Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3441/11 #1Nález ÚS ze dne 27.03.2012Ústavněprávní požadavky vztahující se k odůvodnění rozhodnutí

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 10
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní rozhodnutí/náležité odůvodnění
základní ústavní principy/demokratický právní stát/vyloučení svévole
Věcný rejstříkodůvodnění
Exekuce
výkon rozhodnutí/náklady řízení
osoba/povinná
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 61/64 SbNU 723
EcliECLI:CZ:US:2012:4.US.3441.11.1
Datum vyhlášení06.04.2012
Datum podání16.11.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 87

99/1963 Sb., § 157 odst.2, § 254


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele D. B. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 27. 3. 2012 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 49 Nc 4226/2008-87 pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny.

Narativní část

Stěžovatel, v exekučním řízení povinný, napadl usnesení obvodního soudu, jímž byl potvrzen výrok II. příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného soudním exekutorem. Stěžovatel namítal, že obvodní soud v odůvodnění nereagoval na velkou část jeho námitek.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Z rozhodovací praxe Ústavního soudu vyplývá, že ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tomto rámci se adekvátně vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení (sp. zn. I. ÚS 113/02, III. ÚS 521/05, III. ÚS 151/06, III. ÚS 677/07, I. ÚS 3184/07, III. ÚS 961/09). Pojmu adekvátně je třeba rozumět tak, že se požaduje přiměřeně dostatečná míra odůvodnění, tj. "rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu" (nálezy sp. zn. IV. ÚS 201/04, I. ÚS 729/2000, I. ÚS 116/05 a IV. ÚS 787/06, III. ÚS 961/09).

V exekuční věci stěžovatele dospěl Ústavní soud k závěru, že pod aspektem výše naznačených kautel napadené rozhodnutí neobstojí co do náležitého odůvodnění, neboť v něm absentuje vypořádání se s dílčími argumenty stěžovatele.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud v záhlaví označené usnesení zrušil pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Pavel Holländer. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 3441/11 ze dne 27. 3. 2012

N 61/64 SbNU 723

Ústavněprávní požadavky vztahující se k odůvodnění rozhodnutí

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného - ze dne 27. března 2012 sp. zn. IV. ÚS 3441/11 ve věci ústavní stížnosti D. B. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 49 Nc 4226/2008-87, jímž byl potvrzen výrok II příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12. ledna 2011 č. j. 025 EX 9386/08-23 vydaného soudním exekutorem JUDr. Janem Grosamem, Exekutorský úřad Praha 6, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10 jako účastníka řízení.

Výrok

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. srpna 2011 č. j. 49 Nc 4226/2008-87 se zrušuje.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 12. listopadu 2011, tj. ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, aiv ostatním splňujícím veškeré požadované předpoklady jeho věcného projednání stěžovatel napadl v záhlaví označené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, jímž byl potvrzen výrok II příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12. ledna 2011 č. j. 025 EX 9386/08-23 vydaného soudním exekutorem JUDr. Janem Grosamem, Exekutorský úřad Praha 6.

Stěžovatel, v exekučním řízení povinný, ve svém stížnostním návrhu nejprve podrobně popsal genezi své exekuční záležitosti co do náhrady nákladů exekuce a Obvodnímu soudu pro Prahu 10 následně vytkl, že nereagoval na velkou část jeho námitek, jimiž své přesvědčení o nesprávnosti výroku soudního exekutora o nákladech exekučního řízení podložil. Pro uvedené se cítí být dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Poté, co výslovně formuloval námitky, vůči nimž se obecný soud dle jeho názoru jakkoliv argumentačně v odůvodnění rozhodnutí nevymezil, domáhal se, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí nálezem zrušil.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal k předmětné ústavní stížnosti účastník řízení vyjádření. V něm ve věci rozhodující soudkyně jednak odkázala na odůvodnění napadeného usnesení, jednak vyjádřila přesvědčení, dle něhož se soud se všemi námitkami stěžovatele směřujícími do příkazu k úhradě nákladů exekuce vypořádal.

Za účelem posouzení opodstatněnosti tvrzení obsažených v ústavní stížnosti, tudíž s cílem posoudit věc toliko z pohledu ústavněprávně relevantních tvrzení stěžovatele, nikoli co do jejího merita, vyžádal si Ústavní soud spis Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. 49 Nc 4226/2008. V něm je založeno rovněž stěžovatelovo podání, v němž námitky proti výroku II příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 12. ledna 2011 č. j. 025 Ex 9386/08-23 vydaného soudním exekutorem JUDr. Janem Grosamem, Exekutorský úřad Praha 6, formuloval (č. l. 73-75 spisu obecného soudu).

Ústavní soud je oprávněn zasahovat do rozhodování obecných soudů pouze tehdy, pokud by na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 1 odst. 1, čl. 83, čl. 85 odst. 2, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky]. Ve své rozhodovací praxi deklaroval, jakými ústavněprávními vadami je zatíženo odůvodnění rozhodnutí, v němž obecný soud reaguje na konkrétní (přesně formulované) námitky stěžovatele způsobem naprosto nedostatečným [kupř. nález sp. zn. III. ÚS 511/02 ze dne 3. 7. 2003 (N 105/30 SbNU 471), nález sp. zn. III. ÚS 961/09 ze dne 22. 9. 2009 (N 207/54 SbNU 565)]. Ústavně zaručenému právu na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 a násl. Listiny základních práv a svobod) odpovídá povinnost obecných soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit a v tom rámci se adekvátně, co do myšlenkových konstrukcí racionálně logickým způsobem vypořádat s argumentačními tvrzeními uplatněnými účastníky řízení [nález sp. zn. I. ÚS 113/02 ze dne 4. 9. 2002 (N 109/27 SbNU 213), nález sp. zn. III. ÚS 521/05 ze dne 23. 3. 2006 (N 70/40 SbNU 691), nález sp. zn. III. ÚS 151/06 ze dne 12. 7. 2006 (N 132/42 SbNU 57), nález sp. zn. III. ÚS 677/07 ze dne 1. 11. 2007 (N 179/47 SbNU 371), nález sp. zn. I. ÚS 3184/07 ze dne 17. 4. 2008 (N 71/49 SbNU 61), nález sp. zn. III. ÚS 961/09 ze dne 22. 9. 2009 (N 207/54 SbNU 565)].

Zmíněnému pojmu adekvátně potom ve smyslu judikatury Ústavního soud nutno z pohledu mezí nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy) rozumět tak, že se požaduje přiměřeně dostatečná míra odůvodnění, tj. "rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu" s tím, že závazek odůvodnit rozhodnutí "nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument" [kupř. nález sp. zn. IV. ÚS 201/04 ze dne 5. 1. 2005 (N 3/36 SbNU 19), nález sp. zn. I. ÚS 729/2000 ze dne 8. 12. 2005 (N 224/39 SbNU 369), nález sp. zn. I. ÚS 116/05 ze dne 30. 5. 2006 (N 108/41 SbNU 349), nález sp. zn. IV. ÚS 787/06 ze dne 29. 1. 2007 (N 16/44 SbNU 201), nález sp. zn. III. ÚS 961/09 ze dne 22. 9. 2009 (N 207/54 SbNU 565)].

Rozsah reakce na konkrétní námitky je tedy co do šíře odůvodnění spjat s otázkou hledání míry, případně (za podmínek tomu přiměřeného kontextu) i s akceptací odpovědi implicitní, resp. i s otázkou případů hraničních, když nutno reflektovat, že lze požadovat pouze takovou míru přesnosti, jakou povaha předmětu úvahy připouští.

V exekuční věci stěžovatele dospěl Ústavnísoud k závěru, že pod aspektem naznačených kautel napadené rozhodnutí (konfrontováno s dílčími argumenty konkrétních námitek) co do náležitého obsahu odůvodnění neobstojí, když vypořádání se s argumenty stěžovatele - tak jak je jednotlivě vymezil - hned v několika ohledech (byť v té nejobecnější rovině) absentuje.

Nutno rovněž připomenout, že Ústavnísoud v této souvislosti posuzuje toliko otázku, zda uplatněná námitka měla vztah k projednávané věci; přitom již zpravidla neposuzuje případný relevantní dopad na rozhodnutí ve věci samé, neboť je to právě obecný soud, který se potom obsahem této námitky musí zabývat. Jedná se tak v podstatě o věc principu - v této rovině se zobrazuje atribut právního státu zakazující libovůli; případy ignorování věcných námitek účastníků řízení zatěžují rozhodnutí soudů nepřezkoumatelností a tím v rovině potenciality libovůli umožňují [srov. nález sp. zn. I. ÚS 74/06 ze dne 3. 10. 2006 (N 175/43 SbNU 17)].

Maje na zřeteli tyto parametry rozhodování justice právního státu, Ústavnísoud v záhlaví označené usnesení pro rozpor s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušil [§ 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Za splnění podmínek obsažených v § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. bylo tak rozhodnuto s upuštěním od ústního jednání.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru