Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3405/12 #1Nález ÚS ze dne 05.12.2012Opomenutí odvolacího soudu vzít v úvahu vyjádření k odvolání

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/vyloučení svévole
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/právo vlastnit a ... více
Věcný rejstříkOdvolání
Náklady řízení
posudky, stanoviska, vyjádření
Podání
spis
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 201/67 SbNU 587
EcliECLI:CZ:US:2012:4.US.3405.12.1
Datum vyhlášení08.01.2013
Datum podání04.09.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1, čl. 11 odst.1, čl. 11 odst.4

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 146 odst.2, § 137, § 142 odst.1, § 151 odst.1, § 224 odst.1


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Pokud odvolací soud učiní zjevně nesprávný závěr, že stěžovateli žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, ačkoliv je z vyjádření založeného ve spisu patrno, že náklady řízení stěžovateli prokazatelně vznikly, jedná se jak o porušení ústavně zaručeného práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, tak práva na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 a odst. 4 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele T. Š. zrušil II. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 5. 12. 2012 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy výrok II. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 224/2012-71 ze dne 29. června 2012 pro rozpor s čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a odst. 4 Listiny.

Narativní část

Stěžovatel (žalovaný) namítal, že se odvolací soud neseznámil s obsahem spisu a nepřiznal mu náhradu prokazatelně vzniklých nákladů odvolacího řízení. V jeho věci krajský soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I.), kterým bylo řízení zastaveno, a nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení (výrok II.). Ve vztahu ke stěžovateli soud uvedl, že mu žádné náklady nevznikly. Ze spisu bylo přitom patrné, že stěžovatel podal vyjádření k odvolání a vznikly mu náklady, neboť byl po celou dobu řízení zastoupen advokátem.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud uvedl, že otázka náhrady nákladů řízení může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení ze zákonných procesních pravidel. To platí i tehdy, stane-li se tak z důvodu nedostatečného seznámení se s obsahem příslušného spisového materiálu [srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 290/06].

V projednávané věci Ústavní soud uvedl, že napadený nákladový výrok trpěl kvalifikovanými vadami, neboť odvolací soud pominul písemné vyjádření stěžovatele podané s dostatečným předstihem před rozhodnutím soudu, a učinil zjevně nesprávný závěr, že stěžovateli žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Nebylo přitom rozhodné, zda vyjádření k odvolání neměl odvolací soud k dispozici, nebo zda mu nebylo soudem prvního stupně postoupeno. Z pohledu vlastního odůvodnění rozhodnutí byla přitom výlučně tato okolnost důvodem, proč soud náhradu nákladů odvolacího řízení stěžovateli nepřiznal.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud napadený nákladový výrok zrušil pro rozpor s čl. 36 odst. 1, čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Vlasta Formánková. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 3405/12 ze dne 5. 12. 2012

N 201/67 SbNU 587

Opomenutí odvolacího soudu vzít v úvahu vyjádření k odvolání

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného - ze dne 5. prosince 2012 sp. zn. IV. ÚS 3405/12 ve věci ústavní stížnosti T. Š. proti výroku II usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 224/2012-71 ze dne 29. června 2012, kterým bylo v odvolacím řízení v neprospěch stěžovatele rozhodnuto, že žádnému z účastníků občanského soudního řízení se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Výrok II usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 224/2012-71 ze dne 29. června 2012 se ruší, neboť jím byla porušena základní práva stěžovatele na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavní stížností podanou ve lhůtě a splňující i ostatní náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhal zrušení v záhlaví citovaného nákladového výroku rozhodnutí.

2. Z předložené ústavní stížnosti, z připojených příloh a ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 12 C 39/2011 (dále jen "spis") Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Hradci Králové usnesením č. j. 12 C 39/2011-47 ze dne 1. února 2012 zastavil řízení o žalobě žalobkyně LAND HK, a. s., (dále jen "vedlejší účastnice řízení") proti stěžovateli o určení vlastnictví (výrok I) a uložil vedlejší účastnici řízení zaplatit stěžovateli náhradu nákladů řízení ve výši 20 600 Kč (výrok II). K odvolání vedlejší účastnice řízení Krajský soud v Hradci Králové usnesením č. j. 25 Co 224/2012-71 ze dne 29. června 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

3. K rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud uvedl, že vzhledem k tomu, že stěžovateli, který se úspěšně ubránil odvolání a kterému by jinak svědčilo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů této fáze řízení (§ 137, § 142 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 224 odst. 1 občanského soudního řádu), dle obsahu spisu náklady nevznikly, nebylo uvedené právo přiznáno žádnému z účastníků řízení.

4. Ze spisu je přitom patrno, že odvolání vedlejší účastnice řízení bylo soudem prvního stupně zasláno právnímu zástupci stěžovatele (č. l. 51 spisu) a že stěžovatel k podanému odvolání podal prostřednictvím právního zástupce dne 18. dubna 2012 vyjádření (č. l. 68, 69 spisu).

II.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že mu náklady v odvolacím řízení vznikly, neboť byl po celou dobu řízení zastoupen advokátem, který jeho jménem podal vyjádření k odvolání vedlejší účastnice řízení, a toto vyjádření bylo doručeno na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Hradci Králové dne 18. dubna 2012. Podle stěžovatele je zřejmé, že se odvolací soud nedostatečně seznámil s obsahem spisového materiálu a v rozporu s obsahem spisu nepřiznal stěžovateli náhradu nákladů odvolacího řízení, které mu prokazatelně vznikly.

6. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 290/06 ze dne 28. června 2007 (N 108/45 SbNU 459) stěžovatel dovozuje, že postupem odvolacího soudu a jeho napadeným nákladovým výrokem bylo zasaženo do práva stěžovatele na spravedlivý proces.

III.

7. Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal vyjádření Krajského soudu v Hradci Králové a vedlejší účastnice řízení.

8. Za Krajský soud v Hradci Králové se vyjádřil předseda senátu 25 Co JUDr. Pavel Moravec. Uvedl, že v projednávané věci odvolací soud v době vydání napadeného usnesení pracoval s informací, že stěžovateli v odvolacím řízení žádné náklady, ať již jemu samotnému nebo jeho zástupci v podobě odměny za poskytnutí právní služby a hotových výdajů, nevznikly.

9. Vedlejší účastnice řízení na výzvu Ústavního soudu k ústavní stížnosti vyjádření nepodala.

10. Vyjádření Krajského soudu v Hradci Králové Ústavní soud poskytl na vědomí a k případné k replice stěžovateli. Stěžovatel Ústavnímu soudu repliku nezaslal.

11. Ústavní soud rozhodoval v souladu s § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bez nařízení ústního jednání, neboť nebylo nutné k dalšímu objasnění věci a účastníci řízení s tímto postupem souhlasili.

IV.

12. Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citovaný nákladový výrok a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

13. Ústavnísoud konstatuje, že k problematice nákladů řízení se staví rezervovaně a podrobuje ji omezenému ústavněprávnímu přezkumu, ačkoli může mít (a i kdyby měla) citelné dopady do majetkové sféry účastníků řízení. Z hlediska kritérií spravedlivého procesu nelze klást rovnítko mezi řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé a rozhodování o nákladech řízení, neboť spor o náklady řízení zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující výrok Ústavního soudu o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele. Na druhé straně je však třeba mít na zřeteli, že rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí celého soudního procesu, kdy výrok o nákladech řízení musí korespondovat s výsledkem řízení ve věci samé s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Otázka náhrady nákladů řízení tak může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení ze zákonných procesních pravidel, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, v nichž by byl obsažen prvek svévole, nebo v důsledku závažného pochybení či zjevného omylu soudu. To pak platí i tehdy, stane-li se tak z důvodu nedostatečného seznámení se s obsahem příslušného spisového materiálu [srov. např. stěžovatelem uváděný nález sp. zn. III. ÚS 290/06 ze dne 28. června 2007 (N 108/45 SbNU 459)]; proto ani výrok založený na věcně nesprávných argumentech nemůže požadavkům spravedlivého procesu dostát [srov. nález sp. zn. III. ÚS 3270/07 ze dne 17. září 2008 (N 154/50 SbNU 361), nález sp. zn. III. ÚS 922/09 ze dne 11. června 2009 (N 143/53 SbNU 759), nález sp. zn. III. ÚS 844/10 ze dne 22. července 2010 (N 149/58 SbNU 265) a nález sp. zn. III. ÚS 1203/11 ze dne 16. června 2011 (N 117/61 SbNU 711)].

14. Uvedené závěry jsou významné pro posouzení napadeného nákladového výroku rozhodnutí odvolacíhosoudu, neboť tento kvalifikovanými vadami vskutku trpí. Je tomu tak proto, že odvolací soud pominul stěžovatelem podané písemné vyjádření k odvolání vedlejší účastnice řízení (č. l. 68 spisu), které bylo soudu prvního stupně doručeno více než dva měsíce před rozhodnutím soudu odvolacího.

15. Odvolacísoud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že v době vydání napadeného usnesení pracoval s informací, že stěžovateli v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly. Z tohoto vyjádření je možno usuzovat, že stěžovatelovo vyjádření k odvolání tedy neměl k dispozici. Jak je však uvedeno výše, toto vyjádření zaslal stěžovatel soudu prvního stupně více než dva měsíce předtím, než odvolací soud v záhlaví citovaným výrokem rozhodl. Ústavní soud pak nepovažuje za rozhodné, zda vyjádření k odvolání měl odvolací soud k dispozici nebo zda došlo k pochybení soudu prvního stupně a toto vyjádření nebylo odvolacímu soudu postoupeno. Podstatné z pohledu zachování základních práv stěžovatele je, že vyjádření stěžovatele bylo podáno, a to s dostatečným předstihem předtím, než odvolací soud rozhodl (a je ve spise před rozhodnutím odvolacího soudu zažurnalizováno), a odvolací soud učinil zjevně nesprávný závěr, že stěžovateli žádné náklady odvolacího řízení nevznikly. Přitom, z pohledu vlastního odůvodnění rozhodnutí, výlučně tato okolnost byla důvodem, pro který rozhodl tak, že náhradu nákladů odvolacího řízení stěžovateli nepřiznal.

16. Lze tedy, stejně jako např. ve srovnatelném případě posuzovaném Ústavnímsoudem pod sp. zn. IV. ÚS 777/12 ze dne 15. 10. 2012 (N 173/67 SbNU 111), shrnout, že napadeným nákladovým výrokem bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny a v důsledku uvedeného i právo stěžovatele na ochranu vlastnictví zaručené čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny. Ústavní soud proto uvedený nákladový výrok podle ustanovení § 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru