Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3370/10 #1Nález ÚS ze dne 23.02.2012Prohlídka jiných prostor a pozemků provedená před zahájením trestního stíhání

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Louny
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
vyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků
základní práva a svobody/ochrana soukromého a rodinného života
právo... více
Věcný rejstříkodůvodnění
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
orgán činný v trestním řízení
odnětí/vydání věci
Policie České republiky
Domovní prohlídka
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 38/64 SbNU 447
EcliECLI:CZ:US:2012:4.US.3370.10.1
Datum vyhlášení09.03.2012
Datum podání29.11.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 12 odst.1, čl. 12 odst.2

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 8

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 158 odst.3 písm.i, § 160 odst.4, § 84, § 78, § 83a odst.1


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Soulad s čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyžaduje, aby obecný soud před vydáním příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků včetně prostor určených k podnikatelské činnosti zkoumal, zda jsou pro její nařízení splněny zákonné podmínky, a aby své rozhodovací důvody v příkazu dostatečně a zřetelně vyložil. V případě, že ještě nebylo zahájeno trestní stíhání, musí příkaz obsahovat odůvodnění, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelek TechnoInspect s. r. o. a LEGIOS a. s. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 23. 2. 2012 v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaný Okresním soudem v Lounech dne 13. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1019/2010-9 pro rozpor s čl. 12 odst. 1 a čl. 8 Listiny, zakázal Policii České republiky pokračovat v porušování základních práv stěžovatelek a přikázal Policii České republiky obnovit stav před porušením tím, že vydá zabavené věci. Ve zbývající části byla ústavní stížnost odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost.

Narativní část

Dne 13. 10. 2010 vydal okresní soud příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků, konkrétně sklepních prostor bytového domu, které užívala stěžovatelka č. 1 na základě nájemní smlouvy, přičemž v nich byly umístěny rovněž movité věci náležející stěžovatelce č. 2. Prohlídka byla provedena Policií ČR a byly při ní odňaty movité věci. Stěžovatelky namítaly, že ačkoliv k nařízení a provedení prohlídky došlo ve fázi před zahájením trestního stíhání, napadený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků nebyl odůvodněn jako neodkladný či neopakovatelný úkon ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud v minulosti stanovil požadavky na soudní příkazy k domovním prohlídkám ve smyslu trestního řádu (nálezy sp. zn. II. ÚS 789/06, II. ÚS 3073/10 a I. ÚS 3369/10). Nález sp. zn. Pl. ÚS 3/09 rozšířil tyto závěry na prohlídku jiných prostor a pozemků včetně prostor určených k podnikatelské činnosti. Z judikatury Ústavního soudu rovněž vyplývá požadavek dostatečného odůvodnění (nálezy sp. zn. I. ÚS 3369/10, II. ÚS 362/06, I. ÚS 536/06 či II. ÚS 1940/10). Jestliže byl příkaz k domovní prohlídce vydán ve stadiu "prověřování podezřelého", nikoliv ve stadiu trestního stíhání, musí obsahovat odůvodnění, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 1780/07 a II. ÚS 3073/10).

V projednávané věci je z napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků patrno, že výše zmíněné požadavky okresní soud nesplnil. Samotný příkaz k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků obsahoval jen velmi stručné odůvodnění a vůbec neuváděl, že prohlídka bude provedena jako úkon neodkladný a neopakovatelný.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí pro rozpor s čl. 12 odst. 1 Listiny a čl. 8 Úmluvy, zakázal policejnímu orgánu, aby v porušování základních práv stěžovatelek pokračoval, a zároveň mu přikázal, aby obnovil stav před porušením vydáním zajištěných věcí.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Michaela Židlická. Žádný soudce neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 3370/10 ze dne 23. 2. 2012

N 38/64 SbNU 447

Prohlídka jiných prostor a pozemků provedená před zahájením trestního stíhání

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické - ze dne 23. února 2012 sp. zn. IV. ÚS 3370/10 ve věci ústavní stížnosti 1. TechnoInspect, s. r. o., se sídlem Musílkova 172/58, Praha 5, (dříve SED servis, s. r. o., se sídlem Husova 402, Louny) a 2. LEGIOS, a. s., se sídlem Doudlebská 1699/5, Praha 4-Nusle, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydanému Okresním soudem v Lounech dne 13. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1019/2010-9, návrhu na vydání usnesení o naléhavosti věci a návrhu na vydání předběžného opatření.

Výrok

I. Příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaný Okresním soudem v Lounech dne 13. 10. 2010 č. j. 0 Nt 1019/2010-9 se ruší.

II. Policii České republiky se zakazuje pokračovat v porušování základních práv stěžovatelek podle čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

III. Policii České republiky se přikazuje obnovit stav před porušením tím, že vydá věci zabavené při prohlídce jiných prostor provedené dne 13. 10. 2010, specifikované v protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, sepsaném dne 13. 10. 2010 Policií ČR, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expoziturou Ústí nad Labem, ČTS: OKFK-257/TČ-2009-049026.

IV. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Ústavnímu soudu byl dne 29. 11. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelky domáhaly, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků a zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování jejich ústavně zaručených práv, resp. obnovil stav před porušením.

2. Stěžovatelky v ústavní stížnosti uvedly, že dne 13. 10. 2010 vydal Okresní soud v Lounech (dále též jen "okresní soud") příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků č. j. 0 Nt 1019/2010-9, a to konkrétně sklepních prostor bytového domu na adrese Doudlebská 1334/2, Praha 4-Nusle. Tyto prostory užívá na základě nájemní smlouvy stěžovatelka č. 1, přičemž v nich byly umístěny rovněž movité věci náležející stěžovatelce č. 2. Samotná prohlídka byla provedena Policií České republiky, Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expoziturou Ústí nad Labem, dne 13. 10. 2010 a došlo při ní k odnětí movitých věcí uvedených v protokolu o provedení domovní prohlídky ČTS: OKFK-257/TČ-2009-049026. Odňaté věci náležely stěžovatelce č. 2, nicméně v době odnětí se nacházely v oprávněné držbě stěžovatelky č. 1, obě stěžovatelky proto mají zájem na jejich navrácení.

3. Stěžovatelky namítaly, že ačkoliv k nařízení a provedení prohlídky došlo ve fázi před zahájením trestního stíhání, nebyl napadený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků odůvodněn jako úkon neodkladný či neopakovatelný ve smyslu § 160 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatelky v této souvislosti odkázaly na judikaturu Ústavního soudu reprezentovanou např. nálezy sp. zn. II. ÚS 298/05 ze dne 6. 10. 2005 (N 196/39 SbNU 91), sp. zn. I. ÚS 536/06 ze dne 28. 4. 2009 (N 100/53 SbNU 263) a sp. zn. IV. ÚS 1780/07 ze dne 25. 8. 2008 (N 147/50 SbNU 297), dle níž takový nedostatek odůvodnění konstituuje porušení ústavně zaručených práv osob, které byly příkazem dotčeny. Kromě toho stěžovatelky poukázaly na skutečnost, že napadený příkaz neuváděl žádné konkrétní podezření na trestnou činnost, jež je vyšetřována policejním orgánem, nespecifikoval, k jakému období se má tato trestná činnost vztahovat, a ani nezmiňoval, proč jsou pro její vyšetření důležité účetní doklady obchodních společností v něm uvedených a proč tyto nebylo možno zajistit jinak než právě prostřednictvím prohlídky jiných prostor. Dle názoru stěžovatelek byl protiústavní rovněž postup policejního orgánu při provádění prohlídky, neboť nebyl proveden předchozí výslech podle § 84 trestního řádu a policejní orgán neučinil výzvu k vydání věci ve smyslu § 78 trestního řádu. Stěžovatelky měly za to, že postupem orgánů činných v trestním řízení byla porušena jejich ústavně zaručená práva plynoucí z čl. 2 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), proto navrhly, aby Ústavní soud rozhodl jak je uvedeno výše a aby předmětnou věc projednal přednostně jako naléhavou a aby vydal předběžné opatření, kterým by Policii České republiky zakázal pokračovat v zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelek spočívajícím v zadržování věcí odňatých stěžovatelkám při prohlídce provedené na základě napadeného příkazu.

II.

4. Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možno přistoupit k věcnému přezkumu napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků. Ústavní soud si za tímto účelem vyžádal vyjádření účastníků řízení a spis okresního soudu sp. zn. 0 Nt 1019/2010.

5. Policie České republiky, Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, ve svém vyjádření zdůraznila, že prohlídka byla provedena na základě povolení vydaného v souladu s ustanoveními trestního řádu. Dále policejní orgán poukázal na fakt, že jeho podnět státnímu zástupci i samotný návrh státního zástupce na vydání příkazu k provedení prohlídky byly řádně odůvodněny, včetně poukázání na nezbytnost provést prohlídku jako úkon neodkladný a neopakovatelný ve smyslu § 160 odst. 4 trestního řádu; skutečnost, že se jedná o neodkladný a neopakovatelný úkon byla uvedena rovněž v protokolu o provedení prohlídky. Následně policejní orgán obsáhle rekapituloval předmětnou trestní věc, která počala vytýkacím řízením správce daně vůči stěžovatelce č. 2 (tehdy pod obchodní firmou LOSTR, a. s.), a to kvůli nadměrně vysokému odpočtu daně z přidané hodnoty v roce 2009 v řádu desítek miliónů korun. Dne 20. 11. 2009 byly zahájeny úkony trestního řízení k objasnění podezření ze spáchání trestného činu zkrácení daně. Zástupci stěžovatelek (i dalších obchodních společností) komunikovali v dané věci s územním finančním orgánem v minimální míře, resp. se zpožděním a písemnosti předkládali neúplné a chronologicky neuspořádané. Podle policejního orgánu tím záměrně protahují řízení (před územním finančním orgánem), což zřejmě budou dělat i nadále až do doby uplynutí zákonem stanovené lhůty pro řízení. Policejní orgán měl tedy obavu ze zmaření, zničení nebo ztráty důkazního materiálu, což byl i hlavní důvod neodkladnosti zmíněné prohlídky. Z téhož důvodu také nebyla činěna výzva k vydání věci dle § 78 trestního řádu. Předchozí výslech nemohl být proveden, neboť na místě nebyl přítomen nikdo ze statutárních orgánů či zaměstnanců stěžovatelek. K odůvodnění příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků se policejnímu orgánu nepřísluší vyjadřovat, nicméně výslovné neuvedení úkonu jakožto neodkladného nic nemění na tom, že policejní orgán postupoval v souladu se zákonem.

6. Okresní soud v Lounech toliko stručně odkázal na odůvodnění napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků.

7. Stěžovatelky reagovaly na výše uvedená vyjádření replikou, v níž setrvaly na námitkách uvedených v ústavní stížnosti. Argumenty Policie České republiky odmítly stěžovatelky jako spekulativní a nerelevantní, a to včetně závěru, že jimi podaná ústavní stížnost má být prostředkem k bránění ve vyšetřování. Následně stěžovatelky zaslaly Ústavnímu soudu další přípis, v němž upozornily, že Ústavní soud nálezem sp. zn. II. ÚS 3073/10 ze dne 10. 3. 2011 (N 41/60 SbNU 483) vyhověl ústavní stížnosti ve skutkově obdobném případu, který se týkal příkazu k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor vydaných v tentýž den a v téže věci jako příkaz napadený touto ústavní stížností.

8. Jelikož Ústavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, dotázal se stěžovatelek a účastníků řízení, zda souhlasí s tím, aby od něj bylo upuštěno. Všichni účastníci řízení vyslovili s tímto postupem souhlas, Ústavní soud proto rozhodl bez nařízení ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

III.

9. Ústavní soud následně napadený příkaz k prohlídce jiných prostor a pozemků přezkoumal, přičemž shledal, že ústavní stížnost je důvodná.

10. Ze spisu okresního soudu sp. zn. 0 Nt 1019/2010 Ústavní soud zjistil, že dne 13. 10. 2010 podala státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků podle § 83a odst. 1 trestního řádu. Tento návrh velmi podrobně popisuje vyšetřovanou trestnou činnost i vztah stěžovatelek k ní, včetně odůvodnění toho, proč je třeba prohlídku provést jako úkon neodkladný a neopakovatelný. Samotný příkaz k provedení prohlídky jiných prostor a pozemků vydaný dne 13. 10. 2010 pak obsahuje jen velmi stručné odůvodnění toho, za jakým účelem je vydáván, a nikterak nezdůvodňuje neodkladnou povahu přikázané prohlídky. Ze stěžovatelkami předloženého protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze dne 13. 10. 2010 vyplývá, že prohlídka byla provedena dne 13. 10. 2010 v době od 13:20 do 16:10 hodin ve sklepních prostorách bytového domu na adrese Praha 4-Nusle, Doudlebská 1334/2, přičemž při ní došlo k odnětí movitých věcí v protokolu zachycených.

11. Ústavní soud se již v minulosti mnohokrát zabýval tím, jaké požadavky klade Listina na soudní příkazy k domovním prohlídkám a prohlídkám jiných prostor a pozemků ve smyslu trestního řádu. K této problematice se vyjádřil i v nálezech sp. zn. II. ÚS 3073/10 ze dne 10. 3. 2011 a sp. zn. I. ÚS 3369/10 ze dne 10. 1. 2012 (N 4/64 SbNU 39) - oba dostupné též na http://nalus.usoud.cz - které přímo souvisely s nyní projednávanou trestní věcí a které byly přijaty za obdobných okolností, jako jsou ty, které jsou popsány v ústavní stížnosti stěžovatelek.

12. Přestože se závěry obou citovaných nálezů vztahují především k institutu domovní prohlídky, tedy institutu zasahujícího do ústavně zaručených práv osob razantnějším způsobem, lze jejich závěry použít, především ve světle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.), i na institut prohlídky jiných prostor a pozemků. Dle posledně uvedeného nálezu se "Interpretace práva na soukromí v prostorové podobě, tj. práva na respektování a ochranu obydlí před zásahy zvenčí, se neomezuje jen na ochranu prostor užívaných k bydlení, nýbrž právo na respekt a ochranu obydlí společně s právem na nedotknutelnost osoby a soukromí a s právem na ochranu osobní svobody a důstojnosti se považuje za nedílnou součást soukromé sféry každého jednotlivce, v případě obydlí vymezenou prostorově.". Ústavní soud v této souvislosti rovněž dovodil, že maximy plynoucí z ústavního pořádku České republiky vyžadují, aby o vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků rozhodoval nezávislý a nestranný orgán, tedy soud.

13. Ústavní soud tedy jasně vyjádřil, že pod ústavní ochranu soukromí náleží rovněž prostory určené např. k podnikatelské činnosti, přičemž kontrolu úkonů státní moci narušujících tyto prostory provádí nezávislý soud. Závěrem "V případě užití trestněprávních nástrojů omezujících základní práva a svobody jednotlivce (zejm. domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka, zadržení a otevření zásilek, odposlechy telekomunikačního provozu) se požadavek soudní ochrany základních práv musí projevit ve vydání soudního příkazu a v jeho dostatečném odůvodnění. To musí odpovídat jak požadavkům zákona, tak především ústavním principům, z nichž zákonné ustanovení vychází, resp. které zpětně limitují jeho interpretaci, neboť aplikace takového ustanovení představuje zvlášť závažný zásah do základních práv a svobod každého jednotlivce" (srov. nález sp. zn. II. ÚS 789/06 - publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 46, nález č. 150, str. 489 a násl.) dal Ústavní soud jasně najevo, že jedním z účelů takovéto nezávislé soudní ochrany je kontrola odůvodněnosti zásahů do soukromé sféry osob skrze domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků.

14. Tento požadavek dostatečného odůvodnění je zcela konzistentní i se starší judikaturou Ústavníhosoudu v problematice domovních prohlídek, které se dovolávají stěžovatelky. Ústavní soud závěry této judikatury shrnuje např. ve výše zmíněném nálezu sp. zn. I. ÚS 3369/10 takto: "Rozhodující obecný soud před vydáním příslušného příkazu ... proto musí nejen bedlivě zkoumat, zda v té které věci jsou pro nařízení domovní prohlídky splněny všechny zákonné podmínky, ale také aby příkazu, jímž domovní prohlídku nařizuje, věnoval náležitou pozornost a aby své rozhodovací důvody také v jeho odůvodnění dostatečně a zřetelně vyložil [srov. shodně např. i nálezy sp. zn. II. ÚS 362/06 (N 200/43 SbNU 239), sp. zn. I. ÚS 536/06 (N 100/53 SbNU 263) či sp. zn. II. ÚS 1940/10 ze dne 11. 11. 2010 (N 222/59 SbNU 207), dostupné též na http://nalus.usoud.cz]; nestačí proto ,pouhý odkaz na příslušná zákonná ustanovení (příp. jejich citace), aniž by bylo současně dostatečně zřejmé, z jakých skutkových (a případně i jiných) okolností tento příkaz jako rozhodnutí orgánu veřejné moci vychází, případně čím -av čem - pokládá zákonem stanovené podmínky za naplněné'. Jestliže byl příkaz k domovní prohlídce vydán ve stadiu ,prověřování podezřelého', nikoli ve stadiu trestního stíhání stěžovatele, musí být příkaz k provedení domovní prohlídky vydán s odůvodněním toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný" [srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 50, nález č. 147, str. 297 a násl., nebo nález sp. zn. II. ÚS 3073/10 (viz výše), oba dostupné též na http://nalus.usoud.cz].

15. Jak je z napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků patrno, výše zmíněné požadavky okresnísoud nesplnil. Napadený příkaz k prohlídce vůbec neuvádí, že tato prohlídka bude provedena jako úkon neodkladný a neopakovatelný, natož pak z jakých důvodů se tak má stát. Okresní soud tak vydáním napadeného příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků porušil ústavně zaručená práva stěžovatelek podle čl. 12 odst. 1 Listiny, a Ústavnímu soudu proto nezbylo než tento příkaz zrušit podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Dalšími námitkami stěžovatelek proti napadenému příkazu a průběhu prohlídky se již Ústavní soud nezabýval, neboť jejich projednání by již nemohlo na výše uvedeném závěru nic změnit. Ústavní soud podotýká, že stěžovatelky sice porušení ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 12 odst. 1 Listiny v ústavní stížnosti nenamítaly, nicméně z ustálené judikatury Ústavního soudu plyne, že Ústavní soud je ve svém rozhodování vázán petitem návrhu, nikoliv jeho odůvodněním a je oprávněn zkoumat porušení jiných ústavně zaručených základních práv než těch, na něž stěžovatel v ústavní stížnosti odkazoval. Proto ačkoliv stěžovatelky v ústavní stížnosti namítaly porušení vlastnického práva, dospěl Ústavní soud k závěru, že dotčeným základním právem, k jehož porušení došlo ze strany okresního soudu, je právo na ochranu soukromí a nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny a čl. 8 Úmluvy.

16. Stejně jako v nálezech sp. zn. I. ÚS 3369/10 a sp. zn. II. ÚS 3073/10 Ústavnísoud i v tomto případě konstatuje, že důsledky prohlídky provedené na základě napadeného příkazu neskončily provedením této prohlídky, neboť při ní byly stěžovatelkám zabaveny určité věci. Jestliže má ústavně konformní příkaz k prohlídce jiných prostor povahu nezbytné podmínky pro ústavně konformní provedení takové prohlídky, je patrné, že v posuzovaném případě k takovému provedení dojít nemohlo. Proto lze uzavřít, že policejní orgán tím, že provedl na základě napadeného příkazu prohlídku jiných prostor a pozemků a zajistil při ní určité věci náležející stěžovatelkám, porušil jejich základní práva podle čl. 12 odst. 1 Listiny, a proto je namístě podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zakázat, aby v porušování základních práv stěžovatelek pokračoval, a zároveň mu přikázat, aby obnovil stav před porušením vydáním věcí zajištěných při předmětné prohlídce dne 13. 10. 2010.

17. K navrhovanému předběžnému opatření a návrhu na přednostní projednání věci Ústavnísoud uvádí, že již v minulosti jasně vyložil, že je při výkladu institutů vybočujících z řádného průběhu řízení o ústavní stížnosti veden jednak maximou rovnosti účastníků řízení, jednak speciální povahou tohoto řízení, z něhož by aplikace uvedených institutů učinila de facto řádný opravný prostředek. Proto by bylo k aplikaci uvedených institutů přistoupeno toliko tehdy, došlo-li by jinak k nezvratným osobním důsledkům vylučujícím i reparační či satisfakční funkci právní odpovědnosti (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 258/03, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 66, str. 155 a násl.). O takový případ se však v projednávané věci nejednalo, proto Ústavní soud odmítl jak návrh na přednostní projednání věci, tak i návrh na vydání předběžného opatření (srov. obdobně nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3073/10 a sp. zn. I. ÚS 3369/10).

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru