Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3357/15 #1Usnesení ÚS ze dne 08.12.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS Písek
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodůvodnění
Držba
Předběžné opatření
Žaloba
EcliECLI:CZ:US:2015:4.US.3357.15.1
Datum podání16.11.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 132


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3357/15 ze dne 8. 12. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaje) a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Roberta Skály, zastoupeného Mgr. Tomášem Bubrjakem, advokátem se sídlem v Praze 8, Prvního pluku 206/7, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. 7. 2015, č. j. 19 Co 1070/2015-216, a usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 18. 3. 2015, č. j. 6 C 33/2015-105, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Písku usnesením ze dne 18. 3. 2015, č. j. 6 C 33/2015-105, zamítl návrh na zrušení předběžného opatření vydaného usnesením téhož soudu ze dne 16. 2. 2015 v rámci řízení o žalobě na ochranu rušené držby, sporu o platnost nájemní smlouvy k Hotelu Bílá růže v Písku, Fráni Šrámka 169. Z odůvodnění usnesení se podává, že soud vydáním předběžného opatření reagoval na postup stěžovatele, podle jehož přesvědčení nájemní smlouva zanikla ke dni 28. 2. 2015, načež s pomocí třetích osob i za použití násilí hotel obsadil. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 28. 7. 2015, č. j. 19 Co 1070/2015-216, usnesení okresního soudu potvrdil.

Proti usnesením okresního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 16. 11. 2015, ve které navrhuje, aby Ústavní soud tato rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a do práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který spatřuje v tom, že nájemní smlouva evidentně zanikla ke dni 28. 2. 2015. Obecné soudy zásadním způsobem pochybily při hodnocení skutkového stavu věci, pokud dospěly k závěru o oprávněnosti držby ze strany MONI LODGING, s. r. o.

Ústavní soud nejprve přezkoumal náležitosti ústavní stížnosti a konstatuje, že byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupena advokátem. Ústavní stížnost rovněž nebyla shledána nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů.

Rozhodnutí obecných soudů o nařízení či zrušení předběžných opatření nepředstavují konečné (meritorní) rozhodnutí o dotčených právech, nýbrž jejich úkolem je toliko zatímně upravit poměry účastníků. Ve vztahu k jejich přezkumu proto nabývá na zvláštním významu zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne rovněž povinnost Ústavního soudu minimalizovat své zásahy do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Také rozhodnutí o nařízení či zrušení předběžných opatřeních mohou znamenat zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod, avšak pouze za splnění specifických podmínek [srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 221/98 (N 158/16 SbNU 171), nebo ze dne 5. 11. 2002 sp. zn. II. ÚS 343/02 (N 140/28 SbNU 223, dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížností napadená rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno návrhu stěžovatele na zrušení předběžného opatření, nevykračují z ústavního rámce rozhodovací činnosti obecných soudů. Okresní i krajský soud řádně a srozumitelně odůvodnily vydání, resp. zachování předběžného opatření, jímž reagovaly na postup stěžovatele, který namísto aby vyčkal na soudní rozhodnutí sporu o platnost nájemní smlouvy, dotčený hotel obsadil svémocí, ba dokonce s asistencí třetích osob a za použití násilí. Pokud stěžovatel brojí proti nařízenému předběžnému opatření s odkazem na své přesvědčení o zániku nájemní smlouvy, předjímá rozhodnutí obecných soudů o meritu věci, neboť právě tato otázka je rozhodná pro její posouzení.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. prosince 2015

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru