Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3205/18 #1Usnesení ÚS ze dne 09.10.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
Věcný rejstříksoudce/podjatost
soudce/vyloučení
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.3205.18.1
Datum podání24.09.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 14


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3205/18 ze dne 9. 10. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky ŠUTKA, s. r. o., IČ: 27177424, se sídlem Praha 8, Čimická 442/33, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018 č. j. KSCB 26 INS 29347/2013, 30 Nd 126/2018-B-876, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti ze dne 24. 9. 2018 se obchodní společnost ŠUTKA, s. r. o. (dále jen "věřitelka" nebo "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem konstatoval, že v záhlaví uvedeným rozhodnutím, vydaným v řízení o návrhu věřitelky na vyloučení soudců Nejvyššího soudu JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové z projednávání a rozhodnutí věci vedené tímto soudem pod sp. zn. 29 NSČR 56/2018, došlo k porušení práv stěžovatelky dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 1, čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a aby toto rozhodnutí zrušil.

II.

Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Věřitelka v průběhu insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích (dále jen "insolvenční soud") pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013 vznesla námitku podjatosti soudce insolvenčního soudu JUDr. Zdeňka Strnada, který vede insolvenční řízení na majetek dlužníka, a to z důvodu možného osobního propojení se zástupcem dlužníka JUDr. Michalem Žižlavským.

Věc byla předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti Vrchnímu soudu v Praze a měli o ní rozhodovat soudci tohoto soudu JUDr. Michal Kubín a Mgr. Věra Modlitbová. I proti těmto soudcům věřitelka vznesla námitku podjatosti, a věc proto byla předložena k rozhodnutí o námitce podjatosti uvedených soudců Nejvyššímu soudu; k projednání a rozhodnutí o ní je příslušný senát 29 NSČR tohoto soudu složený z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové (zpravodaje) a JUDr. Zdeňka Krčmáře.

Věřitelka vznesla námitky podjatosti i shora uvedených soudců Nejvyššího soudu JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Zdeňka Krčmáře.

Dne 24. 7. 2018 usnesením č. j. KSCB 26 INS 29347/2013, 30 Nd 126/2018-B-876 Nejvyšší soud rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Zdeněk Krčmář a JUDr. Helena Myšková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 NSČR 56/2018, a své rozhodnutí podrobně odůvodnil.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatelka podrobně rekapitulovala vývoj věci, poukázala na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a tvrdila porušení základních práv, jak bylo výše již uvedeno.

Další obsah ústavní stížnosti a rozhodnutí jí napadeného blíže reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

IV.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že v projednávaném případě tomu tak není.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

V daném případě bylo ústavní stížností napadeno negativní rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, a to za situace, kdy ve věci stěžovatelky, resp. v insolvenční věci dlužníka, dosud nebylo insolvenčním soudem pravomocně rozhodnuto.

Vydáním napadeného usnesení tak řízení v dané insolvenční věci nekončilo, a tudíž k nápravě stěžovatelkou tvrzeného zásahu do základního práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny nebyl zásadně příslušný Ústavní soud.

Stěžovatelce jsou nadále k dispozici prostředky občanského soudního řádu a teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatelka nadále domnívala, že jí tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se jí otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu.

Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. usnesení ze dne 8. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 2676/16, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Za dané situace Ústavní soud stěžovatelku nevyzýval k odstranění vady spočívající v nedostatku jejího právního zastoupení v řízení o ústavní stížnosti.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru