Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3159/11 #1Usnesení ÚS ze dne 07.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Česká Lípa
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.3159.11.1
Datum podání20.10.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3159/11 ze dne 7. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MUDr. M. S., zastoupené JUDr. Veronikou Chytilovou, advokátkou se sídlem na adrese Praha 2, U Kanálky 1, proti rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, kterým došlo k nesprávnému určení doby právní moci usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 20. října 2011, se stěžovatelka podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhala zrušení rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, kterým došlo k nesprávnému určení doby právní moci usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005, a to z důvodu porušení základních práv stěžovatelky zajištěných v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v České Lípě (dále jen "okresní soud") usnesením ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005-56, Nd 362/2005, uložil stěžovatelce, aby do třiceti dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení podala u okresního soudu žalobu proti pozůstalým bratrům I. K. a F. T. na určení, že je dědičkou ze závěti ze dne 10. srpna 2005 po zůstavitelce M. W. Z důvodu, že proti tomuto usnesení bylo podáno odvolání, stěžovatelka žalobu nepodala a poté, i přes skutečnost, že odvolání bylo dne 4. září 2006 vzato zpět a Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen "krajský soud") odvolací řízení usnesením ze dne 29. listopadu 2006 sp. zn. 29 Co 421/2006 zastavil, podala stěžovatelka příslušnou žalobu na určení až dne 1. března 2007. Okresní soud poté rozsudkem ze dne 6. listopadu 2007 č. j. 7 C 87/2007-43 žalobu na určení zamítl z důvodu, že byla podána po uplynutí příslušné lhůty, čímž postrádá naléhavý právní zájem a stěžovatelka nepožádala před uplynutím lhůty o její prodloužení. Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka odvolání a současně dne 23. listopadu 2007 požádala o prominutí zmeškání lhůty. Okresní soud usnesením ze dne 13. března 2008 č. j. 12 D 988/2005-87 zmeškání lhůty dané rozhodnutím Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005 neprominul, neboť stěžovatelka o prominutí zmeškání lhůty nepožádala v jejím průběhu (§ 55 a § 58 odst. 1 o. s. ř.). I toto usnesení napadla stěžovatelka odvoláním. Krajský soud usnesením ze dne 9. února 2009 č. j. 73 Co 269/2008-94 usnesení okresního soudu o neprominutí zmeškání lhůty potvrdil a rozsudkem ze dne 9. září 2009 č. j. 73 Co 65/2008-83 rozsudek okresního soudu, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, jako věcně správný potvrdil. Posledně citovaný rozsudek krajského soudu stěžovatelka napadla dovoláním. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. června 2011 č. j. 21 Cdo 1962/2010-144 podané odvolání odmítl z důvodu jeho nepřípustnosti.

Stěžovatelka má za to, že nedodržením řádného postupu v rámci informovanosti o průběhu odvolacího řízení na soudu prvního stupně došlo k tomu, že povinnost, kterou měla určenou rozhodnutím soudu, splnila opožděně.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení. Dle ustanovení § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jejích tvrzených ústavně zaručených základních práv dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadá tzv. "jiný zásah", tedy zrušení rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě, kterým došlo dle názoru stěžovatelky k nesprávnému určení doby právní moci usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005, ke kterému mělo dojít v období po 29. listopadu 2006, kdy bylo odvolací řízení zastaveno. Za situace, kdy stěžovatelka ústavní stížnost podala k poštovní přepravě až dne 19. října 2011 poté, co jí bylo doručeno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2011 č. j. 21 Cdo 1962/2010-144, kterým bylo pro nepřípustnost odmítnuto dovolání stěžovatelky proti rozhodnutí krajského soudu (který potvrdil rozhodnutí okresního soudu ve věci samé, tedy o určení dědického práva), je zcela evidentní, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě k tomu určené.

Na nabytí právní moci usnesení okresního soudu ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005 přitom neměl vliv okamžik doručení usnesení odvolacího soudu o zastavení řízení, neboť bylo-li vzato za odvolacího řízení odvolání zpět, nastává právní moc napadeného usnesení, jako kdyby k podání odvolání nedošlo (§ 222 o. s. ř.). Tuto skutečnost ostatně vysvětlil stěžovatelce krajský soud v odůvodnění usnesení ze dne 9. února 2009 sp. zn. 73 Co 269/2008-94 i v odůvodnění rozsudku ze dne 9. září 2009 č. j. 73 Co 65/2008-83.

Stěžovatelka by mohla docílit přezkumu napadeného tzv. "jiného zásahu" Ústavním soudem jedině tím, že by svou ústavní stížnost podala v 60 denní lhůtě počítané od stanovení právní moci usnesení okresního soudu ze dne 7. srpna 2006 č. j. 12 D 988/2005, ke kterému došlo v důsledku doručení usnesení krajského soudu ze dne 29. listopadu 2006 sp. zn. 29 Co 421/2006, kterým bylo odvolací řízení zastaveno, tedy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatelka o zásahu orgánu veřejné moci dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Na běh lhůty k podání ústavní stížnosti nemá pak ani vliv, že stěžovatelka vyčkala s podáním ústavní stížnosti na doručení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2011 č. j. 21 Cdo 1962/2010-144, neboť podání dovolání nebylo přípustné.

Výše uvedená lhůta 60 dnů, resp. jednoho roku ode dne, kdy k tvrzenému

"jinému zásahu" došlo, k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit.

Za dané situace soudkyni zpravodajce nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 7. listopadu 2011

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru