Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3154/14 #1Usnesení ÚS ze dne 16.12.2014

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 9
Soudce zpravodajSládeček Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nepříslušnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstříkodůvodnění
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2014:4.US.3154.14.1
Datum podání26.09.2014
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 83, § 85, § 160 odst.4, § 158


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3154/14 ze dne 16. 12. 2014

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti Mgr. Karla Tejkala, zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 9 dne 15. 7. 2014 pod sp. zn. 20 Nt 149/2014 a proti způsobu, jakým byla tato domovní prohlídka dne 30. 7. 2014 provedena, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce a aby vyslovil, že domovní prohlídkou provedenou na základě tohoto příkazu dne 30. 7. 2014 Útvarem odhalovaní korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, odborem závažné hospodářské trestné činnosti došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv.

Podle stěžovatele došlo vydáním napadeného příkazu k domovní prohlídce a její realizací k zásahu do jeho práv podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 11 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel v ústavní stížnosti primárně napadá to, že příkaz k domovní prohlídce byl zcela nedostatečně odůvodněn. Uvádí, že důvody, na základě kterých soud k nařízení domovní prohlídky přistoupil, byly jednak uvedeny jen velmi stručně, povrchně a nesrozumitelně a jednak že se částečně jednalo o důvody zcela nereálné. Stěžovatel tvrdí, že podle napadeného příkazu měly být hledány neexistující dokumenty a dále dokumenty, které již policejní orgán měl k dispozici ve vyšetřovacím spise. Stěžovatel dále poukazuje na to, že domovní prohlídka mohla být nařízena pouze jako neodkladný nebo neopakovatelný úkon, neboť vůči stěžovateli ještě nebylo zahájeno trestního stíhání, avšak soud neodkladnost odůvodnil jen obecně a vágně. Stěžovatel konečně brojí také proti tomu, že policejní orgán při provádění domovní prohlídky požadoval vydání dokumentů, které nebyly v příkazu k domovní prohlídce zmíněny.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného příkazu a dalších písemných podkladů a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud se nicméně stručně vyjádří alespoň ke stěžejním námitkám.

Ústavní soud především připomíná, že jeho pravomoc je vybudována převážně na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, jejichž protiústavnost již nelze zhojit jinými procesními prostředky. Pravomoc přezkoumat jiný zásah orgánu veřejné moci je dána jen za podmínky, že není možná náprava jiným způsobem. Zde je nutno poznamenat, že domovní prohlídka je pouze jedním z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád; její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního je především věcí orgánů činných v trestním řízení, resp. trestních soudů. Ústavní soud může v případě domovní prohlídky kasačně zasáhnout jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci však v dané věci nejde.

Stěžovateli lze částečně přisvědčit, že napadený příkaz k domovní prohlídce vykazuje některé vady, zejména pokud jde o velmi nejasné vymezení listinných materiálů týkajících se "PR veřejné zakázky vyhlášenou Hl. m. Prahou v roce 2013 pro spol. QaQs. r. o.". Při celkovém posuzování však napadený příkaz dostatečným a srozumitelným způsobem vysvětluje samotnou předmětnou trestnou činnost, z jejíhož spáchání byl stěžovatel a další osoby podezřelé, a z toho vyplývají i důvody, na základě kterých soud dovodil, že domovní prohlídkou mohou být zajištěny věcné a listinné důkazy. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že v napadeném příkazu je uvedeno toliko příkladmo, o jaké důkazy se může jednat, což je ospravedlnitelné vzhledem k charakteru trestné činnosti, jež byla v daném případě předmětem podezření, tj. relativně sofistikované ekonomické trestné činnosti, na níž se navíc měly podílet úřední osoby ve významných pozicích.

Pokud jde o námitku stěžovatele týkající se nedostatečného odůvodnění neodkladnosti úkonu spočívajícího v domovní prohlídce, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 neodkladnost odůvodnila nebezpečím zničení či uschování důkazního materiálu. Možnost zničení či odstranění důkazních prostředků přitom patří k typickým důvodům, které činí z domovní prohlídky neodkladný úkon (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 47/13). Zároveň je třeba připomenout, že ústavněprávního rozměru nabývá až takový deficit, kdy neodkladnost úkonu z odůvodnění příkazu není (ani interpretací) jakkoli seznatelná, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu (srov. nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07).

Ani samotné provedení domovní prohlídky podle názoru Ústavního soudu nevykazovalo vady, které by představovaly neoprávněný zásah do práv a svobod stěžovatele. K výše uvedené námitce stěžovatele je opět třeba připomenout, že napadený příkaz k domovní prohlídce uváděl jen příkladmo důkazy, k jejichž zajištění může domovní prohlídka vést, takže jejich další specifikace při samotném průběhu domovní prohlídky učiněná ze strany policejního orgánu byla přípustná.

Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Pokud jde o body 3) a 4) petitu ústavní stížnosti, Ústavní soud je podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrhy, k jejichž projednání není příslušný. Pro úplnost je třeba uvést, že k posouzení návrhu podle bodu 4) petitu by byl Ústavní soud příslušný, pokud by stěžovatel napadl jiný zásah orgánu veřejné moci než je rozhodnutí (srov. § 82 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu). Taková situace však v projednávané věci nenastala.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2014

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru