Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3107/18 #1Usnesení ÚS ze dne 25.10.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků
Věcný rejstříktrestná činnost
Trestní řízení
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.3107.18.1
Datum podání14.09.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 7 odst.1, čl. 12

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 83 odst.1

40/2009 Sb., § 240


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3107/18 ze dne 25. 10. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Filipa o ústavní stížnosti korporace LAKO MEDIA GROUP, s. r. o., se sídlem v Praze 10, Pražská 810/16, zastoupené Mgr. Vlastou Kubíkovou, advokátkou v Benešově, Nádražní 414, proti příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků vydaného Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 26. července 2018, sp. zn. 43 Nt 1071/2018, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 1 jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 vydal příkaz k prohlídce jiných prostor - pozemků kancelářských prostor užívaných stěžovatelkou v přesně definovaném prostoru v nemovitosti v příkazu uvedeného vlastníka.

Stěžovatelka, právně zastoupena, se ve své včas podané ústavní stížností splňující požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá, aby Ústavní soud zrušil uvedený příkaz a zakázal Policii České republiky, Národní centrále proti organizovanému zločinu, SKPV, ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel, pokračovat v porušování jejích práv a přikázal obnovit původní stav.

Stěžovatelka uvádí, že prohlídka byla nařízena při šetření zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, který měly spáchat třetí osoby. Podle stěžovatelky není příkaz dostatečně odůvodněn; podle něj totiž měla vyhotovovat účetní doklady podle pokynů podezřelé, ale ani stěžovatelka a její statutární orgán nejsou zahrnuti mezi podezřelými osobami. V odůvodnění pak absentuje tvrzená vazba mezi stěžovatelkou a podezřelou a je vysloven jen obecný závěr, že v prostorách užívaných stěžovatelkou mohou být zajištěny důkazy prokazující trestnou činnost.

Příkaz proto trpí takovými vadami, že postupem orgánů činných v trestním řízení byla dotčena práva stěžovatelky zakotvená v čl. 2 odst. 2, 4 odst. 1, 7 odst. 1, 11 odst. 1 a 4, 12, 13 a 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka považuje věc za naléhavou, a proto požaduje, aby o ní Ústavní soud rozhodl co nejdříve.

Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky) se zabývá případným porušením běžných práv jen tehdy, je-li současně zasaženo i základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem; v ostatních případech není do rozhodování soudů oprávněn jakkoliv zasahovat.

Domovní prohlídku, prohlídku jiných prostor (§ 82, 83 a 83a trestního řádu) nařídí soud, je-li důvodné podezření, že se v dotčených prostorách nachází věc důležitá pro trestní řízení; příkaz musí být vydán písemně a být odůvodněn. Příkaz musí být následně doručen osobě, u níž se prohlídka koná, a prohlídku je možné provést jen po jejím předchozím výslechu (§ 84 trestního řádu). Podle § 160 odst. 4 trestního řádu je neodkladným úkonem takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu, nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání; neopakovatelným je pak úkon, který nebude možno před soudem provést. Vždy je třeba uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován.

Uvedené požadavky podle Ústavního soudu napadený příkaz splňuje a obecný soud tedy při jeho vydání uplatnil svou moc v souladu a v mezích stanovených v zákonu, aniž by stěžovatelce uložil povinnosti mimo zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, respektive čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny).

Jak je patrné z protokolu o provedení prohlídky, byl statutární zástupce po doručení příkazu řádně poučen, uvedl jaký je obchodní vztah mezi stěžovatelkou a některými zájmovými (právnickými) osobami uvedenými v příkazu, i že osobně zná některé podezřelé, sdělil informace o počítači umožňujícím přístup k účetnictví společnosti a nechal svou přítelkyní dovézt druhý počítač obsahující zejména elektronickou korespondenci stěžovatelky. Tento počítač následně dobrovolně poskytl policejnímu orgánu provádějícímu prohlídku, stejně jako účetnictví stěžovatelky, další písemnosti a flash disky. V rámci následné prohlídky pak byl zajištěn jeden další počítač.

Ustálená judikatura Ústavního soudu vztahující se k (domovním) prohlídkám klade jako požadavek na příkaz, aby z něj bylo, byť minimálním rozsahu, seznatelné, co vedlo soud k jeho vydání, v opačném případě trpí příkaz závažnou vadou, která se bezprostředně dotýká ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 12 Listiny (viz například nález sp. zn. IV. ÚS 1780/07).

V projednávaném případě je však patrné, co vedlo soud k vydání příkazu, také z provedeného výslechu statutárního orgánu je jeho (obchodní) vztah k podezřelým patrný. V řízení je prověřováno podezření z řetězového obchodování za účelem zkrácení daně z přidané hodnoty a není možné, ať z důvodů taktických či nedostatečně zřejmých, přesně popsat jak přesně je (může být) do podezřelého obchodování zapojena právě stěžovatelka.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá zásah do řady základních práv, aniž by uvedla, jak mělo být vydaným příkazem to které právo zasaženo. Jednatel stěžovatelky sám poskytl policejnímu orgánu její korespondenci, a příkazem k prohlídce tak nemohla být porušena práva na ochranu listovního tajemství (čl. 13 Listiny); z ústavní stížnosti není ani patrné, jak byla (měla být) stěžovatelka zkrácena v právu vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny).

Je pochopitelné, pociťuje-li stěžovatelka postup orgánů činných v trestním řízení vůči ní subjektivně jako nesprávný, nejde však o postup, který by byl způsobilý založit zásah do jejích zaručených práv. Důvody pro vydání příkazu z něj lze seznat, a proto Ústavní soud v jeho vydání nespatřuje porušení práv uvedených stěžovatelkou v ústavní stížnosti.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru