Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3062/15 #1Usnesení ÚS ze dne 05.04.2016

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - NSS
SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkSprávní soudnictví
pozemek
správní orgán
EcliECLI:CZ:US:2016:4.US.3062.15.1
Datum podání14.10.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

449/2001 Sb., § 31


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3062/15 ze dne 5. 4. 2016

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Jana Musila a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti Přípravného výboru Honebního společenstva Bezděkov-Štěpánov se sídlem v Chotěboři, Štěpánov 5, zastoupeného JUDr. Milošem Jedličkou, advokátem se sídlem v Brně, Masarykova 439/9, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2015, č. j. 10 As 43/2015-49, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2015, č. j. 31 A 15/2013-89, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 1. 2015, č. j. 31 A 15/2013-89, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Krajského úřadu Vysočina ze dne 1. 8. 2013, č. j. KUJI 44965/2013, sp. zn. OLVHZ 1033/2013 Fr-2, o odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř, odboru životního prostředí, ze dne 15. 4. 2013, č. j. MCH-15612/2012/ZP-51.

Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 6. 8. 2015, č. j. 10 As 43/2015-49, zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku krajského soudu. V odůvodnění vyšel z toho, že o registraci honebního společenstva usilují vlastníci celkem 30 honebních pozemků, kteří vystoupili z dvou honebních společenstev, jejichž členy byli dříve, a založili honební společenstvo nové. Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem správních orgánů, že členství těchto osob v původních honebních společenstvech sice zaniklo, tím ovšem (bez dalšího) nedošlo k vynětí jejich honebních pozemků ze stávajících honiteb. Uzavřel, že za daných okolností nevznikly volné honební pozemky, které nejsou součástí žádné uznané honitby a na nichž by nové honební společenstvo mohlo vzniknout; stěžovatele odkázal na postup podle § 31 zákona č. 449/2001 Sb. (dále jen "zákon o myslivosti").

Proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu a krajského soudu se stěžovatel brání ústavní stížností ze dne 14. 10. 2015 a navrhuje, aby Ústavní soud rozhodnutí zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod; je přesvědčen, že výkon myslivosti jsou přednostně oprávněni provádět vlastníci dotčených honebních pozemků, přičemž v daném případě by vynětím pozemků vlastníků zakládajících nové honební společenstvo rovněž nedošlo k ohrožení existence honebních společenstev, jejichž členy byli dříve.

Ústavní soud nejprve přezkoumal náležitosti ústavní stížnosti a konstatuje, že byla podána včas a osobou oprávněnou, přičemž stěžovatel je v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zastoupen advokátem. Rovněž není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní stížnost je však zjevně neopodstatněná.

Obecné soudy založily svá rozhodnutí na logickém a srozumitelném výkladu relevantních ustanovení zákona o myslivosti, který je z pohledu Ústavního soudu plně ústavně konformní. Vyšly z toho, že členství v honebním společenstvu nelze zaměňovat s vlastnictvím honebních pozemků; z odlišnosti těchto dvou institutů vychází rovněž konstantní judikatura Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu, na kterou ostatně odkazuje i sám stěžovatel [např. nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 34/03 (49/2007 Sb., N 226/43 SbNU 541), nebo ze dne 6. 3. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 3/06 (149/2007 Sb., N 41/44 SbNU 517), usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2013, sp. zn. II. ÚS 1820/11, nebo ze dne 20. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 756/07 (U 5/45 SbNU 469), dostupné na http://nalus.usoud.cz, rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2014, č. j. 7 As 106/2013-40, nebo ze dne 27. 6. 2007, č. j. 9 As 18/2007-109, dostupné na www.nssoud.cz].

Kasační soud poukázal na to, že ukončením členství v honebním společenstvu bez dalšího nedochází k vynětí pozemku ve vlastnictví (bývalého) člena - k tomu je nutné dodržet specifický postup předvídaný v § 31 zákona o myslivosti. Kasační soud nemohl zasáhnout do ústavně zaručených práv stěžovatele, pokud odkázal vlastníky pozemků na to, že k vynětí jejich pozemků ze stávajících honiteb a jejich následnému začlenění do honitby nové je třeba dodržet proceduru předvídanou zákonem; nepostačuje jen prostý akt vystoupení z dřívějšího honebního společenstva a založení nového.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2016

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru