Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 302/06Usnesení ÚS ze dne 06.06.2006

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání p... více
Věcný rejstříkdaň/daňová povinnost
daň/osvobození
EcliECLI:CZ:US:2006:4.US.302.06
Datum podání24.05.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 2 odst.2, čl. 4 odst.1, čl. 11 odst.5

587/1992 Sb., § 29


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 302/06 ze dne 6. 6. 2006

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Z. B., zastoupeného JUDr. Evou Matyášovou, advokátkou se sídlem v Praze 3 - Vinohrady, Lucemburská 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2006, č. j. 9 Ca 124/2004-93, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2005, č. j. 9 Ca 124/2004-58, rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č. j. FŘ-3720/13/03, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město ze dne 17. 12. 2002, č. j. 145164/02/011911/6115, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 24. 5. 2006 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Stěžovatel dále navrhl, aby byla Ústavním soudem odložena vykonatelnost rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č .j. FŘ-3720/13/03, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město ze dne 17. 12. 2002, č. j. 145164/02/011911/6115.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda má i další formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud přitom z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu napadených rozhodnutí zjistil, že řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 1. 7. 2005, č. j. 9 Ca 124/2004-58, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Praze ze dne 28. 5. 2003, č .j. FŘ-3720/13/03, bylo usnesením městského soudu ze dne 1. 3. 2006, č. j. 9 Ca 124/2004-93, zastaveno, neboť stěžovatel neuhradil soudní poplatek. Proti usnesení městského soudu o zastavení řízení podal stěžovatel kasační stížnost, o níž nebylo doposud rozhodnuto. Z výše uvedeného bylo zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, jež mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval, a to jak ve vztahu k usnesení městského soudu ze dne 1. 3. 2006, č. j. 9 Ca 124/2004-93, tak ve vztahu k rozsudku téhož soudu ze dne 1. 7. 2005, č. j. 9 Ca 124/2004-58, a jemu předcházejícím rozhodnutím Finančního ředitelství v Praze a Finančního úřadu pro Prahu - Jižní město.

V § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu se stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků tehdy, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele nebo tehdy, jestliže v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti netvrdil existenci žádného z výše uvedených důvodů a ani Ústavní soud důvody pro aplikaci § 75 odst. 2 neshledal.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud rovněž akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti rozhodnutí. S ohledem na výše uvedený závěr již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vad jeho podání, jež spočívaly v absenci plné moci, udělené jeho právní zástupkyni.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. 6. 2006

Michaela Židlická

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru