Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2937/10 #1Usnesení ÚS ze dne 31.01.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Bruntál
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstříkDokazování
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.2937.10.1
Datum podání12.10.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 2 odst.5, § 2 odst.6


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2937/10 ze dne 31. 1. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Vlasty Formánkové ve věci ústavní stížnosti L. K., právně zastoupeného advokátem JUDr. Vlastimilem Vezdenkem, Hauerova 3, Opava, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 2010 sp. zn. 8 Tdo 600/2010, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2009 sp. zn. 6 To 533/2009 a rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 29. 7. 2009 sp. zn. 2 T 26/2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 12. 10. 2010 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Stěžovatel byl výše citovaným rozsudkem okresního soudu uznán vinným trestným činem podvodu a za to odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu dvou let. Stěžovateli byl rovněž uložen zákaz činnosti. Nalézací soud přitom zamítl stěžovatelova obhájce na doplnění dokazování výslechem svědků D. Č. a J. Č. Odvolací soud takové doplnění dokazování považoval za nadbytečné. Stěžovatel je toho názoru, že obecné soudy se uvedeným postupem dopustily porušení základního práva na spravedlivý proces, jež je garantován čl. 36 Listiny. Stejně tak došlo k porušení principu presumpce nevinny.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z protokolu o hlavním líčení ze dne 29. 7. 2009, pořízeného před Okresním soudem v Bruntálu, je zřejmé, že obhájce navrhl výslech svědků Č., přičemž tento návrh byl soudem zamítnut. Z odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu nevyplývá, že by se tento s navrženým a neprovedeným důkazem jakkoli argumentačně vypořádal nebo že by uvedl důvody, pro které provedení navrženého důkazu nepřipustil. Dle náhledu Ústavního soudu je třeba nalézacímu soudu tuto skutečnost vytknout, ovšem vzhledem k tomu, že se s takto navrženým a neprovedeným důkazem v rámci svého odůvodnění vypořádal odvolací soud, nelze konstatovat, že by v rámci soudního řízení došlo k porušení základních práv a svobod stěžovatele. Pochybení, jehož se dopustil okresní soud, bylo zhojeno odvolacím soudem a Ústavní soud tak neshledává důvod pro uplatnění své kasační pravomoci.

Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do výlučné pravomoci obecného soudu. Z principu rovnosti účastníků nevyplývá, že by byl obecný soud povinen vyhovět všem důkazním návrhům účastníků řízení; případně, že by důkazy provedené z jejich podnětu měly být učiněny v nějakém úměrném poměru. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný k rozhodnutí. Je na úvaze soudu, jakými důkazními prostředky bude objasňovat určitou okolnost, která je právně významná pro zjištění skutkového stavu.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru