Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2934/16 #1Usnesení ÚS ze dne 15.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodůvodnění
žaloba/pro zmatečnost
konkurz a vyrovnání/řízení
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.2934.16.1
Datum podání31.08.2016
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

328/1991 Sb., § 44

99/1963 Sb., § 229, § 169 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2934/16 ze dne 15. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila ve věci ústavní stížnosti společnosti PREFA MAJETKOVÁ, a. s., se sídlem v Pardubicích, Husova 456, zastoupené Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem se sídlem v Pardubicích, třída Míru 70, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2016, č. j. 21 Cdo 976/2016-1241, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. prosince 2015, č. j. 21 Co 173/2015-756, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. ledna 2015, č. j. 15 C 148/2008-631, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 11, 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práva a v čl. 4 a 90 Ústavy ČR.

Výše uvedeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 byla odmítnuta žaloba pro zmatečnost citovaným usnesením Městského soudu v Praze bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno; následné dovolání Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl.

Stěžovatelka ve své obsáhlé ústavní stížnosti požaduje, aby jí Ústavní soud poskytl ochranu zaručených práv; má za to, že její neúspěch v předchozích řízeních je řízený a že se stala obětí korupčního zneužití soudu organizovaným zločinem. Podle svého přesvědčení v žalobě pro zmatečnost dostatečně vylíčila úkony, v nichž spatřuje nesprávný úřední postup v rámci konkurzního řízení. Postup soudů v řízení o této její žalobě proto považuje za nezákonný a učiněný ve prospěch legalizace výnosů z trestné činnosti organizovaným zločinem na její úkor, poukazuje na jednotlivá řízení a jejich provázanost, z čehož dovozuje nesprávnost postupu soudů a navrhuje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), není obecným soudem dalšího stupně, součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí a nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením; nezabývá se eventuálním porušením běžných práv, pokud současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.

V projednávaném případě však Ústavní soud žádné takové pochybení v řízení a v rozhodnutích obecných soudů neshledal. Postup soudů, tedy i posouzení náležitostí žaloby pro zmatečnost, následné zjišťování a hodnocení důkazů, výklad i aplikace právních předpisů při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Pokud tedy soudy stěžovatelku vyzvaly k odstranění vad podání a tento požadavek zůstal fakticky nenaplněn, nelze následná rozhodnutí o odmítnutí žaloby považovat za zkrácení v základních právech.

Napadená rozhodnutí obsahují dostatečná, srozumitelná a logická odůvodnění, z nichž je zřejmé, jak a proč soudy ke svým závěrům dospěly a jak je posoudily po právní stránce. Soudy v řízení postupovaly v souladu s procesními předpisy a stěžovatelka neuvedla nic, z čeho by bylo možno dovodit namítaný zásah do ústavních práv.

Podle ustanovení § 43 odstavec 2 písmeno a) zákona o Ústavním soudu proto senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru