Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2928/12 #1Usnesení ÚS ze dne 23.01.2013

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkNáklady řízení
EcliECLI:CZ:US:2013:4.US.2928.12.1
Datum podání01.08.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2928/12 ze dne 23. 1. 2013

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 23. ledna 2013 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci stěžovatelky CG Holding, s. r. o., se sídlem Anny Letenské 7/34, Praha 2 - Vinohrady, zastoupené JUDr. Petrem Hromkem, advokátem se sídlem Vinohradská 30, Praha 2 - Vinohrady, o ústavní stížnosti proti výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 144/2011-27 ze dne 21. 5. 2012, výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 87/2011-38 ze dne 21. 5. 2012, výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 90/2011-38 ze dne 21. 5. 2012, výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 93/2011-28 ze dne 24. 5. 2012, výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 9 A 94/2011-35 ze dne 24. 5. 2012 a výroku II. usnesení Městského soudu v Praze č. j. 8 A 37/2012-29 ze dne 28. 6. 2012, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 1. 8. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud").

Z obsahu ústavní stížnosti a z jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka se žalobami podanými u městského soudu, evidovanými pod sp. zn. 9 A 144/2011, 9 A 87/2011, 9 A 90/2011, 9 A 93/2011, 9 A 94/2011 a 8 A 37/2012, dožadovala, aby tento uložil Českému telekomunikačnímu úřadu (dále jen "vedlejší účastník") povinnost vydat rozhodnutí v řízení o rozkladu. Stěžovatelka následně vzala předmětné žaloby zpět s odůvodněním, že vedlejší účastník již ve věci rozhodl. Městský soud ve všech šesti případech řízení zastavil (výrok I.) a zavázal vedlejšího účastníka uhradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 1.432,- Kč (výrok II.).

Stěžovatelka napadla nákladové výroky rozhodnutí městského soudu ústavní stížností, dále doplněnou přípisem ze dne 5. 12. 2012, v níž tvrdila rozpor těchto výroků s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 2, čl. 3 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 2 odst. 3 a čl. 95 Ústavy České republiky. Stěžovatelka měla za to, že byla protiprávně zkrácena ve svém nároku na náhradu nákladů řízení, neboť tato měla dle jejího názoru činit v každém řízení 9.640,- Kč namísto přiznaných 1.432,- Kč. Kromě zrušení napadených rozhodnutí stěžovatelka požádala, aby jí bylo vůči městskému soudu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem.

II.

Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu, bylo tedy možno přistoupit k přezkumu napadených rozhodnutí.

Ústavní soud podrobněji nerekapituloval stížnostní námitky, neboť tyto byly ve své podstatě totožné s těmi, s nimiž se Ústavní soud vypořádal v usnesení sp. zn. II. ÚS 2929/12 ze dne 10. 1. 2013, jakož i v usneseních sp. zn. II. ÚS 3698/11 ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. III. ÚS 1889/12 ze dne 11. 9. 2012, sp. zn. II. ÚS 1888/12 ze dne 20. 9. 2012 a sp. zn. IV. ÚS 223/12 ze dne 1. 11. 2012 (všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz), kterými byly předchozí ústavní stížnosti stěžovatelky odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Na právním názoru vyjádřeném v citovaných rozhodnutích neměl Ústavní soud důvod nic měnit, proto na jejich odůvodnění pro stručnost odkazuje.

Jelikož Ústavní soud ani v nyní projednávané věci nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k výsledku řízení nebylo možno vyhovět ani návrhu stěžovatelky na přiznání nákladů řízení (§ 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru