Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2878/18 #1Usnesení ÚS ze dne 13.09.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodajFilip Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
Dovolání
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.2878.18.1
Datum podání24.08.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237, § 241a


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2878/18 ze dne 13. 9. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky CS-COM, s. r. o., sídlem Jana Uhra 4, Brno, zastoupené Mgr. Vladimírem Hamplem, advokátem, sídlem Mendlovo náměstí 1a, Brno, proti výroku I a III rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. června 2018 č. j. 36 Co 249/2017-218, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, jako účastníka řízení, a Ilony Slivoňové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelka domáhala zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí, přičemž tvrdila, že jím bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces chráněného čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 5. 2017 č. j. 22 C 106/2013-172 bylo vedlejší účastnici (jako žalované) uloženo zaplatit stěžovatelce (jako žalobkyni) částku 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 26. 1. 2009, částku 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 22. 2. 2009, částku 24 990 Kč s úrokem z prodlení od 19. 5. 2009 a částku 24 990 Kč s úrokem z prodlení od 2. 6. 2009 vše do zaplacení (výrok I) a dále nahradit náklady řízení ve výši 67 612 Kč (výrok II).

3. K odvolání vedlejší účastnice byl výše označeným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I týkající se částky 26 180 Kč s úrokem z prodlení od 26. 1. 2009 a částky 24 076 Kč s úrokem z prodlení od 22. 2. 2009 do zaplacení změněn tak, že se žaloba zamítá (výrok I), ve zbývající části výroku I byl tento rozsudek potvrzen (výrok II) a dále jím bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III).

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka mj. uvedla, že souběžně s ústavní stížností podala dovolání, současně však s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu vyjádřila obavu, že by toto dovolání mohlo být dovolacím soudem považováno za nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř."). Má ale za to, že o takový případ nejde, neboť nárok uplatnila na základě čtyř přepravních smluv, kdy plnění žádné z nich sice nepřekročilo částku 50 000 Kč, ale tato spolu úzce souvisí časově i co do svého předmětu, a její nárok má tak totožný skutkový základ s jednotnou právní kvalifikací.

5. V podání ze dne 6. 9. 2018 pak stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud z výše uvedeného důvodu řízení o ústavní stížnosti přerušil až do rozhodnutí dovolacího soudu o podaném dovolání.

6. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

7. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

8. Jak plyne z výše uvedeného, stěžovatelka shora označené rozhodnutí napadla vedle ústavní stížnosti také dovoláním, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Skutečnost, že soudní řízení v dané věci dále probíhá, vylučuje, aby Ústavní soud ústavní stížnost projednal a rozhodl o ní, neboť by tím nepřípustně (v rozporu s principem právní jistoty, jakož i zásadou subsidiarity ústavní stížnosti a minimalizace ingerence Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci) zasahoval do rozhodování obecných soudů, tedy v posuzované věci do oblasti vyhrazené rozhodování Nejvyššího soudu (srov. k tomu § 239 o. s. ř.).

9. Není zde ani důvod, aby se svým rozhodnutím vyčkával, než o podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodne, neboť (již jen) s ohledem na (eventuálně nesprávné) poučení o opravném prostředku, kterého se stěžovatelce v napadeném rozsudku dostalo, lze lhůtu pro podání ústavní stížnosti proti napadenému rozsudku odvíjet až od doručení příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu, i když dovolání bude odmítnuto jako nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [nejen tedy, bude-li odmítnuto z důvodů závisejících na uvážení dovolacího soudu (viz § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu), zde konkrétně proto, že nebyly splněny předpoklady stanovené v § 237 o. s. ř., jak se stěžovatelka domnívá].

10. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud musel považovat podanou ústavní stížnost za "předčasnou", resp. nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. září 2018

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru