Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2852/17 #1Usnesení ÚS ze dne 07.06.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánVĚZEŇSKÁ SLUŽBA - Věznice Stráž pod Ralskem
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodsouzený
trest/výkon
Trest odnětí svobody
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.2852.17.1
Datum podání08.09.2017
Napadený akt

rozhodnutí jiné

zákon; 58/2017 Sb.; kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; čl. IV

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

169/1999 Sb., § 12a odst.1 písm.c, § 12b odst.2

345/1999 Sb., § 11a odst.3

58/2017 Sb., čl. IV


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2852/17 ze dne 7. 6. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti R. K., ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Stráž pod Ralskem, P. O. Box 10/A, 471 27 Stráž pod Ralskem, právně zastoupeného Mgr. Martinem Křivohlavým, advokátem, se sídlem Paní Zdislavy 418/18, 470 01 Česká Lípa, proti oznámení Vězeňské služby České republiky, Věznice Stráž pod Ralskem ze dne 1. října 2017 č. j. VS-72156-10/ČJ-2016-801340-VO, za účasti Vězeňské služby České republiky - Věznice Stráž pod Ralskem, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručeným Ústavnímu soudu dne 8. září 2017, doplněným podáním právního zástupce ze dne

30. listopadu 2017 se stěžovatel (dále též "odsouzený") domáhal zrušení výše uvedeného rozhodnutí Vězeňské služby České republiky, neboť jím mělo být porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu ve smyslu článku 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života dle článku 10 odst. 2 Listiny.

Stěžovatel spolu s ústavní stížností navrhuje zrušení článku IV zákona č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "novela trestního zákoníku"), a to pro porušení principu právní jistoty.

II.

Z obsahu ústavní stížnosti a z obsahu napadeného rozhodnutí se zjišťuje:

R. K. vykonává ve Věznici Stráž pod Ralskem nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 11 let.

Dne 1. 10. 2017 byl odsouzený oznámením vedoucího oddělení správního Věznice Stráž pod Ralskem č. j. VS-72156-10/ČJ-2016-801340-VO zařazen do věznice s ostrahou a umístěn do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení.

Ke změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody došlo na základě článku II a článku IV novely trestního zákoníku.

III.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že jeho přeřazením do věznice s ostrahou a umístěním do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení došlo k porušení jeho práv, neboť před účinností novely trestního zákoníku do 30. 9. 2017 byl zařazen do věznice s ostrahou, a to do II. prostupné skupiny. Stěžovatel má za to, že se novelou trestního zákoníku s účinností od 1. 10. 2017 jeho postavení v rámci výkonu trestu odnětí svobody zhoršilo.

Stěžovatel dále poukazuje na tu skutečnost, že článkem IV novely trestního zákoníku došlo k porušení práv na právní jistotu odsouzených, neboť nově nastupující odsouzení mají možnost podat proti rozhodnutí ředitele o umístění do konkrétního typu oddělení věznice stížnost, avšak stěžovateli a ostatním odsouzeným měla být tato možnost, v důsledku čl. IV novely trestního zákoníku, upřena. Stěžovatel proto navrhuje zrušení článku IV novely trestního zákoníku.

IV.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Oznámení vedoucího správního oddělení Věznice Stráž pod Ralskem vycházelo z novely trestního zákoníku.

Článek II novely trestního zákoníku stanoví:

"1. Zařazení odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem a do věznice s dozorem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na zařazení do věznice s ostrahou.

2. Při rozhodování o způsobu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého za trestný čin spáchaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije § 56 trestního zákoníku, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. K návrhu na přeřazení do jiného základního typu věznice, o kterém nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží, nejde-li o návrh na přeřazení z věznice se zvýšenou ostrahou do věznice s ostrahou nebo o návrh na přeřazení z věznice s ostrahou do věznice se zvýšenou ostrahou."

Článek IV novely trestního zákoníku stanoví: "Odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za nedbalostní trestné činy se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za umístěné do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení, odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dohledem za jiné než nedbalostní trestné činy za umístěné do oddělení se středním stupněm zabezpečení a odsouzení zařazení k výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dozorem a do věznice s ostrahou za umístěné do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení, nestanoví-li Vězeňská služba jinak."

Z výše uvedeného je zřejmé, že zařazení odsouzených do věznice s ostrahou a umístění do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení se týkalo jak odsouzených zařazených před 30. 9. 2017 do výkonu trestu odnětí svobody do věznice s dozorem, tak též odsouzených vykonávajících si trest odnětí svobody ve věznici s ostrahou. Stěžovatelem napadené rozhodnutí vedoucího správního oddělení vychází z platné a jednoznačné právní úpravy a z hlediska ústavnosti plně obstojí.

S novelou trestního zákoníku je spojeno ustanovení § 11a odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění po novelizaci provedené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti

č. 279/2017 Sb. ze dne 24. 8. 2017. Toto ustanovení umožňuje řediteli věznice rozhodnout o umístění odsouzeného do oddělení, které se může lišit jen o jeden stupeň oproti oddělení, v němž toho času odsouzený vykonává trest. Zákon umožňuje Vězeňské službě odchýlit se od zákonné diferenciace oddělení, přičemž výše uvedená vyhláška Ministerstva spravedlnosti stanoví meze takovéhoto odchýlení. Je na řediteli věznice, zda tohoto oprávnění využije či nikoliv. Ústavní soud též připomíná, že nejde o automatický nárok, ale o možnost odchýlit se od zákonné právní úpravy.

V projednávaném případě Ústavní soud důvod pro svůj kasační zásah neshledal, neboť nezjistil, že by Vězeňská služba v posuzované věci postupovala v rozporu se zákonem či s ústavními pravidly.

Je tak namístě shrnout, že se stěžovateli zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod doložit nezdařilo. Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Akcesorický návrh na zrušení článku IV zákona č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle ustálené judikatury Ústavního soudu sdílí osud ústavní stížnosti; proto byl i tento návrh odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru