Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 285/96Nález ÚS ze dne 30.01.1997K otázce důvěry v údaje uvedené v obchodním rejstříku

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstříkObchodní rejstřík
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 12/7 SbNU 83
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.285.96
Datum podání21.10.1996
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

513/1991 Sb., § 27 odst.2, § 9 odst.1, § 32, § 768, § 27 odst.2, § 9 odst.1, § 32, § 768 odst.1

99/1963 Sb., § 43 odst.1, § 200c, § 43 odst.1, § 250c


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 285/96 ze dne 30. 1. 1997

N 12/7 SbNU 83

K otázce důvěry v údaje uvedené v obchodním rejstříku

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 30. ledna 1997

v senátě ve věci ústavní stížnosti nezletilé K. G. proti usnesení

Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 1996, čj. 15 Co 614/95-10, za

účasti Krajského soudu v Brně, zastoupeného předsedkyní senátu,

jako účastníka řízení,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 1996, čj. 15 Co

614/95-10, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

usnesení Krajského soudu v Brně, potvrzujícímu usnesení Městského

soudu v Brně ze dne 27. 7. 1995, čj. 64 E 1534/95-5, jímž řízení

bylo zastaveno, stěžovatelka poukazuje na to, že označení pasivně

i aktivně legitimovaného účastníka řízení, resp. subjektu práv

a povinností, se řídí, jde-li o subjekt zapsaný do obchodního

rejstříku, údaji zapsanými do tohoto rejstříku. V projednávané

věci stěžovatelka zcela spoléhala na správnost zápisu v obchodním

rejstříku a v souladu s tímto zápisem označila odpůrce, později

povinného, jinými slovy, jednala v důvěře ve správnost takového

zápisu. Stěžovatelka se tedy domáhala stanoveným postupem svého

práva u soudu, ale uplatnění tohoto práva jí bylo odepřeno,

přestože právě soud je povinen upozornit rejstříkový soud na vadu

zápisu a tento soud je povinen právem vytýkanou vadu odstranit.

Z povahy této vady vyplývá, že v projednávané věci šlo o vadu

odstranitelnou, a to po případné změně údajů zapsaných v obchodním

rejstříku. Protože tedy postupem soudu bylo stěžovatelce odepřeno

právo na soudní ochranu zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny

základních práv a svobod (dále jen "Listina"), stěžovatelka

navrhuje, aby její ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadené

usnesení bylo zrušeno.

Krajský soud v Brně ve vyjádření předsedkyně senátu z 9. 12.

1996 poukázal na obsah odůvodnění napadeného usnesení, neboť

i nadále považuje své závěry za správné.

Ze spisu 64 E 1534/95 Městského soudu v Brně Ústavní soud

zjistil, že stěžovatelka podáním ze dne 3. 5. 1995 navrhla výkon

rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného, jenž byl označen jako

firma D. se sídlem B., M. 18. Na základě výzvy soudu ze dne 18.

5. 1995 předložila stěžovatelka výpis z obchodního rejstříku,

vedeného Okresním soudem Brno - venkov, v jehož oddíle A, číslo

vložky 56, je jako obchodní jméno uvedeno D. se sídlem B., H. 85.

Městský soud v Brně následně usnesením ze dne 27. 7. 1995, čj. 64

E 1534/95-5, podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. řízení

zastavil s odůvodněním, že v daném případě byl jako účastník

řízení označen někdo, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.

Stěžovatelka označila totiž jako povinného firmu D., ačkoli podle

ustanovení § 9 obchodního zákoníku je obchodním jménem fyzické

osoby její jméno a příjmení. K odvolání stěžovatelky Krajský soud

v Brně napadeným usnesením usnesení soudu prvého stupně potvrdil,

když v odůvodnění svého rozhodnutí se v podstatě ztotožnil se

závěry odvoláním napadeného usnesení.

Podle ustanovení § 768 odst. 1 obchodního zákoníku se zápisy

v podnikovém rejstříku vedeném podle dosavadních předpisů považují

za zápisy v obchodním rejstříku podle tohoto zákona. V odst. 3

citovaného ustanovení se dále uvádí, že zápisy v podnikovém

rejstříku, které neodpovídají ustanovením tohoto zákona, musí být

uvedeny do souladu s tímto zákonem do jednoho roku od jeho

účinnosti. Ustanovení § 27 odst. 2, poskytující ochranu tomu, kdo

jedná v důvěře v zápis do obchodního rejstříku, vyjadřuje pak

princip "materiální publicity", resp. veřejné důvěry (víry), jenž

společně s principem "formální publicity", vyplývajícím

z ustanovení § 200c o. s. ř., se vztahuje nejen na účastníky

řízení, ale i na rozhodující soudní orgán. Jestliže tedy

stěžovatelka v projednávané věci ve svém návrhu uvedla jméno

povinného tak, jak bylo uvedeno ve výpisu z obchodního rejstříku,

a toto jméno již není v souladu s ustanovením § 9 odst. 1

obchodního zákoníku, měly obecné soudy dostát své povinnosti

zakotvené v ustanovení § 32 obchodního zákoníku, tedy upozornit

rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem

zápisu v obchodním rejstříku, a teprve poté vyzvat stěžovatelku

k odstranění vad návrhu ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř.

Protože obecné soudy takto nepostupovaly, odepřely tím

stěžovatelce právo na soudní ochranu zakotvené v článku 36 odst.

1 Listiny. Ústavní soud proto z tohoto důvodu pro porušení

citovaného článku ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst.

2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl

a napadené usnesení podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a)

citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 30. ledna 1997

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru