Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 267/17 #1Usnesení ÚS ze dne 15.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS Brno
SOUD - MS Brno
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkodůvodnění
Exekuce
ručitel
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.267.17.1
Datum podání27.01.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

513/1991 Sb., § 311 odst.2

99/1963 Sb., § 268 odst.1 písm.g, § 157 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 267/17 ze dne 15. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti Jiřího Horáka, zastoupeného JUDr. Pavlem Čuprem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 10, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, č. j. 20 Cdo 4536/2016-100, usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2016, č. j. 12 Co 757/2015-80, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2015, č. j. 75 EXE 1656/2015-50, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně usnesením ze dne 6. 10. 2015, č. j. 75 EXE 1656/2015-50, zamítl návrh stěžovatele jako povinného na zastavení exekuce. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 6. 2016, č. j. 12 Co 757/2015-80, potvrdil usnesení městského soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 11. 2016, č. j. 20 Cdo 4536/2016-100, odmítl dovolání stěžovatele proti usnesení krajského soudu.

Proti rozhodnutím obecných soudů se stěžovatel brání ústavní stížností podanou dne 27. 1. 2017 a navrhuje, aby je Ústavní soud zrušil. Namítá zásah do vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a navazujících ustanovení Listiny základních práv a svobod, neboť soudy svá rozhodnutí podle něj dostatečně neodůvodnily; zejména namítá, že exekuce nebyla zastavena, ačkoli dluh byl hlavním dlužníkem splacen a zanikl.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a stěžovatel je zastoupen advokátem v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a k zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů je povolán výhradně tehdy, pokud z jejich strany byla porušena ústavně zaručená práva nebo svobody - žádné takové pochybení v dané věci neshledal.

Exekuční soudy nevykročily z ústavního rámce své činnosti. Svá rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnily, přičemž vyšly z obecné zásady, že nejsou oprávněny přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu (co do výše jistiny ani příslušenství) a stěžovatel proti němu měl brojit v řízení před nalézacím soudem, nikoli až před soudy exekučními. Soudy provedly detailní rozbor výše dluhu hlavního dlužníka včetně příslušenství a od něj odvozených povinností stěžovatele jako ručitele, ověřily, že ohledně splacených částek jistiny i části příslušenství bylo řízení zastaveno a exekuce se týká výhradně zbývající, nesplacené části úroků z prodlení a nákladů nalézacího řízení. Soudy uzavřely, že v této části dluh nezanikl a exekuce je prováděna v souladu se zákonem a vypořádaly se i s námitkou vedení exekuce v rozporu s dobrými mravy.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru