Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2586/08 #1Usnesení ÚS ze dne 17.02.2009

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Praha
SOUD - MS Praha
POLICIE - správa hlavního města Prahy, služba kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2009:4.US.2586.08.1
Datum podání16.10.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí jiné


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2586/08 ze dne 17. 2. 2009

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 17. února 2009 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Z. Z., zastoupeného JUDr. Mirjanou Janovskou, advokátkou se sídlem Lucemburská 5, Praha 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 8 To 115/2007-733 ze dne 7. 11. 2007, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 1 T 7/2007-700 ze dne 31. 8. 2007 a usnesení Policie České republiky, správy hlavního města Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality ČTS: PSP-251/OOK1-222-2006 ze dne 22. 12. 2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 16. 10. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem ze dne 20. 1. 2009, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti, vyžadované zákonem o Ústavním soudu.

Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 1 T 7/2007 Ústavní soud zjistil, že usnesením Policie České republiky, správy hlavního města Prahy, služby kriminální policie a vyšetřování odboru obecné kriminality ČTS: PSP-251/OOK1-222-2006 ze dne 22. 12. 2006 bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy dle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"). Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 1 T 7/2007-700 ze dne 31. 8. 2007 byl stěžovatelem pod bodem 1) uznán vinným tímto trestným činem a pod bodem 2) trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí dle § 171 odst. 1 písm. a) trestního zákona, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v délce trvání dvanácti let a bylo mu rovněž uloženo ochranné sexuologické léčení. Odvolání stěžovatele proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 8 To 115/2007-733 ze dne 7. 11. 2007 jako nedůvodné zamítnuto. Stěžovatel následně podal proti rozhodnutí Vrchního soudu dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu č. j. 6 Tdo 429/2008-763 ze dne 17. 4. 2008 odmítnuto dle § 265i odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Podnět stěžovatele k podání stížnosti pro porušení zákona byl dne 11. 8. 2008 ministrem spravedlnosti odložen.

Zákon o Ústavním soudu v § 72 odst. 3 stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytoval. V projednávané věci bylo tímto rozhodnutím, od nějž bylo třeba odvozovat běh lhůty k podání ústavní stížnosti i proti rozhodnutím předcházejícím, usnesení Nejvyššího soudu č. j. 6 Tdo 429/2008-763 ze dne 17. 4. 2008, které bylo stěžovateli i jeho obhájkyni doručeno dne 15. 5. 2008. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona za procesní prostředek k ochraně práv stěžovatele ve smyslu § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu považovat nelze, neboť stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, jenž zákon poskytuje ministru spravedlnosti a nikoliv stěžovateli (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 9/94, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 11, str. 219 a násl.).

Předmětné usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno dne 15. 5. 2008, posledním dnem šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti tak bylo pondělí 14. 7. 2008. Jestliže stěžovatel předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 15. 10. 2008, učinil tak zjevně po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost jako opožděnou odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Pro úplnost Ústavní soud podotýká, že lhůta, kterou stěžovateli stanovil a kterou následně na žádost jeho právní zástupkyně prodloužil do 23. 1. 2009, se týkala pouze odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení. Nejednalo se o prodloužení lhůty k podání ústavní stížnosti jako takové. Takovou kompetencí ostatně soudce zpravodaj dle ustálené judikatury Ústavního soudu ani nedisponuje.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2009

Michaela Židlická

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru