Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2572/10 #1Usnesení ÚS ze dne 18.10.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkSprávní soudnictví
účastník řízení/způsobilost být účastníkem řízení
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.2572.10.1
Datum podání03.09.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

150/2002 Sb.

50/1976 Sb., § 97

71/1967 Sb., § 14


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2572/10 ze dne 18. 10. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Jiřího Muchy ve věci stěžovatelů Z. H. a J. H., zastoupených JUDr. Mgr. Karlem Horákem, advokátem AK Praha 1, Na Poříčí 12, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2010 č. j. 9As 74/2009-123, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 3. 9. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kladené. Stěžovatelé se ústavní stížností domáhají zrušení výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neboť mají za to, že jím (jakož i předchozím rozhodnutím Městského soudu v Praze) byla porušena jejich základní práva (svobody), jež jsou jim garantována zejména čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). V řízení, z nichž vzešla rozhodnutí správních soudů, se stěžovatelé domáhali toho, aby s nimi bylo jednáno jako s účastníky řízení o odstranění stavby (dřevěného zádveří nacházejícího se na pavlači před bytem obývaným stěžovateli). Správní úřady, a poté i správní soudy přezkoumávající rozhodnutí správních úřadů, s odkazem na tehdy účinné právní předpisy, dovodily, že stěžovatelé účastníky zmiňovaného řízení být nemohou.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, z nichž toto rozhodnutí vzešlo a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných - tj. i správních - soudů (čl. 81, čl. 90 Ústavy). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny a pokud napadeným rozhodnutím nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je ČR vázána.

Z obsahu stížnosti však vyplývá, že stěžovatelé se domáhají v plném rozsahu přezkoumání rozhodnutí napadeného ústavní stížností, a to tak, jako by Ústavní soud byl dalším stupněm v hierarchii obecných (správních) soudů. Tvrzení a závěry stěžovatelů, ve stížnosti uvedené, byť ve velmi obecné rovině, opakují argumenty, kterými se oba soudy již zabývaly a s nimiž se v odůvodněních svých rozhodnutí řádně vypořádaly, ústavněprávní rovinu věci nevyjímaje. Ústavní soud nemá, co by k věci dodal, když zvláště ústavní stížností napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je velmi instruktivní a vypořádává se i s relevantní judikaturou Ústavního soudu.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. října 2010

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru