Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 249/97Usnesení ÚS ze dne 11.02.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajVarvařovský Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1998:4.US.249.97
Datum podání14.07.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 249/97 ze dne 11. 2. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 249/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.B., zastoupeného advokátem JUDr. I.P., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 4. 1997, č. j. 30 Ca 42/97-12, za účasti Krajského soudu v Brně, zastoupeného předsedou JUDr. J.Š., jako účastníka řízení,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 14. 7. 1997 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu ze dne 9. 10. 1996, č. j. OPU 5188/92/R-1/2. Tento správní orgán na základě ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o neschválení dohody ze dne 8. 3. 1993 o vydání nemovitostí v k. ú. Z., uzavřené mezi oprávněnými osobami a ZD. Oba orgány shodně dospěly k závěru, že stěžovatele nelze považovat za oprávněnou osobu ve

IV. ÚS 249/97

smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., neboť předmětné nemovitosti v daném případě přešly na stát v době, kdy jejich novými vlastníky podle registrované kupní smlouvy byli manželé B.

Stěžovatel je přesvědčen, že napadeným rozsudkem mu byla odňata možnost nabýt vlastnického práva po svých právních předchůdcích a podle argumentace obsažené v ústavní stížnosti nesouhlasí s vyslovenými právními závěry učiněnými jak správním orgánem' tak i soudem v rámci přezkumného řízení, a proto se domáhá zrušení napadených rozhodnutí.

K ústavní stížnosti požádal Ústavní soud o vyjádření a zaslání příslušných spisů Krajský soud v Brně a Okresní úřad v U.H., okresní pozemkový úřad. Předseda senátu ve svém vyjádření ze dne 20. 10. 1997 uvedl, že se nedomnívá, že by ústavní stížností napadeným rozhodnutím došlo k porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod, neboť tento článek se týká pouze existujícího práva a nevztahuje se tudíž na daný případ, ve kterém je řešena otázka, zda a komu bude vlastnické právo restitučně obnoveno. K samotné argumentaci uvedené v ústavní stížnosti předseda senátu konstatuje, že stěžovatelovým hodnocením věci se soud zabýval a neshledal je důvodným, a proto ve vztahu k ústavní stížnosti setrvává na učiněných skutkových a právních závěrech.

Pokud jde o vyjádření vedlejšího účastníka, ten se svého postavení v řízení o ústavní stížnosti dne 21. 10. 1997 výslovně vzdal. Dále však uvedl, že poté co stížností napadený rozsudek nabyl právní moci (tj. dne 23. 5. 1997), vydal Okresní úřad, okresní pozemkový úřad, podle § 9 odst. 3 a 4 zákona č. 229/1991 Sb. rozhodnutí ze dne 25. 6. 1997, č. j. OPÚ 5188/92-R-I/3, o vlastnictví v uvedené restituční věci, proti kterému byl včas podán řádný opravný prostředek. Následně pak bylo Ústavnímu soudu dne 30. l. 1998 sděleno Krajským soudem v Brně, že ve věci přezkoumání uvedeného správního rozhodnutí, vedené pod sp. zn. 30 Ca 177/97, nebylo doposud rozhodnuto.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy.

IV. ÚS 249/97

Po posouzení výše uvedených skutečností Ústavní soud shledal, že v předmětné věci, s ohledem na podaný návrh na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o předmětu restitučního řízení, tedy o vlastnictví k nemovitosti podle zákona č. 229/1991 Sb. Za dané situace je třeba. považovat ústavní stížnost za návrh podaný předčasně. Ústavní soud dospěl tak závěru, že podaný návrh je nepřípustný, a proto byl podle

§ 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. února 1998

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru