Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2476/08 #1Usnesení ÚS ze dne 16.10.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - VS Praha
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na zákonného sou... více
Věcný rejstříksoudce
příslušnost
EcliECLI:CZ:US:2008:4.US.2476.08.1
Datum podání03.10.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 38 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 75 odst.1

99/1963 Sb., § 104a


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2476/08 ze dne 16. 10. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 16. října 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Jana Musila a Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti MORAVIA SHOP INVEST, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 66, zastoupené JUDr. Vladimírem Papežem, advokátem, AK se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 32, adresa pro doručování Kroměříž, Tovačovského 3161, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 8. 2008 čj. Ncp 1625/2008-38 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 10. 2008 se MORAVIA SHOP INVEST, s. r. o., se sídlem v Praze 1 (dále též "stěžovatelka", případně "žalobkyně") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené procesní rozhodnutí o určení příslušnosti soudu.

II.

Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Stěžovatelka se v řízení před obecnými soudy domáhá zaplacení částek 113.158.000,-Kč s příslušenstvím a 19.216.182,- Kč s příslušenstvím.

Usnesením ze dne 28. 8. 2008 Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 63 Ro 5533/2007 jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (výrok I.) a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Brně (výrok II.).

III.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o věcné příslušnosti Krajského soudu v Brně k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni bylo nesprávné a v konečném důsledku vedlo k porušení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zakotvujícího základní právo na zákonného soudce; připojila své úvahy, které ji k takovému závěru vedly, a vyjádřila přesvědčení, že věcně příslušné k projednání a rozhodnutí její věci byly okresní soudy.

IV.

Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout z následujících důvodů.

K přípustnosti ústavní stížnosti z hlediska vyčerpání všech procesních prostředků nápravy tvrzeného zásahu do základního práva

Vzhledem k tomu, že předmětem ústavní stížnosti bylo rozhodnutí o věcné příslušnosti obecného soudu - které nelze považovat za konečné rozhodnutí ve věci, a s poukazem na ust. § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stanovící jako podmínku řízení o ústavní stížnosti vyčerpání veškerých dostupných a účinných procesních prostředků k ochraně práva (k čemuž zpravidla před konečným rozhodnutí ve věci nedojde), musel Ústavní soud rozhodnout, zda tato podmínka byla v případě stěžovatelky, tj. v době podání ústavní stížnosti, splněna. Je totiž evidentní, že za konečné rozhodnutí ve věci zásadně bude možno považovat až konečný pravomocný rozsudek ve věci.

S ohledem na skutečnost, že usnesení vrchního soudu (nebo Nejvyššího soudu) o věcné příslušnosti podle ust. § 104a o. s. ř. je v systému obecných soudů konečné (nelze proti němu podat odvolání, dovolání ani žalobu na obnovu řízení nebo žalobu pro zmatečnost) a závazné ve výroku o určení, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, dospěl Ústavní soud k závěru, že pro způsobilost rozhodnutí vydávaných podle ust. § 104a o. s. ř. zasáhnout základní právo na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny lze tato rozhodnutí podrobit ústavnímu přezkumu, aniž by bylo ve věci s konečnou platností rozhodnuto (srov. nález ze dne 10. 11. 1999 II. ÚS 221/98, Sb. n. u., sv. 16, str. 171 a násl.).

K tvrzenému porušení práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny

Stěžovatel poukázal na ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny, jež zní:

"Čl. 38

(1) Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon."

Požadavek zákonnosti obsažený v citovaném ustanovení Listiny se vztahuje nejen na samotné zřízení (existenci) soudu ale i na složení soudu v každé jednotlivé věci, jeho pravomoc a příslušnost.

Rozhodování každé věci příslušným (a tedy zákonným) soudem a soudcem je proto neopominutelnou podmínkou spravedlivého procesu, přičemž příslušnost soudu i soudce stanoví zákon, v daném případě občanský soudní řád (z četné judikatury viz např. nálezy IV. ÚS 307/03 a III. ÚS 132/04, Sb. n. u., sv. 33, str. 243 a 347). Místo pro zásah Ústavního soudu pro porušení práva na zákonného soudce zakotveného v čl. 38 odst. 1 Listiny by bylo pouze ve výjimečných případech, např. pokud by závěr obecných soudů ohledně věcné příslušnosti zjevně neměl jakoukoliv oporu v zákoně, tj. byl výsledkem zřejmého omylu nebo zneužití. Stejně jako v jiných případech, také zde náleží především obecným soudům vyložit a aplikovat zákonná ustanovení o věcné příslušnosti soudu. V případě stěžovatelky je nepochybné, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze je rozhodnutím učiněným na základě zákona a nenaznačuje jakékoliv známky svévole, byť je zřejmé, že z důvodu svého přesahu do oblasti základních práv a svobod by mělo být též náležitě odůvodněno.

Pro důvody takto vyložené Ústavní soud návrh podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněný odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. října 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru