Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 239/12 #1Usnesení ÚS ze dne 13.02.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Ostrava
SOUD - OS Ostrava
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkDoručování
lhůta
Datové schránky
Podání
EcliECLI:CZ:US:2012:4.US.239.12.1
Datum podání23.01.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 50d, § 42 odst.1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 239/12 ze dne 13. 2. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky program TECHNIA CZ, společnost s ručením omezeným, se sídlem v Paskově, Zahradní 762, zastoupené Mgr. Radimem Kubicou, advokátem advokátní kanceláře se sídlem ve Frýdku-Místku, O. Lysohorského 702, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 580/2011-431 ze dne 28. listopadu 2011 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 35 C 21/2008-411 ze dne 29. srpna 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení jejího práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a principu rovnosti účastníků řízení před soudem zakotveného v čl. 96 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě usnesením č. j. 35 C 21/2008-411 ze dne 29. srpna 2011 zamítl návrh stěžovatelky na prohlášení neúčinnosti doručení rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 35 C 21/2008-327 ze dne 23. března 2011, odeslaného do datové schránky stěžovatelky dne 27. dubna 2011 (dále jen "návrh"). K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě usnesením č. j. 8 Co 580/2011-431 ze dne 28. listopadu 2011 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že návrh byl podán po lhůtě pro jeho podání, když počátek této lhůty odvodil od okamžiku udělení plné moci stěžovatelkou Mgr. Kubicovi, ke kterému došlo nejpozději dne 2. června 2011. Dále soud prvního stupně dospěl k závěru, že i kdyby návrh po lhůtě podán nebyl, nebyl by důvodný. Odvolací soud považoval na rozdíl od soudu prvního stupně návrh za včasně podaný, když počátek lhůty pro jeho podání odvodil až ode dne 8. června 2011, kdy substituentka Mgr. Kubici nahlédla do soudního spisu, avšak v souladu se soudem prvního stupně jej neshledal důvodným.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti zpochybňuje závěry soudu prvního stupně o opožděnosti podání návrhu a závěry soudů obou stupňů o jeho nedůvodnosti.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Žádné pochybení, které by bylo způsobilé zasáhnout do některého ústavně zaručeného základního práva stěžovatelky, však Ústavním soudem zjištěno nebylo.

Ústavní soud se zabýval předně posouzením včasnosti podání návrhu stěžovatelkou a dospěl k závěru, ač z jiných důvodů než soud prvního stupně a rozdílně od soudu odvolacího, že návrh byl podán po lhůtě k jeho podání. Z výpisu z obchodního rejstříku stěžovatelky je totiž zřejmé, že již dne 16. května 2011 měla stěžovatelka opět dva jednatele, a to znovu (jako v období ode dne 21. září 2006 do dne 19. ledna 2011) p. Gála a p. Hambalíka. Již od tohoto dne tedy, a nikoli až ode dne udělení plné moci Mgr. Kubicovi (nejpozději dne 2. června 2011), či ode dne, kdy jeho substituentka nahlédla do spisu (dne 8. června 2011), bylo podle náhledu Ústavního soudu třeba počítat počátek patnáctidenní lhůty pro podání návrhu, neboť již tohoto dne se mohli jednatelé stěžovatelky s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 35 C 21/2008-327 ze dne 23. března 2011 seznámit. Datová zpráva s tímto rozsudkem byla do datové schránky stěžovatelky doručena dne 27. dubna 2011, přičemž s ohledem na devadesátidenní dobu uložení datové zprávy v datové schránce se dne 16. května 2011 tato zpráva v datové schránce stěžovatelky stále nacházela. I pokud jednateli stěžovatelky p. Gálovi bránily zdravotní důvody v přístupu do datové schránky stěžovatelky, měla stěžovatelka též druhého jednatele p. Hambalíka, kterému v přístupu do datové schránky nic nebránilo, nebo to alespoň stěžovatelka netvrdí.

Ústavní soud tak dospěl k závěru, že obecné soudy v záhlaví citovanými rozhodnutími rozhodly správně, byť (přinejmenším částečně) z jiných důvodů.

Za této situace již Ústavní soud neměl důvod dále se zabývat posouzením důvodnosti návrhu. I kdyby však Ústavní soud dospěl k závěru, že námitky stěžovatelky, kterými brojí proti závěrům obecných soudů o nedůvodnosti návrhu, jsou opodstatněné, nepřistoupil by za této situace ke kasaci v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť takový postup by byl pouhým formalismem, který by toliko prodloužil řízení. Na správnosti rozhodnutí obecných soudů o nezbytnosti zamítnutí návrhu by se totiž nemohlo ničeho změnit.

Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru