Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2387/19 #1Usnesení ÚS ze dne 09.08.2019

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUDNÍ EXEKUTOR - Praha 4 - Škarpa Ja
Soudce zpravodajFilip Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2019:4.US.2387.19.1
Datum podání23.07.2019
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 336k, § 336a odst.4


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2387/19 ze dne 9. 8. 2019

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti Rosalie Davidové, zastoupené JUDr. Jaroslavem Hostinským, advokátem, sídlem Vinohradská 2136/126, Praha 3 - Vinohrady, proti usnesení Mgr. Jana Škarpy, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha 4, ze dne 17. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-468, ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-469, ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-470 a ze dne 18. června 2019 č. j. 206 EX 30/10-471, za účasti Mgr. Jana Škarpy, soudního exekutora, jako účastníka řízení, a Živana Macháčka, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva zaručená čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Napadenými usneseními byl v exekuční věci vedlejšího účastníka jako oprávněného proti stěžovatelce jako povinné nařízen dražební rok konkrétních nemovitých věcí s tím, že elektronická dražba bude zahájena dne 6. 8. 2019 ve 13.00 hod. a bude ukončena nejdříve ve 13.30 hod. (výroky I), dále bylo oznámeno, že výše jistoty byla dražebními vyhláškami ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-163 stanovena částkou 40 000 Kč, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-164 částkou 10 000 Kč, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-165 částkou 20 000 Kč a ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-166 částkou 80 000 Kč (výroky II) a že ostatní výroky dražebních vyhlášek ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-163 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-164, ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-165 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400 a ze dne 27. 2. 2015 č. j. 046 EX 30/10-166 ve znění usnesení ze dne 4. 10. 2018 č. j. 206 EX 30/10-400 zůstávají v platnosti (výroky III).

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že účastník řízení všechny čtyři elektronické dražby nařídil na tentýž den i hodinu a že odkázal na výroky dražebních vyhlášek ze dne 27. 2. 2015, které ponechal v platnosti, takže paralelně vedené dražby mají proběhnout na základě ocenění nemovitostí a vyvolávacích cen, které jsou vzhledem k současným cenám nemovitostí neaktuální.

4. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], načež dospěl k závěru, že tomu tak není.

5. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).

6. Podle § 336c odst. 5 občanského soudního řádu není proti napadeným usnesením odvolání přípustné. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nemá k dispozici žádný procesní prostředek, jímž by tato rozhodnutí mohla napadnout, po formální stránce podmínka přípustnosti ústavní stížnosti podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (a contrario) byla naplněna. Není tomu tak ale z hlediska materiálního.

7. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Ústavní stížnost pak podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity; ze zásady subsidiarity ústavní stížnosti a principu minimalizace zásahů do činnosti obecných soudů, resp. orgánů veřejné moci obecně vyplývá, že rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit odpovídajícími procesními prostředky v rámci řízení samotného či cestou obecného soudnictví.

8. Dražební vyhláška má spíše informativní povahu (viz Jirsa J. a kol. Občanské soudní řízení. 4. část, Soudcovský komentář, ASPI, komentář k § 336b) a důvodem, proč zákonodárce od 1. 1. 2013 vyloučil možnost podat proti nezákonné dražební vyhlášce odvolání, bylo, že dotčené osoby se mohou domoci nápravy jiným způsobem, neboť "případná zjištění nezákonnosti mohou být podnětem k tomu, aby se [...] účastnily dražebního jednání, vznášely při něm své námitky a případně podaly odvolání proti usnesení o příklepu, aby dosáhly toho, že toto usnesení bude případně změněno tak, že se příklep neuděluje" (viz Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, 2. vydání, Praha, C. H. Beck, 2017, str. 1358).

9. Z toho plyne, že stěžovatelka svá práva, na nichž měla být zkrácena výše uvedeným způsobem, může bránit v dalším průběhu exekučního řízení, a tudíž napadená rozhodnutí nemohou být předmětem samostatného ústavněprávního přezkumu. Nutno dodat, že namítá-li stěžovatelka, že došlo v době mezi vydáním usnesení o ceně a vydáním dražební vyhlášky, resp. napadených rozhodnutí, ke změně okolností rozhodných pro ocenění nemovitých věcí, mohla zřejmě (s ohledem na specifické okolnosti případu, kdy původně nařízená dražba byla odročena) podat návrh na změnu usnesení o ceně (§ 336a odst. 4 občanského soudního řádu), přičemž z ústavní stížnosti není patro, že by tak učinila (srov. § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl. Návrh na odložení vykonatelnosti je ve vztahu k ústavní stížnosti návrhem akcesorickým a jako takový sdílí její osud.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. srpna 2019

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru