Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2367/10 #1Usnesení ÚS ze dne 06.09.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánPOLICIE - Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odbor násilí
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
Věcný rejstříkDomovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.2367.10.1
Datum podání13.08.2010
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2367/10 ze dne 6. 9. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 6. září 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ve věci navrhovatele M. F., zastoupeného Mgr. Robertem Cholenským, advokátem se sídlem Bolzanova 461/5, 618 00 Brno, DS: 764rs4p, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu veřejné moci, Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel z důvodu "zadržování" jeho předmětů zajištěných při pohlídkách jiných prostor domáhal, aby Ústavní soud zakázal Policii České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování, odboru násilí, pokračovat (v trestním řízení vedeném pod č. j. UOOZ-42/Tč-2009-27) v porušování práva stěžovatele zakotveného v čl. 10 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR, čl. 6 odst. 1, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k této úmluvě. Dále stěžovatel požadoval, aby Ústavní soud jmenovanému policejnímu orgánu přikázal, aby vydal stěžovateli při prohlídce jiných prostor odňaté předměty a z trestního spisu odstranil a zničil všechny znalecké posudky, které jsou na jejich zkoumání založeny nebo které je jakýmkoliv způsobem využívají.

Na podporu své argumentace stěžovatel odkázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 3/09, jakož i § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Dle názoru stěžovatele z citovaného ustanovení (stručně shrnuto) vyplývá, že účinky uvedeného nálezu dopadají na jeho případ tím způsobem, že zakládají právní titul pro vydání nálezu s výrokem odpovídajícím obsahově formulovanému návrhovému žádání, neboť opravné prostředky, jež mu v uvedeném směru zákon k ochraně jeho práva poskytuje, jak doložil, řádně vyčerpal.

Dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný (nestanoví-li citovaný zákon jinak).

Ohlédnuto od toho, že stěžovatel nenapadl včas podanou ústavní stížností samotné (v návrhu označené) příkazy policejního komisaře, a tudíž i od toho, že zaměřil takto ex post (opomenuv pořad práva) své úsilí k odstranění jejich důsledků, nutno říci, že své výtky předkládá Ústavnímu soudu k posouzení předčasně.

Při poukazu na nález sp. zn. Pl. ÚS 3/09, resp. rozhodovací důvody v něm obsažené pomíjí, že v něm Ústavní soud vyjádřil též z pohledu zásady subsidiarity ústavní stížnosti stanovisko, dle něhož "přezkoumatelným v řízení o ústavní stížnosti může být až konečné rozhodnutí ve věci, které by se mělo vypořádat i s námitkou zásahu do práva na soukromý život v podobě domovní prohlídky". V návaznosti na to zdůraznil, že "navíc jistě není žádoucí, aby Ústavní soud v obdobných věcech posuzoval přiměřenost nařízení a výkonu prohlídek všech prostor jako první. Mohl by totiž tak nepřiměřeně a předčasně zasáhnout do kompetence obecných soudů shromažďovat a hodnotit důkazy a ve svém důsledku tak předurčovat výsledek trestního řízení.". Konečně uvedený závěr ve své konkrétní rozhodovací činnosti posléze Ústavní soud promítl do obsahu odůvodnění nálezu sp. zn. II. ÚS 1414/07, na něž, i stran konsekvencí z něj plynoucích, postačí pro stručnost odkázat.

S ohledem na uvedený přístup Ústavního soudu k dané problematice byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6.září 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru