Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2365/20 #1Usnesení ÚS ze dne 15.10.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS Český Krumlov
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - NSZ
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - KSZ České Budějovice
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Český Krumlov
Soudce zpravodajŠámal Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:4.US.2365.20.1
Datum podání13.08.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2365/20 ze dne 15. 10. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného Mgr. Petrem Timurou, LL.M., advokátem, sídlem V Jámě 699/1, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020 č. j. 6 Tdo 191/2020-890, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. března 2019 sp. zn. 3 To 524/2018 a rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 8. srpna 2018 sp. zn. 4 T 43/2017, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českém Krumlově, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích a Okresního státního zastupitelství v Českém Krumlově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 13. 8. 2020 byla Ústavnímu soudu advokátem stěžovatele Mgr. Petrem Timurou, LL.M., doručena ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020 č. j. 6 Tdo 191/2020-890 (dále jen "usnesení Nejvyššího soudu"), rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 3. 2019 sp. zn. 3 To 524/2018 a rozsudku Okresního soudu v Českém Krumlově (dále jen "okresní soud") ze dne 8. 8. 2018 sp. zn. 4 T 43/2017.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

4. Ústavní soud z vyžádaného trestního spisu okresního soudu vedeného pod sp. zn. 4 T 43/2017 zjistil, že ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatele Mgr. Janu Koptišovi doručeno dne 6. 5. 2020. Stěžovateli se dané usnesení nepodařilo doručit, jelikož nebyl na adrese svého trvalého bydliště poštovním doručovatelem zastižen, proto byla zásilka (písemnost) uložena na poště a připravena k vyzvednutí dne 18. 5. 2020 a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože si ji nevyzvedl ani v úložní době, byla mu dne 1. 6. 2020 vložena do schránky (viz doručenka na č. l. 896 spisu).

5. Podle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě deseti dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.

6. Z výše uvedeného vyplývá, že usnesení Nejvyššího soud bylo stěžovateli doručeno dne 28. 5. 2020 (poslední den desetidenní lhůty od 18. 5. 2020) a že tedy lhůta dvou měsíců od doručení usnesení Nejvyššího soudu, jako rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, uplynula dne 28. 7. 2020.

7. Uvedená procesní lhůta je stanovena kogentně a Ústavní soud, který je podle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán zákonem o Ústavním soudu, ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. II. ÚS 913/15, veřejně dostupné na http://nalus.usoud.cz).

8. V posuzované věci byla ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu Ústavnímu soudu elektronicky doručena až dne 13. 8. 2020, tedy po lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

9. Z těchto důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatele odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2020

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru