Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2297/10 #1Usnesení ÚS ze dne 31.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Nový Jičín
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.2297.10.1
Datum podání06.08.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2297/10 ze dne 31. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti M. T., zastoupené Mgr. Václavem Erbanem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská 21, proti rozhodnutím Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 7 C 153/2000 ze dne 22. 6. 2007 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 57 Co 748/2007 ze dne 11. 4. 2008, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka svou dne 5. 8. 2010 podanou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů, jímž v podstatě vytýká nesprávnost skutkových zjištění, nesprávný výklad aplikovaných ustanovení (§ 42a odst. 1, 2, 3 a 4 občanského zákoníku), jejich interpretaci, jež je v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, a absenci relevantního zdůvodnění a domáhá se jejich zrušení.

Jak je patrno z obsahu napadených rozhodnutí a obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4001/2008 ze dne 27. 5. 2010, rozhodl soud I. stupně po provedení obsáhlého dokazování rozsudkem shora označeným v řízení, v němž měla stěžovatelka postavení žalované tak, že dohoda o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, uzavřená mezi stěžovatelkou a jejím manželem dne 12. 2. 1997, podle níž se stěžovatelka stala výlučnou vlastnicí v rozhodnutí specifikované nemovitosti, je vůči žalobci (věřiteli manžela stěžovatelky) neúčinná, stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.500.000,- Kč s příslušenstvím, která byla žalobci přisouzena vůči manželu stěžovatelky pravomocným rozhodnutím soudu a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Druhým ze shora označených rozhodnutí byl tento rozsudek soudu I. stupně odvolacím soudem, který považoval jak skutkové tak i právní závěry učiněné nalézacím soudem za správné, s podrobným zdůvodněním potvrzen. Rozhodnutím Nejvyššího soudu shora označeným pak bylo dovolání stěžovatelky odmítnuto pro jeho nepřípustnost, přičemž dovolací soud, s poukazem na obsah § 237 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu, na dovolací námitky upínající se vesměs ke skutkovým okolnostem případu i na judikaturu vztahující se k příslušným procesním ustanovením upravujícím dovolací řízení, své rozhodnutí řádně odůvodnil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.

Důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti je zjištění, že je podána po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu shora označeného, jež stěžovatelka ústavní stížností nenapadá a ani v jejich důvodech proti tomuto rozhodnutí námitky nevznáší, bylo zjištěno, že jmenovaný soud z důvodů již uvedených dovolání stěžovatelky odmítl pro jeho nepřípustnost. Pro výše uvedené byla proto ústavní stížnost směřující proti rozsudku soudu I. a II. stupně odmítnuta jako podaná evidentně po lhůtě k tomu stanovené, když rozhodnutí dovolacího soudu nelze považovat za učiněné z důvodů závisejících na jeho uvážení [§ 43 odst. 1 písm. b) a § 72 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2010

Pavel Holländer

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru