Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 228/98Usnesení ÚS ze dne 31.08.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (fyzická nebo právnická osoba)
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
právo na soudní a ji... více
Věcný rejstříkosoba/oprávněná
rozhodné období
lhůta/hmotněprávní
EcliECLI:CZ:US:1998:4.US.228.98
Datum podání18.05.1998
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

143/1947 Sb., čl.

229/1991 Sb., čl.


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 228/98 ze dne 31. 8. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

ČESKÁ REPUBLIKA IV. ÚS 228/98

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 31. srpna 1998 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti A.P., zastoupené Mgr. J.M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 1997, čj. 28 Ca 395/96-43, spojené s návrhem na prohlášení neplatnosti zákona č. 143/1947 Sb., a s návrhem na zrušení části ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., takto:

Ústavní stížnost a návrhy se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavní stížností ze dne 15. 5. 1998 doplněnou podáním ze dne 28. 5. 1998 se stěžovatelka domáhá zrušení výše citovaného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí O.Ú., okresního pozemkového úřadu, ze dne 1. 10. 1996, čj. PÚ/1548/96/Ing.Mer., o tom, že stěžovatelka není vlastníkem označených nemovitostí v katastrálním území D., M., H. a Ž. Napadeným rozsudkem bylo podle názoru stěžovatelky porušeno její právo na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny

2 IV. ÚS 228/98

základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 14 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen "Pakt"), její právo vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k úmluvě a právo na rovné postavení a nediskriminování podle čl. 1 a čl. 3 Listiny, čl. 26 Paktu a čl. 14 Úmluvy. Spolu s ústavní stížností podala stěžovatelka i návrh na zrušení zákona č. 143/1947 Sb. a v doplňku k ústavní stížnosti navrhla zrušení části ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., uvedené slovy "postupem podle zákona č. 142/1947 Sb.".

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění jeho novely provedené zákonem č. 77/1998 Sb., účinné od 10. 5. 1998, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 28 Ca 395/96, ústavní soud zjistil, že ústavní stížností napadený rozsudek byl doručen právnímu zástupci stěžovatelky dne 3. 9. 1997.

Ústavní soud však rovněž posoudil včasnost podání ústavní stížnosti podle právní úpravy platné v době rozhodování Městského soudu v Praze a zjistil, že výše citovaný rozsudek Městského soudu v Praze nabyl právní moci dne 4. 9. 1997. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., v původním znění před novelou, byla vázána šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti na den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, je zřejmé, že i podle dříve platné právní úpravy je ústavní stížnost podána pozdě.

Z ústavní stížnosti plyne, že stěžovatelka je si pozdního podání ústavní stížnosti vědoma a žádá Ústavní soud o prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti. Uvádí, že zmeškání lhůty jí nelze přičítat k tíži, neboť Městský soud v Praze na její pravidelné dotazy o tom, zda předmětný rozsudek je pravomocný, ještě dne 14. 4. 1998 písemně potvrdil, že rozsudek ze dne 30. 4. 1997, čj. 28 Ca 395/96-43, právní moci nenabyl. Až při následném

telefonickém dotazu dne 28. 4. 1998 bylo zjištěno, že rozsudek nabyl právní moci již dne 4. 9. 1997. Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Městského soudu v Praze, ústavní stížností napadený rozsudek nese razítko tohoto soudu s údajem: "Toto rozhodnutí je právoplatné - vykonatelné dne 4. 9. 1997."

3 IV. ÚS 228/98

Ústavní soud nemůže vyhovět návrhu stěžovatelky a pokládat ústavní stížnost za včas podanou, protože šedesátidenní lhůta od nabytí právní moci rozsudku je rozhodující podmínkou pro uplatnění ústavní stížnosti. Pokud by šlo o odpovědnost za nesprávný úřední postup při vyznačování právní moci napadeného rozsudku, posuzují ho obecné soudy, Ústavnímu soudu takové rozhodnutí nepřísluší.

Ze všech výše uvedených důvodů nezbylo Ústavnímusoudu než ústavní stížnost odmítnout pro opožděnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a současně odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b), § 43 odst. 1 písm. c) tohoto zákona, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., i návrhy na zrušení citovaných právních předpisů, uplatněných ve smyslu ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť podmínky citovaného ustanovení nejsou splněny.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 31. srpna 1998

JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru