Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 2133/11 #1Usnesení ÚS ze dne 15.09.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Praha
SOUD - OS Rakovník
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkExekuce
pozemek
Výkon rozhodnutí
pokuta
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.2133.11.1
Datum podání21.07.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 351


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 2133/11 ze dne 15. 9. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 15. září 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti společnosti KKS, spol. s r. o. se sídlem Hornická 5435, 430 03 Chomutov, zastoupené JUDr. Blankou Chmelenskou, advokátkou, AK Na Příkopech 902, 430 02 Chomutov, proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2011 č. j. 27 Co 157/2011-84 a Okresního soudu v Rakovníku ze dne 9. 2. 2011 č. j. 6 E 65/2010-26 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka žádá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí v její věci s odůvodněním, že jimi byla dotčena ve svém právu na spravedlivý proces a vlastnickém právu zakotveném v článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále byl porušen princip rovnosti garantovaný článkem 96 odst. 1 Ústavy a článek 4 odst. 1 Listiny.

Z ústavní stížnosti a z jejích příloh zjistil Ústavní soud, že Okresní soud v Rakovníku usnesením ze dne 9. 2. 2011 č. j. 6 E 65/2010-26 podle vykonatelného předběžného opatření - usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2007 č. j. 20 Co 476/2007-30 k vynucení povinnosti stěžovatelky umožnit průchod a průjezd oprávněným přes nezastavěnou část pozemku v jejím vlastnictví nařídil výkon rozhodnutí uložením pokuty stěžovatelce ve výši 100.000 Kč. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2011 č. j. 27 Co 157/2011-84 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatelka podrobuje kritice skutečnost, že napadenými rozhodnutími je zajišťováno právo, které má být až výsledkem soudního řízení o zřízení věcného břemene, a je nucena k plnění, kterým by si přímo způsobila škodu a které výrazně omezuje její vlastnické právo, protože průchod a průjezd má vést těsně kolem oken a dveří jejího domu. Podotýká, že soud - vázán právním názorem odvolacího soudu - dosud nezjistil, v jakém rozsahu lze právo jízdy zřídit, a zpochybňuje skutečnost, že se jedná o nezastavěný pozemek, protože jsou v něm uloženy inženýrské sítě, které je nutno zabezpečit pro průchod a průjezd; ostatně průjezdem oprávněných před vznikem tohoto sporu došlo k poškození kanalizace.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložila k podání ústavní stížnosti oprávněná a advokátem zastoupená stěžovatelka; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Obsahem práva na spravedlivý proces je garance možnosti domáhat se svého práva stanoveným postupem u nezávislého a nestranného soudu (srov. článek 36 odst. 1 Listiny). To znamená oprávnění předložit zákonnému soudci svou věc k posouzení a požívat všech práv vyplývajících z postavení účastníka řízení, především práva skutkově a právně argumentovat. Tomu pak odpovídá povinnost obecného soudu své rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti (srov. nález IV. ÚS 1834/10, dostupný na http://nalus.usoud.cz). Neplyne však odtud garance rozhodnutí "správného", natožpak rozhodnutí, jež stěžovatel za správné pokládá (srov. např. usnesení III. ÚS 439/11, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

V ústavní stížnosti napadená rozhodnutí obecných soudů nepředstavují porušení stěžovatelčina práva na spravedlivý proces v žádném z jeho aspektů. Stěžovatelka byla řádným účastníkem řízení, všechna procesní práva jí byla zachována, v řízení jí bylo umožněno skutkově a právně argumentovat, přičemž odvolací soud se zabýval jejími námitkami v rozsahu, ve kterém byly relevantní pro přezkum správnosti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Je totiž nutno připomenout, že dle standardní judikatury obecných soudů není soud ve vykonávacím řízení oprávněn přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí; jeho obsahem je vázán a je povinen z něho vycházet (srov. usnesení IV. ÚS 695/11, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Námitkami, které jsou obsahem stěžovatelčiny ústavní stížnosti, stěžovatelka míří proti podkladovému rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o nařízení předběžného opatření; místo pro jejich uplatnění však bylo právě v tomto řízení a nikoli teprve v řízení vykonávacím.

Z důvodů výše vyložených Ústavní soud odmítl podanou ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru