Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1868/11 #1Usnesení ÚS ze dne 06.10.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.1868.11.1
Datum podání24.06.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1868/11 ze dne 6. 10. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 6. října 2011 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky L. S. S., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 24/2011-29 ze dne 16. 3. 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 24. 6. 2011 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), směřující vůči usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 24/2011-29 ze dne 16. 3. 2011, jímž byla pro opožděnost odmítnuta kasační stížnost stěžovatelky proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 2 Ad 33/2010-13 ze dne 2. 12. 2010.

Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž zjistil, že tomu tak nebylo.

Stěžovatelka nebyla při podání ústavní stížnosti právně zastoupena (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), Ústavní soud jí proto přípisem ze dne 15. 7. 2011 vyzval, aby tuto vadu odstranila a současně ji poučil o možnosti požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta. Stěžovatelka reagovala na přípis Ústavního soudu sdělením ze dne 4. 8. 2011, že nemá v úmyslu obrátit se na Českou advokátní komoru, neboť si advokáta zvolila sama, a to Mgr. R. L. V této souvislosti požádala Ústavní soud, aby zmíněného advokáta v této funkci "potvrdil" a aby jí přiznal osvobození od soudních poplatků.

V mezidobí Ústavní soud ze sdělení Městského soudu v Praze a z fotokopie příslušné doručenky zjistil, že usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 24/2011-29 ze dne 16. 3. 2011 bylo stěžovatelce doručeno dne 21. 4. 2011. Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, v případě stěžovatelky tak bylo posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti pondělí 20. 6. 2011. Stěžovatelka sice ústavní stížnost v tento den podala, nicméně přitom nerespektovala ustanovení § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dle nějž se návrh na zahájení řízení podává u Ústavního soudu, a svou ústavní stížnost místo toho adresovala Nejvyššímu správnímu soudu, který ji dne 23. 6. 2011, tedy již po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty, postoupil Ústavnímu soudu.

Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že neexistuje žádné, byť i jen analogicky použitelné ustanovení právního řádu České republiky, z něhož by bylo vyvoditelné, že ústavní stížnost lze podat včas prostřednictvím obecného soudu. Při podání ústavní stížnosti prostřednictvím obecného soudu je tak třeba vycházet z data, kdy byla ústavní stížnost obecným soudem Ústavnímu soudu postoupena a nikoliv z data, kdy byla stěžovatelem odeslána (srov. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 867/07, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Jelikož Nejvyšší správní soud postoupil ústavní stížnost stěžovatelky Ústavnímu soudu až dne 23. 6. 2011, tedy po uplynutí zákonné lhůty, nezbylo než považovat takto podanou ústavní stížnost za opožděnou a odmítnout ji dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud ovšem zdůrazňuje, že Nejvyšší správní soud nenese na vzniklém stavu žádnou vinu, neboť zaslal předmětnou ústavní stížnost Ústavnímu soudu v podstatě obratem a jeho postupu tak z hlediska rychlosti vyřízení nebylo možno nic vytknout.

Vzhledem k výše uvedenému již Ústavní soud nevyzýval opětovně stěžovatelku k odstranění vad jejího podání (postup navrhovaný stěžovatelkou, tzn. určení konkrétního advokáta k poskytnutí právní služby, nebyl v kompetenci Ústavního soudu, nýbrž toliko České advokátní komory), neboť ani sjednání právního zastoupení by již nemohlo na skutečnosti, že ústavní stížnost byla podána opožděně, nic změnit. Pouze pro úplnost Ústavní soud podotýká, že třicetidenní soudcovská lhůta stanovená přípisem ze dne 15. 7. 2011 byla lhůtou k odstranění vady podání a nikoliv prodloužením lhůty k podání ústavní stížnosti jako takové. Zákonnou lhůtu dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu totiž nelze žádným způsobem prodloužit ani její zmeškání prominout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru