Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1855/08 #1Nález ÚS ze dne 13.01.2009K vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce obviněného z důvodu, že by v budoucnu mohl být jako svědek vyslechnut

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam2
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSTÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - MSZ Brno
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení /právo na obhajobu
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo... více
Věcný rejstříkObhájce
advokát/zvolený
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 8/52 SbNU 91
EcliECLI:CZ:US:2009:4.US.1855.08.1
Datum vyhlášení30.01.2009
Datum podání24.07.2008
Napadený akt

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 37 odst.2, čl. 40 odst.3

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 6 odst.3 písm.b, čl. 6 odst.3 písm.c

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 37a odst.1 písm.a, § 35 odst.3, § 33 odst.1, § 37 odst.2


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


K vyloučení obhájce z obhajování podle § 37a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 35 odst. 3 trestního řádu nepostačuje úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout, ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. Vyloučení obhájce z obhajování z uvedených důvodů se dotýká práva obviněného na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny a jeho práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny a čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele J. T. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 13. ledna 2009 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10.

Narativní část

Vůči stěžovateli bylo zahájeno trestní stíhání, přičemž s ohledem na trestný čin, pro který byl stíhán, musel mít obhájce již v přípravném řízení. Stěžovatel si zvolil za svého obhájce svoji manželku, advokátku. Na základě výzvy komisaře Policie České republiky ze dne 7. července 2008 byl stěžovatel vyzván, aby si zvolil jiného obhájce, neboť jím zvolená advokátka má v dané věci postavení svědka. Proti uvedené výzvě podal stěžovatel stížnost, která byla napadeným usnesením státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně zamítnuta. Podle odůvodnění tohoto usnesení se manželka obviněného nachází v daném trestním řízení v postavení svědka, neboť „svými smysly vnímala převážnou část žalovaného jednání a dokonce se jeho části aktivně účastnila“, pročež jsou naplněny podmínky podle § 35 odst. 2 a 3 trestního řádu, jež ve spojení s § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu stanovují podmínky pro vyloučení zvoleného advokáta.

Odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud konstatoval, že vyloučení zvoleného obhájce, jako mimořádně významný zásah do práva na obhajobu a s ním spjaté svobody volby obhájce, je tudíž svěřeno toliko nezávislému soudci [§ 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu] a toliko ze zákonem stanovených důvodů. Ústavní soud shledal již v samotné skutečnosti, že o vyloučení obhájce rozhodoval v přípravném řízení nejdříve policejní orgán a následně napadeným usnesením státní zástupce, porušení výše uvedeného ustanovení trestního řádu. Dále Ústavní soud poukázal na nutnost restriktivního výkladu omezení svobodného výběru obhájce. Důvod k vyloučení obhájce z obhajování je dán za podmínky, že v tomto řízení obhájce jako svědek vypovídá, jako znalec podává znalecký posudek anebo je činný jako tlumočník (§ 35 odst. 3 trestního řádu). Nepostačuje úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout, ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. (srov. nález ze dne 3. dubna 2008 sp. zn. II. ÚS 2445/07) Postupem policejního orgánu jakož i napadeným usnesením tedy došlo k poručení základních práv stěžovatele podle čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny, jakož i čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Pavel Holländer. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 1855/08 ze dne 13. 1. 2009

N 8/52 SbNU 91

K vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce obviněného z důvodu, že by v budoucnu mohl být jako svědek vyslechnut

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného - ze dne 13. ledna 2009 sp. zn. IV. ÚS 1855/08 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. T. proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 o zamítnutí stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání.

Výrok

Usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 se zrušuje.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci dle ústavní stížnosti

Návrhem, podaným Ústavnímu soudu osobně dne 24. července 2008, tj. ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 o zamítnutí stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Uvedeným rozhodnutím státního zastupitelství se cítí být dotčen v základním právu na obhajobu, plynoucím z čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

II.

Rekapitulace věci v řízení před obecnými soudy

Z kopie vyšetřovacího spisu Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ČTS: MRBM-7634/TČ-2/2008 v trestní věci obviněného Ing. J. T., takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh bylo zjištěno následující:

Usnesením policejního orgánu Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 27. června 2008 č. j. MRBM-7634-30/TČ-2008-02 bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání vůči stěžovateli pro spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona, jenž dané usnesení téhož dne převzal a téhož dne si zvolil za obhájkyni v předmětném trestní věci JUDr. K. T., advokátku zapsanou v seznamu České advokátní komory pod ev. č. 8205, se sídlem D. 1257, Praha-Kunratice. Dne 11. července 2008 byla stěžovateli doručena výzva komisaře Policie České republiky, Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 7. července 2008 č. j. MRBM-7634-35/TČ-2008-02, v níž se uvádí: "Dne 27. 6. 2008 jste převzal usnesení o zahájení tr. stíhání dle § 160 odst. 1 tr. řádu pro pokus dle § 8 odst. 1 tr. zák. k tr. činu podvodu dle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let, musíte mít obhájce už v přípravném řízení. Dle § 35 odst. 3 tr. řádu v trestním řízení nemůže být obhájcem advokát, který v něm vypovídá jako svědek, nemůže být tedy ve Vašem případě Vaším advokátem Vaše manželka, JUDr. K. T., kterou jste si zvolil. Aktivně se totiž podílela na vyřizování podání v této věci a její jméno je i několikrát zmiňováno v odůvodnění předmětného usnesení. Má tak postavení svědka. Na tuto skutečnost jste byl upozorněn již při převzetí usnesení o zahájení tr. stíhání. Vyzývám Vás proto, aby jste si do dvou dnů od převzetí této výzvy zvolil jiného advokáta a jeho jméno sdělil písemně komisaři na shora uvedenou adresu. Pokud tak neučiníte, bude Vám obhájce ustanoven soudem.".

Na uvedenou výzvu stěžovatel reagoval dopisem ze dne 13. července 2008, osobně doručeným na podatelnu Policie České republiky, Městské ředitelství Brno, dne 14. července 2008, v němž namítá její rozpor s právním názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu sp. zn. II. ÚS 2445/07 (viz níže). Dne 10. července 2008 státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně usnesením č. j. 1 ZT 286/2008-10 podle § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu zamítl stížnost JUDr. K. T., advokátky, D. 1257, 148 25 Praha, proti usnesení policejního orgánu Městského ředitelství Brno, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 27. června 2008 č. j. MRBM-7634/TČ-2008-02, jímž bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání vůči stěžovateli pro spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 3 písm. b) trestního zákona, neboť byla podána osobou neoprávněnou. V odůvodnění předmětného usnesení se konstatuje, že JUDr. K. T. se v trestním řízení vedeném proti Ing. J. T. nachází v postavení svědka, neboť "svými smysly vnímala převážnou část žalovaného jednání a dokonce se jeho části aktivně účastnila", pročež jsou dle státního zástupce naplněny podmínky podle § 35 odst. 2 a 3 trestního řádu, a policejní orgán o skutečnosti, že JUDr. K. T. v daném řízení nemůže vystupovat jako obhájce obviněného, takto stěžovatele v řízení před Ústavním soudem, vyrozuměl. Pro uvedené byla stížnost JUDr. T. kvalifikována státním zástupcem jako podaná neoprávněnou osobou. Předmětné usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 23. července 2008.

III.

Rekapitulace stížnostních bodů a petitu ústavní stížnosti

Po stručné rekapitulaci věci stěžovatel namítá protiústavnost postupu policejního orgánu a následně Městského státního zastupitelství v Brně, kterou spatřuje v nerespektování nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2445/07 (viz níže), dle něhož pro vyloučení obhájce z obhajování podle § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu nepostačuje úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout a ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. K uvedenému stěžovatel dodává, že k datu podání ústavní stížnosti nebyla JUDr. K. T. jako svědek předvolána.

Pro uvedené, tj. pro porušení základního práva na obhajobu podle čl. 37 odst. 2 Listiny, domáhá se stěžovatel zrušení usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10.

Dne 22. prosince 2008 byl Ústavnímu soudu doručen návrh stěžovatele na projednání předmětné věci mimo pořadí z důvodu naléhavosti, jenž se zejména opírá o skutečnost podání obžaloby Městským státním zastupitelstvím v Brně ve věci sp. zn. 1 ZT 286/2008 dne 16. prosince 2008, jakož i přetrvávající zastupování ustanoveným, a nikoli zvoleným obhájcem.

IV.

Rekapitulace podstatných částí vyjádření účastníka a repliky stěžovatele

Na základě výzvy Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. l zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podal dne 15. srpna 2008 státní zástupce Městského státního zastupitelství v Brně k předmětné ústavní stížnosti vyjádření. Uvádí v něm, že dle jeho názoru v předmětné věci nedošlo k zásahu do ústavně zaručeného práva na obhajobu, neboť obviněnému byl po dobu dosavadního průběhu trestního stíhání ustanoven obhájce. JUDr. T. nebylo možno v daném řízení akceptovat jakožto obhájkyni obviněného, přestože nebylo rozhodnuto o zahájení jejího trestního stíhání za účastenství na daném trestném jednání, a to z toho důvodu, že "vystupuje v daném řízení v nezastupitelném postavení svědka a v přípravném řízení se dostavila k podání vysvětlení". Státní zástupce dále konstatuje, že při uvedeném úkonu JUDr. T. odmítla vypovídat, přesto bude v rámci dalšího průběhu řízení (tj. v řízení před soudem) z jeho strany navrhován její výslech v postavení svědka. Nadto dle jeho přesvědčení nebylo možno akceptovat JUDr. T. jako obhájkyni vlastního manžela s ohledem na stavovské předpisy upravující výkon advokacie. Upozorňuje závěrem, že posouzení zákonnosti dosavadního průběhu trestního řízení včetně aplikace ustanovení o právu na obhajobu obviněného bude předmětem úvah soudu rozhodujícího v dané věci, resp. soudů rozhodujících o opravných prostředcích.

V replice k vyjádření účastníka, doručené Ústavnímu soudu dne 22. září 2008, stěžovatel namítá nekonkrétnost odkazu na stavovské předpisy ohledně nepřípustnosti obhajovat v trestním řízení manželského partnera, jakož i jeho věcnou neopodstatněnost.

V.

Upuštění od ústního jednání

Dle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. může Ústavní soud se souhlasem účastníků od ústního jednání upustit, nelze-li od něj očekávat další objasnění věci. Vzhledem k tomu, že oba účastníci, tj. stěžovatel v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 22. září 2008, účastník řízení pak ve svém vyjádření k ústavní stížnosti doručeném Ústavnímu soudu dne 19. srpna 2008, vyjádřili svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání, a dále vzhledem k tomu, že Ústavní soud má za to, že od jednání nelze očekávat další objasnění věci, bylo od ústního jednání v předmětné věci upuštěno.

VI.

Posouzení ústavnosti interpretace a aplikace ve věci relevantního jednoduchého práva

Hodnocení ústavnosti zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod se skládá z několika komponentů [nález sp. zn. III. ÚS 102/94 ze dne 15. 12. 1994 (N 61/2 SbNU 175), nález sp. zn. III. ÚS 114/94 ze dne 16. 2. 1995 (N 9/3 SbNU 45), nález sp. zn. III. ÚS 84/94 ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257), nález sp. zn. III. ÚS 142/98 ze dne 4. 6. 1998 (N 65/11 SbNU 131), nález sp. zn. III. ÚS 224/98 ze dne 8. 7. 1999 (N 98/15 SbNU 17) a další]. Prvním je posouzení ústavnosti aplikovaného ustanovení právního předpisu (což vyplývá z § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dalšími komponenty jsou hodnocení dodržení ústavních procesních práv, a konečně posouzení ústavně konformní interpretace a aplikace hmotného práva.

Z pohledu jednoduchého práva relevantního v rozsahu ústavněprávního posouzení na předmětnou věc dopadají ustanovení § 35 odst. 3 a § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu.

V předmětné věci Ústavní soud důvod pro postup podle § 78 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neshledal.

Podle § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování z důvodů uvedených v § 35 odst. 3 trestního řádu rozhoduje toliko soudce. K interpretaci uvedeného zákonného ustanovení nutno konstatovat, že obviněný si zvolí obhájce tím, že s ním uzavře smlouvu o poskytování právních služeb a udělí mu plnou moc, kterou se v řízení obhájce prokazuje. Tato smlouva je právním důvodem vzniku zastoupení, jež vzniká její účinností, a její právní účinky jsou spjaty s předložením plné moci. Vyloučení zvoleného obhájce jako mimořádně významný zásah do práva na obhajobu a s ním spjaté svobody volby obhájce je tudíž svěřeno toliko nezávislému soudci a toliko ze zákonem stanovených důvodů.

V rozhodované věci v přípravném řízení tak ale bylo učiněno nejdříve jiným zásahem orgánu veřejné moci (postupem policejního orgánu) a následně - nepřímo - rozhodnutím státního zástupce o zamítnutí stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání z důvodu jejího podání neoprávněnou osobou. Již tato skutečnost v rovině práva jednoduchého založila rozpor ústavní stížností napadeného rozhodnutí státního zástupce s ustanovením § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu.

Posouzení předmětné věci se odvíjí dále od interpretace § 35 odst. 3 trestního řádu. K této otázce se Ústavnísoud autoritativně vyjádřil v nálezu sp. zn. II. ÚS 2445/07 ze dne 3. 4. 2008 (N 65/49 SbNU 15), přičemž právní závěry vyslovené v uvedeném nálezu plně dopadají i na daný případ. Ústavní soud předně s poukazem na ustanovení čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny, jakož i čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") konstatoval, že každý, kdo je obviněn z trestného činu, má mj. právo na přiměřený čas a možnosti k přípravě své obhajoby a právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru, přičemž tyto ústavní záruky se promítají i do příslušného procesního předpisu, do trestního řádu (§ 33 odst. 1 trestního řádu), jenž je ve shodě s ústavním pořádkem budován zcela zřetelně na zásadě priority volby obhájce (§ 33 odst. 1, § 37 odst. 2 trestního řádu), kterou je obviněný (obžalovaný) oprávněn uplatnit v kterémkoli stadiu neskončeného řízení (§ 37 odst. 2 trestního řádu); je proto zásadně věcí obviněného (obžalovaného), kdy a koho z osob oprávněných k poskytování právní pomoci formou obhajoby v trestním řízení (§ 37 trestního řádu) svou obhajobou pověří, příp. zda svého práva volby vůbec využije. Pokud si však obviněný obhájce sám zvolí, může stát do jeho svobodného výběru zasáhnout pouze za splnění zákonem stanovených podmínek, které je nutno vždy vykládat restriktivně se zřetelem na jeho ústavně zaručená práva. Důvod k vyloučení obhájce z obhajování podle § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu je dán za podmínky, že v tomto řízení obhájce jako svědek vypovídá, jako znalec podává znalecký posudek anebo je činný jako tlumočník (§ 35 odst. 3 trestního řádu). Nepostačuje úmysl orgánů činných v trestním řízení někdy v budoucnu obhájce jako svědka vyslechnout, ani samotné předvolání obhájce jako svědka k výslechu. Jinými slovy tato překážka nenastane, pokud advokát, který má být ve věci činný jako obhájce, v trestním řízení nebude vypovídat jako svědek, nepodá znalecký posudek nebo nebude činný jako tlumočník, byť je i k úkonům trestního řízení, v rámci nichž by měl takto vystupovat, předvolán či o nich vyrozuměn.

Z pohledu takto Ústavnímsoudem nastíněné ústavně konformní interpretace ustanovení § 35 odst. 3 trestního řádu nelze než uzavřít, že policejní orgán svým postupem a následně státní zástupce ústavní stížností napadeným rozhodnutím založili v rovině práva jednoduchého porušení § 35 odst. 3 a § 37a odst. 1 písm. a) trestního řádu, v rovině práva ústavního dotčení v základním právu plynoucím z čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny, jakož i čl. 6 odst. 3 písm. b) a c) Úmluvy.

Pro uvedené Ústavnísoud usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. července 2008 č. j. 1 ZT 286/2008-10 zrušil [§ 82 odst. 1 a odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.].

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru