Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1849/15 #1Usnesení ÚS ze dne 18.08.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO - nezletilý
Dotčený orgánSOUD - OS Klatovy
SOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodajLichovník Tomáš
Typ výrokuprocesní - ustanovení opatrovníka
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2015:4.US.1849.15.1
Datum podání22.06.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1849/15 ze dne 18. 8. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl předsedou senátu Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. Č., t. č. neznámého pobytu, zastoupené JUDr. Marošem Matiaškem, LL.M., advokátem se sídlem Rumunská 28, Praha 2, proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech č. j. 11 P 226/2009-332 ze dne 2. 12. 2014 a rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 56 Co 64/2015-394 ze dne 24. 3. 2015, takto:

Opatrovníkem nezletilé M. Č., se pro zastupování v řízení před Ústavním soudem ustanovuje JUDr. Karel Baumruk, advokát se sídlem Pražská 25, Klatovy.

Odůvodnění:

Včas podaným návrhem vykazujícím veškeré náležitosti ústavní stížnosti dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, brojí stěžovatelka proti v záhlaví označeným rozhodnutím v části, v níž byl zamítnut návrh rodičů stěžovatelky na zrušení ústavní výchovy stěžovatelky. Dle přesvědčení navrhovatelky postupem obecných soudů došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv a svobod, vyplývajících z čl. 4 odst. 4, čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4, 5 Listiny základních práv a svobod, dále čl. 5 odst. 1, čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 2, čl. 9 odst. 1, čl. 16 odst. 1 a čl. 20 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte, jakož i čl. 16 a čl. 17 Evropské sociální charty.

Usnesením č. j. 11 P 226/2009-30 ze dne 26. 9. 2011 zahájil Okresní soud v Klatovech na základě podnětu Městského úřadu v Klatovech řízení o ústavní výchově nezletilých M. Č., J1. Č., a J2. Č., z důvodu neodpovídající péče rodičů, problematického výchovného prostředí a nedocházky nezletilých dětí do školního zařízení, načež rozsudkem č. j. 11 P 226/2009-209 ze dne 17. 7. 2012 ústavní výchovu nezletilých nařídil. Napadeným rozsudkem č. j. 11 P 226/2009-332 ze dne 2. 12. 2014 Okresní soud v Klatovech později zamítl návrh rodičů dětí na zrušení ústavní výchovy nezletilých (výrok I.), nezletilé děti pro výkon ústavní výchovy umístil do Dětského domova Kašperské Hory (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.). K odvolání rodičů nezletilých Krajský soud v Plzni rozsudkem č. j. 56 Co 64/2015-394 ze dne 24. 3. 2015 změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že zrušil ústavní výchovu nezletilé J1. Č. a J2. Č. a nad výchovou těchto nezletilých dětí stanovil dohled (výrok I.). Současně však odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. ve vztahu k nezletilé M. Č. (výrok II.).

Dle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

Jak vyplývá z výše uvedeného, ústavní stížnost stěžovatelky směřuje do rozhodnutí obecných soudů, která ponechala v platnosti nařízení její ústavní výchovy. Ústavní stížnost byla podána zákonnými zástupci - rodiči stěžovatelky. Z důvodu potencionálně hrozící kolize v řízení o ústavní stížnosti mezi zájmy zákonných zástupců stěžovatelky a stěžovatelkou samotnou, Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ustanovit opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilé stěžovatelky v řízení o ústavní stížnosti, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. Ústavní soud si přitom byl vědom, že v řízení před Ústavním soudem je zpravidla opatrovníkem k ochraně zájmů nezletilých dětí, nemohou-li jím být jejich rodiče, ustanovován orgán sociálně-právní ochrany dětí. V nyní projednávaném případě však Ústavní soud uvážil, že to byl tento orgán, tedy Městský úřad v Klatovech, který inicioval zahájení řízení o nařízení ústavní výchovy a posléze, vystupujíc jako opatrovník nezletilých, se stavěl odmítavě k návrhu rodičů nezletilých na zrušení ústavní výchovy. Dle § 469 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., byl-li opatrovníkem nezletilého jmenován orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal podnět nebo návrh na zahájení řízení, soud jmenuje na návrh opatrovníka jiného. Jelikož tedy s ohledem na výše popsané okolnosti případu Ústavní soud shledává v rozporu se zájmy stěžovatelky, aby orgán sociálně-právní ochrany dětí vystupoval v řízení jako její opatrovník, rozhodl se, za přiměřeného použití ustanovení § 29 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ustanovit opatrovníkem stěžovatelky pro řízení o ústavní stížnosti ve výroku jmenovaného advokáta, který se jeví být pro danou funkci vhodnější.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. srpna 2015

Tomáš Lichovník v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru