Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 181/97Usnesení ÚS ze dne 09.07.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.181.97
Datum podání26.05.1997

přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 181/97 ze dne 9. 7. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 181/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 9. července 1997 ve věci ústavní stížnosti R.T., zastoupené advokátem JUDr. J.L., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 2. 1997, čj. 6 Co 283/97-150, takto:

Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění.

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 19. 9. 1996, čj. 2 C 915/92-131, jímž návrh stěžovatelky na určení přechodu vlastnického práva k nemovitostem, ve výroku tohoto rozsudku blíže uvedených, byl zamítnut, stejně jako návrh na vyklizení předmětných nemovitostí, stěžovatelka uvádí, že tím, že krajský soud se v napadeném rozhodnutí nevypořádal se všemi jejími námitkami, došlo k porušení článku 11, článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), článku 90 Ústavy

2 IV. ÚS 181/96

ČR, jakož i článku 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z uvedených důvodů se domáhá zrušení napadeného rozsudku.

Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. V tomto směru ústavní soud zjistil z obsahu spisu 2 Č 915/92 Okresního soudu ve Strakonicích, že napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích byl potvrzen již citovaný rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích,zamítající návrh stěžovatelky,opřený o ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Obecné soudy v napadených rozhodnutích na základě poměrně obsáhlého dokazování a s přihlédnutím k posudku znalce M.B., podle něhož obecná cena předmětných nemovitostí v daném čase a místě odpovídala částce Kč 12 000,-, dospěly k závěru, že sice není pochyb o tom, že stěžovatelka je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona, nicméně v projednávané věci není naplněna skutková podstata uvedená v ustanovení § 8 odst. 1 uvedeného zákona, neboť nebylo prokázáno, že by odpůrce předmětné nemovitosti nabyl v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění. Krajský soud k závěrům uvedeným v rozsudku soudu prvého stupně navíc dodal, že předmětné nemovitosti byly v době svého převodu na stěžovatelku, stejně jako na odpůrce, v soukromém vlastnictví a jako takové byly v souvislosti s jejich převodem na stěžovatelku oceněny částkou Kč 6 742,40. Obecné soudy se tedy ve svých závěrech řídily konstantní soudní judikaturou, podle které, dohodli-li se účastníci kupní smlouvy na nižší ceně, než je cena podle cenového předpisu, nečiní to kupní smlouvu neplatnou, existují-li a jsou-li prokázány důvody takového postupu. Za tohoto stavu věci, kdy obecné soudy respektovaly podmínky dané ustanovením § 132 o. s. ř., nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy stejně jako ani z již uvedených důvodů zpochybňovat závěry, k nimž dospěly, totiž že dohodnutou kupní cenou ve výši Kč 11 270,20 nezahrnující cenu pozemku,

3 IV. ÚS 181/96

nenabyl odpůrce nemovitosti v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům a že nemovitost nenabyl ani na základě protiprávního zvýhodnění.

Všechny uvedené důvody a závěry jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 9. července 1997

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru