Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1808/08 #1Usnesení ÚS ze dne 04.08.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Beroun
STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ - OSZ Beroun
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto - pro 2b
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:4.US.1808.08.1
Datum podání21.07.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí jiné

zákon; 141/1961 Sb.; o trestním řízení soudním (trestní řád); § 79d/5 věta druhá

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 79d odst.5


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1808/08 ze dne 4. 8. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného, v právní věci stěžovatele E. K., zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem nám. T. G. Masaryka 142, Příbram I., proti usnesení Okresního soudu v Berouně sp. zn. 2 Nt 517/2008 ze dne 22. 5. 2008 a usnesení Okresního státního zastupitelství v Berouně sp. zn. 1 ZN 1462/2008 ze dne 30. 4. 2008, spojené s návrhem na zrušení § 79d odst. 5, věty druhé, zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení § 79d odst. 5, věty druhé, zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 21. 7. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Okresního státního zastupitelství v Berouně sp. zn. 1 ZN 1462/2008 ze dne 30. 4. 2008, jímž byly v souladu s ustanovením § 79 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád"), zajištěny ve výroku uvedené nemovitosti, a dále zrušení usnesení Okresního soudu v Berouně sp. zn. 2 Nt 517/2008 ze dne 22. 5. 2008, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti výše uvedenému usnesení okresního státního zastupitelství. Stěžovatel rovněž navrhl, aby Ústavní soud zrušil § 79 odst. 5, větu druhou, trestního řádu.

Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uváděl, že vyčerpal veškeré prostředky k ochraně svých ústavně zaručených práv, avšak Ústavní soud mu v tomto ohledu nemohl přisvědčit. Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 75 odst. 1 téhož předpisu je z hlediska přípustnosti ústavní stížnosti třeba vyčerpat nejen všechny řádné a mimořádné opravné prostředky, ale rovněž i každý jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jelikož má stěžovatel možnost domáhat se vrácení kupní ceny za nemovitosti, jejichž vlastnictví nenabyl v důsledku toho, že návrh na vklad práva týkajícího se zajištěných nemovitostí pozbyl své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o zajištění těchto nemovitostí (§ 79d odst. 5 trestního řádu), je třeba trvat na tom, aby tuto možnost ochrany svých práv vyčerpal dříve, než se bude dožadovat ochrany cestou řízení o ústavní stížnosti. Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatele odmítl jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud i s ní spojený návrh na zrušení právního předpisu. Řízení o návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu, je řízením akcesorickým, jestliže tedy samotná ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jeho jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995, sp. zn. III. ÚS 101/95, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 4, usnesení č. 22, str. 351). Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh na zrušení § 79d odst. 5, věty druhé, trestního řádu odmítnout podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) téhož předpisu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru