Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1807/12 #1Usnesení ÚS ze dne 12.06.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 5
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkškoda/náhrada
Exekuce
EcliECLI:CZ:US:2012:4.US.1807.12.1
Datum podání15.05.2012
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 228 odst.1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1807/12 ze dne 12. 6. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatele Ing. P. Ch., zastoupeného JUDr. Vladimírem Kovalem, advokátem se sídlem Praha 2, Budečská 6, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. února 2012 č. j. 20 Cdo 1611/2011-90, Městského soudu v Praze ze dne 8. srpna 2008 č. j. 51 Co 98/2009-34 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 28. února 2006 č. j. 36 Nc 183/2006-3, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na své námitky uplatněné u Městského soudu v Praze a v dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, když v nich poukazoval na nedostatek vykonatelnosti rozhodnutí pro nařízení exekuce, soudy se však jimi nezabývaly. Proto nesouhlasí se závěrem Nejvyššího soudu, který dovolání odmítl s tím, že není přípustné, protože napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3, 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Usnesení soudu I. stupně ze dne 28. 2. 2006 č. j. 36 Nc 183/2006-3 o nařízení výkonu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002 sp. zn. 1 T 7/02 bylo přezkoumáno soudem II. stupně k odvolání povinného (nyní stěžovatele) a po zjištění, že exekuce byla na jeho majetek nařízena k vymožení pohledávky oprávněného v částce 693 904,- Kč na základě vykonatelného exekučního titulu, tj. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002 sp. zn. 1 T 7/02 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2003 sp. zn. 6 To 27/03 oprávněně, důvodně je jako věcně správné podle § 219 občanského soudního řádu potvrdil. Dovolání stěžovatele bylo opodstatněně odmítnuto pro jeho nepřípustnost, přičemž Nejvyšší soud ve svém usnesení vyčerpávajícím způsobem vyložil důvody, jež jej s ohledem na zjištění a výroky soudu I. i II. stupně vedly k závěru, že napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 občanského soudního řádu). Na toto odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru