Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1788/11 #1Usnesení ÚS ze dne 09.11.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkkonkurzní podstata/správce
účastník řízení/vedlejší
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.1788.11.1
Datum podání15.06.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 93


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1788/11 ze dne 9. 11. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. M. N., zastoupeného JUDr. Danou Novákovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 54, směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 15 Co 469/2008-125 ze dne 11. dubna 2011 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení ústavně zakotvených práv a pravidel, zejména zákazu diskriminace garantovaného čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě a čl. 11 odst. 1 Listiny a práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy a v čl. 36 odst. 1 Listiny domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou sp. zn. 11 C 207/2007 Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Brně v záhlaví citovaným usnesením rozhodl, že vedlejší účastenství stěžovatele na straně žalovaného M. N. (dále jen "žalovaný") v řízení mezi Ing. P. S., správcem konkurzní podstaty BOS, a.s., se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, Nádražní 625 (dále jen "správce konkurzní podstaty") a žalovaným se nepřipouští.

Stěžovatel podáním ze dne 30. září 2008, které učinil u Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího, oznámil, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalovaného. Svůj postup do řízení zdůvodnil tím, že podle důvodů žaloby jeho manželka JUDr. D. N. jako správkyně konkursní podstaty úpadce BOS, a. s., údajně nepostupovala s odbornou péčí a zapříčinila, že žalovaný, který je synem stěžovatele, získal na úkor konkursní podstaty majetkový prospěch. V případě úspěchu žalobce by dle stěžovatele hrozil celé rodině finanční dopad, neboť stěžovatel by se musel na úhradě vymáhané částky podílet, a to z důvodu trvající finanční závislosti syna. Správce konkurzní podstaty navrhl, aby soud vstup stěžovatele jako vedlejšího účastníka do řízení nepřipustil.

Krajský soud v Brně v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí uvádí, že meritorní rozhodnutí soudu ve věci nemůže nijak ovlivnit právní postavení stěžovatele. Ze skutečnosti, že žalovaný je jeho synem a vzhledem k tomu, že pro ekonomickou závislost žalovaného na stěžovateli by se na splacení vymáhané částky musel stěžovatel podílet, dle Krajského soudu v Brně vyplývá nejvýše zájem hospodářský na vítězství žalovaného ve sporu. Právní zájem na výsledku nelze dle Krajského soudu v Brně shledat ani ve stěžovatelem uváděném zájmu na ochraně jeho cti a dobrého jména stěžovatele a jeho rodiny. Takový výklad by mohl podle Krajského soudu v Brně vést k absurdním závěrům, kdy do soudního řízení budou vstupovat celé rodiny, protože ze subjektivního hlediska budou moci soudní výrok vztahovat ke své osobě. Tento závěr je pak ještě více zřejmý v řízeních, jejichž předmětem jsou práva a povinnosti majetkové povahy. Krajský soud v Brně v neposlední řadě uvádí, že citový a morální zájem vedlejšího účastníka nelze zaměňovat se zájmem právním.

Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že Krajský soud v Brně se v dané věci zcela účelově a opakovaně snaží ignorovat skutečnost, že spor žalovaného - syna stěžovatele, vůči němuž je správcem konkurzní podstaty vymáhána finanční částka 6.000,- Kč, je součástí dalších řízení, které jsou vedeny proti ostatním členům rodiny stěžovatele, a to zejména vůči jeho manželce. Stěžovatel uvádí, že předmětná částka je po rodinných příslušnících stěžovatele vymáhána dvakrát a v konečném výsledku rodině stěžovatele hrozí při součtu všech žalovaných částek ekonomická újma nejméně v částce 4.831.269,- Kč s příslušenstvím. Pro rodinu stěžovatele je tato částka, pokud by byla soudy žalobci přiznána, likvidační. Z uvedeného tak má vyplývat, že ekonomické postavení stěžovatele je vážně ohroženo, a proto má zcela mimořádný právní zájem na výsledku projednávaného soudního sporu, který nejenže navazuje, ale je součástí dalších sporů vedených proti rodině stěžovatele. Z tohoto je pak dle stěžovatele zřejmé, že případná platba žalovaných částek by postihla nejen žalovaného, ale i jeho otce, tedy stěžovatele. Stěžovatel uvádí, že je zcela nepřijatelné jak po stránce právní, tak morální, aby obecný soud porušil právo stěžovatele na spravedlivý proces tím, že mu odepře možnost ve sporu podporovat žalovaného coby syna formou vedlejšího účastenství.

Dle stěžovatele je zcela v souladu s dikcí a smyslem ustanovení § 93 občanského soudního řádu, že stěžovatel hodlá pomoci žalovanému v předmětném sporu, neboť výsledek tohoto sporu bezprostředně ohrožuje oprávněné zájmy a majetek stěžovatele. V uvedené věci navíc nejde jenom o ekonomický zájem stěžovatele na výsledku sporu, ale i o otázku jeho cti a dobrého jména, neboť pokud by soud rozhodl o tom, že žalovaný se bezdůvodně obohatil, pak takové rozhodnutí bude vrhat naprosto nepříznivé světlo na manželku stěžovatele, a tím samozřejmě též na stěžovatele jako soudce Krajského soudu v Brně.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citované rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR].

Právo na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 36 odst. 1 Listiny by mohlo být s ohledem na předmět ústavní stížnosti porušeno, pokud by stěžovateli byla upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu. K tomu však v projednávané věci nedošlo.

Ústavní soud se k otázce zkoumání právního zájmu na výsledku řízení již dříve zabýval. V nálezu sp. zn. I. ÚS 2036/08 ze dne 5. srpna 2009, na který v odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí odkazuje též Krajský soud v Brně, k tomu uvádí: "Ústavní soud připomněl, že pojem právní zájem na výsledku řízení není v občanském soudním řádu blíže specifikován, neboť zákonodárce ponechává na úvaze soudu v každém konkrétním případě, jak jej vyloží a aplikuje. Hlavním účelem vedlejšího účastenství je pomoc ve sporu jednomu z účastníků řízení a jeho smyslem je tedy posílit v konkrétním řízení postavení toho účastníka, na jehož straně vedlejší účastník vystupuje, samozřejmě za předpokladu, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu. Zkoumání právního zájmu na výsledku sporu má za účel vyloučit z vedlejšího účastenství subjekty, u kterých je neexistence právního zájmu na věci evidentní a nezatěžovat tak zbytečně občanské soudní řízení sporné."

Krajský soud v Brně v napadeném usnesení přesně rozvádí, z jakého důvodu dospěl k závěru o nepřipuštění vedlejšího účastenství stěžovatele v předmětném řízení. Správně uvádí, že stěžovatel neprokázal právní zájem na výsledku sporu, resp. prokazuje zájem nejvýše hospodářský, event. citový a morální. Skutečnost, že stěžovatel se bude podílet na úhradě vymáhané částky, nebude-li jeho syn jako žalovaný v soudním řízení úspěšný, nelze ani podle náhledu Ústavního soudu v žádném případě považovat za změnu v jeho právním postavení, protože soudní rozhodnutí mu nezakládá, nemění ani neruší žádná práva či povinnosti. Ke stejnému závěru dospěl Ústavní soud též ve z hlediska právního stejné věci, o níž rozhodoval pod sp. zn. I. ÚS 2378/11.

Z napadeného usnesení rovněž není zřejmé, že by obecné soudy ignorovaly skutečnost, že spor žalovaného (syna stěžovatele) je součástí dalších řízení, které jsou vedeny proti ostatním členům rodiny stěžovatele, a to zejména vůči jeho manželce, kdy stěžovatel tvrdí, že předmětná částka 6.000,- Kč je po jeho rodinných příslušnících vymáhána dvakrát a v konečném výsledku jeho rodině hrozí při součtu všech žalovaných částek ekonomická újma nejméně v částce 4.831.269,- Kč s příslušenstvím. Ústavní soud, stejně jako v již uvedené věci sp. zn. I. ÚS 2378/11, konstatuje, že tato skutečnost s rozhodováním o připuštění nebo nepřipuštění vedlejšího účastenství stěžovatele do řízení vedeného správcem konkurzní podstaty proti žalovanému nesouvisí, neboť se bezprostředně nevztahuje k předmětu sporu v souzené věci, resp. je spojena s výše uvedenými hospodářskými, citovými a morálními zájmy, které nelze s právním zájmem na výsledku sporu zaměňovat.

Z těchto důvodů lze rovněž konstatovat, že nedošlo ani k zásahu do práv garantovaných čl. 14 Úmluvy a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, ani do práv garantovaných čl. 3 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny.

Ústavní soud tak uzavírá, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru