Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1786/18 #1Usnesení ÚS ze dne 07.06.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 9
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.1786.18.1
Datum podání22.05.2018
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1786/18 ze dne 7. 6. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu T. R., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2018 elektronicky bez podpisu, se na Ústavní soud obrátil navrhovatel T. R. Doručené podání je podle svého obsahu nejasné, nesrozumitelné a nesplňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z obsahu podání lze zjistit pouze to, že navrhovatel brojí proti řízením vedeným v exekuční věci před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 73 EXE 861/2013 a v civilních věcech vedených před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 30 Co 323/2013 a sp. zn. 30 Co 193/2016. Stěžovatel namítá údajné porušení práva na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).

Ve svém podání navrhovatel nenapadá žádná konkrétní rozhodnutí a žádá, aby mu "ve všech řízeních o dovolání před Nejvyšším soudem a v řízeních o ústavních stížnostech před Ústavním soudem byl bezplatně přidělen advokát a současně aby mu byla poskytnuta lhůta 60 dnů k doplnění stížnosti".

Přestože již byl navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích, kladených na ústavní stížnost ustanovením § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu, ani nyní podaný návrh tyto podmínky nesplňuje.

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu platí, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení dostávalo navrhovateli vždy, v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že již dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovatele dostatečně poučit o zásadě, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak, než řádným podáním a v zastoupení advokátem, jeví se Ústavnímu soudu (jak se již opakovaně vyjádřil např. v řízeních ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1520/15, IV. ÚS 588/14, II. ÚS 70/15, II. ÚS 492/15, III. ÚS 1521/15, IV. ÚS 2098/17, IV. ÚS 4084/16, II. ÚS 3687/16 a IV. ÚS 3683/17) setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým.

Vzhledem k této skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci jsou splněny podmínky pro přiměřené použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětný návrh proto odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. června 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru