Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 167/97Nález ÚS ze dne 13.08.1997K řádné publikaci jako předpokladu platnosti a závaznosti právní normy

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkDaň
právní předpis
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 98/8 SbNU 389
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.167.97
Datum podání15.05.1997
Napadený akt

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 95 odst.1

2/1993 Sb., čl. 4 odst.1, čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

337/1992 Sb.

563/1991 Sb., § 4 odst.2

586/1992 Sb.


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 167/97 ze dne 13. 8. 1997

N 98/8 SbNU 389

K řádné publikaci jako předpokladu platnosti a závaznosti právní normy

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 13. srpna 1997

v senátě ve věci ústavní stížnosti M. S., zastoupené I. S.,

advokátem AK v Praze, proti rozsudku Krajského soudu v Českých

Budějovicích ze dne 19. 3. 1997, čj. 10 Ca 234/96-65, za účasti

Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení,

a vedlejšího účastníka Finančního ředitelství v Českých

Budějovicích,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19.

3. 1997, čj. 10 Ca 234/96-65, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, zamítajícímu

žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Finančního ředitelství

v Českých Budějovicích ze dne 26. 3. 1996, čj. 1693/1995-1,

stěžovatelka poukazuje zejména na tu skutečnost, že opatření

Federálního ministerstva financí ze dne 23. 12. 1992, čj.

V/1-31370/1992, na jehož podkladě jí byla uložena daňová

povinnost, se nestalo součástí právního řádu České republiky.

Z těchto, jakož i z dalších důvodů, proto navrhuje, aby její

ústavní stížnosti bylo pro porušení ústavně zaručených práv podle

článku 11 odst. 5 a článku 38 Listiny základních práv a svobod

(dále jen "Listina") vyhověno a napadený rozsudek byl zrušen.

Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém vyjádření ze dne

31. 7. 1997 mimo jiné uvedl, že podmínka publikace předmětného

opatření formou oznámení ve Sbírce zákonů byla splněna, když

opatření bylo uveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 12/2/1992 ze

dne 31. 12. 1992 a recepční opatření, čj. 282/2 019/1993, ze dne

29. 1. 1993, kterým bylo toto a další opatření bývalého

Federálního ministerstva financí převzaty Ministerstvem financí ČR

v souladu s článkem 1 a článkem 3 odst. 3 ústavního zákona ČNR č.

4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem České

a Slovenské Federativní Republiky, bylo oznámeno v částce 21

Sbírky zákonů z roku 1993 v části označené jako "opatření

ústředních orgánů". Recepční opatření výslovně uvádí, že jde

o opatření, kterým jsou přejímána opatření vydaná podle § 4 odst.

2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tedy opatření, kterými se

pro účetní jednotky stanoví účtové osnovy a postupy při účtování.

V recepčním opatření pak bylo předmětné opatření bývalého FMF,

kterým byly stanoveny postupy účtování u fyzických osob

provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost

účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví, uvedeno ve výčtu

převzatých opatření v článku I pod č. 3. Z těchto, jakož i dalších

důvodů, navrhuje proto zamítnutí ústavní stížnosti.

Finanční ředitelství v Českých Budějovicích uvedlo ve svém

vyjádření ze dne 29. 7. 1997, že zmíněné opatření bylo

ministerstvem financí převzato pro rok 1993, a následující roky,

spolu s dalšímu dvaceti federálními účetními předpisy, a to

opatřením čj. 282/2019/1993, oznámeným ve Sbírce zákonů v částce

21/1993. Ze všech uvedených, jakož i dalších důvodů, navrhuje

proto rovněž zamítnutí ústavní stížnosti.

Z obsahu spisu 10 Ca 234/96 Krajského soudu v Českých

Budějovicích Ústavní soud zjistil, že napadeným rozsudkem byla

zamítnuta žaloba stěžovatelky proti shora uvedenému rozhodnutí

Finančního ředitelství v Českých Budějovicích, jímž k odvolání

stěžovatelky byl změněn dodatečný platební výměr Finančního úřadu

v Kaplici ze dne 14. 12. 1994, č. 173/94, a to tak, že doměřená

daň z příjmů fyzických osob za rok 1993 ve výši Kč 32 445,- byla

snížena na částku Kč 18 375,-. K námitce stěžovatelky,

zpochybňující platnost opatření bývalého Federálního ministerstva

financí ze dne 23. 12. 1992, čj. V/1-31370/1992, krajský soud

uvedl, že na základě zmocňujícího ustanovení § 4 odst. 2 zákona č.

563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, bylo

vydáno také již citované opatření a publikováno ve Finančním

zpravodaji bývalého Federálního ministerstva financí č. 12/2/1992

ze dne 31. 12. 1992. Následně byla splněna i druhá zákonná

podmínka, tj. publikace opatření zmíněného ústředního orgánu

státní správy, neboť tak se stalo s ohledem na státoprávní změny

formou recepce předmětného opatření a dalších opatření bývalého

Federálního ministerstva financí, a to opatřením Ministerstva

financí ČR, čj. 282/2019/1993. Toto opatření bylo publikováno ve

Sbírce zákonů v částce 21/1993, přičemž z textu publikace opatření

ve Sbírce zákonů je patrno, že ministerstvem financí byla převzata

opatření vydaná Federálním ministerstvem financí podle ustanovení

§ 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Opatření, na

jehož podkladě v projednávané věci byla stanovena daňová

povinnost, je v recepčním opatření uvedeno v článku I pod č. 3.

Z uvedeného důvodu nelze o platnosti předmětného opatření

pochybovat.

Podle již citovaného ustanovení § 4 odst. 2 zákona č.

563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní

jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví účtové

osnovy a postupy účtování, uspořádání položek, účetní uzávěrky

a obsahové vymezení těchto položek, rozsah údajů ke zveřejnění

z účetní uzávěrky, postupy pro provedení konsolidace účetní

uzávěrky, které stanoví Federální ministerstvo financí a vyhlašuje

je oznámením o jejich vydání ve Sbírce zákonů. Na projednávanou

věc se vztahuje opatření č. 76 Federálního ministerstva financí ze

dne 23. 12. 1992, čj. V/1-31370/1992, kterým se stanoví postupy

účtování u fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou

výdělečnou činnost účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví.

Podle článku I odst. 3 toto opatření bude vyhlášeno oznámením

o jeho vydání ve Sbírce zákonů. K oznámení citovaného opatření,

které je podmínkou toho, aby je bylo možno považovat za právní

předpis, však podle názoru Ústavního soudu nedošlo. České

ministerstvo financí vydalo sice opatření č. 2 o převzetí opatření

vydaných Federálním ministerstvem financí podle § 4 odst. 2 zákona

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, čj. 282/2019/1993, uveřejněné ve

Finančním zpravodaji č. 1/1993 dne 31. 1. 1993, v jehož článku

I pod bodem 3 je uvedeno také již citované opatření bývalého

Federálního ministerstva financí, v částce 21/1993 Sbírky zákonů

je však uveden pouze již uvedený název tohoto opatření, aniž by

současně bylo konstatováno, kterých jednotlivých převzatých

opatření se tato recepce týká. Přitom již citované opatření

č. 2 o převzetí opatření vydaných Federálním ministerstvem financí

podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, je řazeno

tak, že v článku I jsou uvedena všechna opatření, jež doposud

oznámena (registrována) nebyla, zatímco v článku II opatření, jež

již oznámena (registrována) byla. S touto rozdílností mělo se

proto vypořádat již citované oznámení (registrace) ministerstva

financí v částce 21/1993 Sb. tak, že dosud neoznámená

(neregistrovaná) opatření vydaná bývalým Federálním ministerstvem

financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

v něm měla být výslovně konstatována. Pouze takový způsob oznámení

(registrace) uspokojuje, podle názoru Ústavního soudu, nároky

kladené na jeho určitost, konkrétnost a adresnost představující

základní podmínku platnosti normativního právního aktu. Jinými

slovy, je-li formálním znakem právní normy náležitá, zákonem

předepsaná publikace, nepostačuje k naplnění tohoto znaku

a nesplňuje podmínku náležitosti jen povšechný odkaz na opatření,

jež doposud publikována nebyla a v publikovaném oznámení

(registraci) nejsou jednotlivě uvedena ani pojmenována.

Dospěl-li tedy Krajský soud v Českých Budějovicích

v napadeném rozsudku k opačnému názoru, totiž že inkriminované

opatření je obecně závazným právním předpisem, porušil tímto

rozhodnutím článek 95 odst. 1 Ústavy ČR, článek 4 odst. 1, článek

36 odst. 1 Listiny. Ústavní soud proto pro porušení těchto ústavně

zaručených práv stěžovatele jeho ústavní stížnosti podle

ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavnímsoudu, vyhověl a napadený rozsudek podle ustanovení §

82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 13. srpna 1997

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru