Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1433/11 #1Usnesení ÚS ze dne 21.07.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánČESKÝ TELEKOMUNIKAČNÍ ÚŘAD
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuprocesní - odložení vykonatelnosti
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.1433.11.1
Datum podání17.05.2011
Napadený akt

rozhodnutí správní


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1433/11 ze dne 21. 7. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 21. července 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti E. M., zastoupené JUDr. Radkem Dvořákem, advokátem, AK se sídlem ve Zlíně, Rašínova 68, proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 8. 2. 2006 čj. 163232/2005-6371, o návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, takto:

Vykonatelnost rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 8. 2. 2006 čj. 163232/2005-6371, se odkládá do rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.

Odůvodnění:

I.

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu osobně dne 17. 5. 2011a doplněným dne 8. 6. 2011 se E. M. (dále jen "stěžovatelka"") domáhala, aby Ústavní soud nálezem konstatoval, že v záhlaví uvedeným rozhodnutím, vydaným ve věci sporu o plnění povinnosti k peněžitému plnění za poskytnutou službu elektronických komunikací, bylo porušeno základní právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a toto rozhodnutí zrušil.

V ústavní stížnosti stěžovatelka požádala o odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 8. 2. 2006 čj. 163232/2005-6371. V odůvodnění mj. uvedla, že již bylo vydáno usnesení o nařízení exekuce a soudním exekutorem jí byl obstaven bankovní účet, což pro ni znamená citelné omezení. Odložení vykonatelnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem; naopak jeho výkon by pro ni znamenal újmu mnohem větší, než jaká může vzniknout osobě oprávněné.

II.

Ústavní soud předesílá, že podání Ústavnímu soudu zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a že rozhodnutí, jímž Ústavní soud (zcela výjimečně) vykonatelnost ústavní stížností napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); toto ustanovení je přitom nezbytné vykládat restriktivně, neboť pokud by Ústavní soud svým benevolentním přístupem odklad vykonatelnosti pravidelně "povoloval", dostával by se do pozice nikoliv soudního orgánu ochrany ústavnosti, nýbrž do pozice přezkumné instance v rámci soustavy obecných soudů, kteréžto postavení - jak Ústavní soud mnohokrát judikoval - mu nepřísluší. Navíc každé odložení vykonatelnosti již pravomocně ukončené věci dotýká se nejen té strany sporu, v jejíž prospěch je rozhodnutí co do své vykonatelnosti suspendováno, ale také strany druhé, která - vzdor právní moci stěžovaného rozhodnutí - nemůže se svých práv v důsledku této suspenze domoci.

Přesto v dané věci dospěl Ústavní soud k závěru, že odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, je podle ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu výjimečně možné.

Podle ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může být vykonatelnost ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí odložena, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Je nepochybné, že žádný důležitý veřejný zájem na tom, aby rozhodnutí bylo vykonáno, neexistuje; v dané věci jde o ryze soukromoprávní spor dvou stran civilního řízení.

Z okolností, které se z napadeného rozhodnutí a ústavní stížnosti podávají, dovozuje Ústavní soud, že výkon rozhodnutí přiznaného ve prospěch T-Mobile Czech Republic, a. s., se sídlem v Praze 4 (dále jen "vedlejší účastník"), znamenal by pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká odložením vykonatelnosti vzniká oprávněnému vedlejšímu účastníku. Jinak řečeno má Ústavní soud za to, že po vedlejším účastníku lze spravedlivě požadovat, aby po dobu řízení před Ústavním soudem strpěl to, že napadené rozhodnutí nebude vykonáno.

Nadto Ústavní soud vzal v úvahu i stěží vysvětlitelnou v rozporu s ustanovením § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu jsoucí nespolupráci Okresního soudu ve Zlíně s Ústavním soudem. Tento soud byl přípisem Ústavního soudu již dne 24. 5. 2011 žádán o obratné zapůjčení spisu 23 EXE 689/2011; po telefonické urgenci 28. 6. 2011 bylo přislíbeno jeho zaslání, po další telefonické urgenci (19. 7. 2011) sdělil Okresní soud ve Zlíně, že "v současné době je účastníkům v této věci rozesíláno usnesení o zamítnutí návrhu povinného na odklad provedení exekuce a proto spis bude zapůjčen cca ve lhůtě 3 týdnů." Ústavní soud považuje uvedený postup okresního soudu spočívající ve zjevném ignorování požadavku Ústavního soudu za rozporný s úsilím nalézat cestou soudních postupů a rozhodnutí spravedlnost a právo.

Odkladem vykonatelnosti uvedeného výroku rozhodnutí odvolacího soudu nikterak Ústavní soud nepředjímá meritorní rozhodnutí o podané ústavní stížnosti.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. července 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru