Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 14/96Usnesení ÚS ze dne 29.07.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajZarembová Eva
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.14.96
Datum podání11.01.1996

přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 14/96 ze dne 29. 7. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 14/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů L.Ř. a J.C., oba zastoupeni advokátkou JUDr. Y.K., proti rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 13 C 286/92, ze dne 3.7.1995, a Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 5 Co 1764/95, ze dne 20.10.1995,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelé se svou včas podanou ústavní stížností domáhali, s odvoláním na porušení ústavně zaručených práv, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.10.1995 bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.7.1995, jímž bylo zastaveno řízení o návrhu stěžovatelů na vydání nemovitostí v rozhodnutí označených. Oba uvedené soudy vycházely při svém rozhodování ze závěru, že žaloba stěžovatelů byla pro nedostatečné označení částí pozemků, jejichž vydání je požadováno, neurčitá a nekonkrétní, a tudíž neprojednatelná,

2 - IV. ÚS 14/96

přičemž stěžovatelé tyto vady přes výzvu neodstranili, a proto soudy aplikovaly ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. Stěžovatelé zároveň podali proti shora označeným rozhodnutím i dovolání, které opírali v podstatě o stejné důvody jako ústavní stížnost. Tomuto dovolání stěžovatelů, jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Cdon 180/96, ze dne 27.2.1997, Nejvyšší soud ČR vyhověl a v důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dovolání stěžovatelů bylo nejen přípustné, když stěžovatelům byla postupem soudu ve smyslu ustanovení § 237 písm. f) o.s.ř. odňata možnost jednat před soudem, ale také ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř. důvodné, a proto obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.

Za tohoto stavu, kdy dovolání proti ústavní stížností napadeným rozhodnutím bylo přípustné a dovolací soud sám z podnětu stěžovateli podaného dovolání napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, přitom o uplatněném restitučním nároku stěžovatelů doposud soudem I. stupně nebylo rozhodnuto, je třeba vycházet ze závěru, že zatím nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb), a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. července 1997

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru