Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1321/19 #1Usnesení ÚS ze dne 13.05.2019

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajTomková Milada
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání trestní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
Dovolání
EcliECLI:CZ:US:2019:4.US.1321.19.1
Datum podání22.04.2019
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 265a


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1321/19 ze dne 13. 5. 2019

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti B. Š., zastoupeného Mgr. Martinem Nezvalem, advokátem, sídlem Týnská 1053/21, Praha 1, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. března 2019 sp. zn. 67 To 43/2019, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 22. 4. 2019 se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 4 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a porušení čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky domáhal zrušení shora označeného usnesení Městského soudu v Praze.

Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že Městský soud v Praze zamítl jako nedůvodné odvolání stěžovatele proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 1. 2019 sp. zn. 9 T 62/2018. Tímto rozsudkem byl stěžovatel uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., tr. zákoník a odsouzen i za sbíhající se přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání z rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 15. 6. 2018, sp. zn. 1 T 52/2018, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců. Výkon trestu odnětí svobody Obvodní soud pro Prahu 1 podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání čtyř roků za současného vyslovení dohledu probačního úředníka nad osobou žalovaného. Stěžovateli byl rovněž uložen i peněžitý trest ve výši 15 000 Kč se stanovením náhradního trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců pro případ, že by peněžitý trest nebyl zaplacen, trest propadnutí peněžní částky ve výši 100 100 Kč na označeném bankovním účtu, a byla mu uložena povinnost zaplatit poškozeným M. H. a L. L na náhradě škody peněžní částky v soudem stanovené výši, se zbytkem nároků byly poškozené osoby odkázány na řízení ve věcech občanskoprávních.

V ústavní stížnosti stěžovatel vytkl odvolacímu soudu nesprávné a zcela nepřezkoumatelné hodnocení důkazů, nepředvídatelný postup, neboť nebyla zkoumána obhajobou namítaná verze skutku a nerespektování zásady in dubio pro reo.

Dříve než Ústavní soud přikročí k meritornímu přezkumu rozhodnutí obecného soudu, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mimo jiné i to, zda je přípustná.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj návrh usnesením odmítne tehdy, jde-li o návrh nepřípustný.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3). Za procesní prostředek k ochraně práva zákon považuje jak řádný, tak i mimořádný opravný prostředek (s výjimkou žaloby na obnovu řízení), stejně jako jakýkoli jiný návrh, který je způsobilý zahájit řízení, v němž se navrhovatel může domoci odstranění jím namítaného nedostatku, resp. vady řízení či vady rozhodnutí. Ustanovení § 75 odst. 1 přitom nerozlišuje mezi řádnými, mimořádnými opravnými prostředky či jinými procesními prostředky; stěžovatel je tedy povinen vyčerpat příslušný procesní prostředek, s výjimkou žaloby na obnovu řízení, která je citovaným ustanovením výslovně vyloučena.

Ve svém stanovisku ze dne 4. 3. 2014, sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14, publikovaném pod č. 40/2014 Sb., Ústavní soud vyložil, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil dotazem u Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci vedené pod sp. zn. 9 T 62/2018, že stěžovatel v předmětné trestní věci dovolání nepodal, tutéž skutečnost písemně potvrdil i právní zástupce stěžovatele v podání ze dne 10. 5. 2019. Ústavní stížnost je tudíž nepřípustná, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. května 2019

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru