Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1267/11 #1Usnesení ÚS ze dne 11.08.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NSS
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuprocesní - vyloučení soudce, asistenta, apod.
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.1267.11.1
Datum podání29.04.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1267/11 ze dne 11. 8. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 11. srpna 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. I. P., zastoupeného JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem v Praze 1, Opletalova 1284/37, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2011 č. j. 5 Ao 1/2011-22, o vyloučení soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:

Soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1267/11.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl ve shora uvedené věci dne 30. 5. 2011 doručen dopis, v němž stěžovatel prohlásil, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu, protože je považuje za podjaté. Tuto svou námitku podjatosti odůvodnil tím, že uvedení soudci rozhodovali ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 2457/09 a usnesením ze dne 6. 1. 2010 - dle stěžovatelova názoru v souladu se zákonem - odmítli návrh jiného stěžovatele. Ačkoliv přitom předmětem přezkumu bylo pouze splnění formálních podmínek přípustnosti návrhu, uvedení soudci vyjádřili svůj názor na advokátní taláry, resp. na ustanovení § 17a zákona o advokacii. Dle stěžovatele, který poukazuje na názor Vojtěcha Šimíčka v článku "Nepatřičné obiter dictum o talárech advokátů", jenž byl uveřejněn na blogových stránkách Jiné právo, může být rozhodnutí v jeho věci ovlivněno subjektivními názory jednotlivých soudců na užívání talárů. K tomu stěžovatel dodal, že Česká advokátní komora (ČAK) zcela účelově využila zmíněné úvahy a tvrdila, že Ústavní soud nepovažuje ustanovení § 17a zákona o advokacii za protiústavní. Ve snaze obhájit svoji pozici ve věci talárů pak ČAK, resp. její předseda zveřejnil v Bulletinu advokacie č. 4/2011 úvodník, v němž konstatuje, že "nezbude představenstvu než připravit a provést příslušná zákonná i organizační opatření". Toto vyjádření prý není náhodné, protože předseda ČAK se dne 6. 4. 2011 dostavil na jednání Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny a navrhl, aby byl § 17a zákona o advokacii doplněn o třetí odstavec, tento návrh pak oficiálně předložil jeden poslanec a toto ustanovení bylo posléze schváleno. Uvedená "legislativní činnost" ČAK ve spojení s názorem vysloveným v citovaném usnesení Ústavního soudu má dle stěžovatele vést k vyloučení jmenovaných soudců z projednání a rozhodování jeho věci.

Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Soudkyně Vlasta Formánková a Michaela Židlická ve svém vyjádření ke shora uvedenému podání shodně uvedly, že se podjaté být necítí a že skutečnost, že v rámci své předchozí rozhodovací činnosti IV. senát vyjádřil právní názor na ústavní konformitu § 17a zákona o advokacii, u jeho členů "poměr k věci" ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nezakládá.

Soudce Miloslav Výborný ve svém vyjádření rovněž uvedl, že se podjatý být necítí, přičemž dodal, že nemá k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům a ani k zástupci stěžovatele žádný poměr, pro který by bylo možno mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Jak patrno z výše uvedeného, stěžovatel své odmítnutí soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické zdůvodňuje jejich údajně vadným postupem ve věci sp. zn. IV. ÚS 2457/09, spočívajícím v tom, že se v odůvodnění usnesení ze dne 6. 1. 2010 nad rámec rozhodovacích důvodů vyjádřili k otázce užívání talárů advokáty, případně (také) tím, že byl jejich postoj k této záležitosti kladný. Dle názoru Ústavního soudu však rozhodování ústavního soudce v jiných věcech vedených před Ústavním soudem, včetně prezentace jeho názorů v odůvodnění vydaných rozhodnutí, je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví, a tudíž okolnosti spočívající v této činnosti důvodem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci být nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 občanského soudního řádu; k výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod. 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7). Možno v této souvislosti dodat, že III. senát, rozhodující podle § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, vůbec není oprávněn přezkoumávat procesní postup IV. senátu a jím vydaná rozhodnutí, a tudíž tvrzení o údajném pochybení, na němž je námitka podjatosti postavena, nelze pokládat za relevantní. Nesouhlasí-li (snad) stěžovatel s názory soudců, které byly vysloveny ve shora zmíněném usnesení, ani tato skutečnost důvodem pro vyloučení soudců nemůže být, protože není možné (a bylo by to v rozporu s právem na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), aby si tímto způsobem některý z účastníků řízení "vybíral" soudce podle toho, zda mu vyhovují jeho právní názory v předchozích rozhodnutích vyslovené [ostatně ani dřívější veřejná prezentace právního názoru soudce k odborné otázce by dostatečným důvodem pro vyloučení soudce být neměla (srov. Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 122, bod 5)]. Jde-li o argumentaci postupem ČAK či jejího předsedy, Ústavní soud ani ji neshledal relevantní, neboť z uváděných skutečností žádný poměr soudců ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu neplyne.

S ohledem na to, že žádné okolnosti, naplňující podmínky shora citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu, nebyly shledány, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2011

Jiří Mucha v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru