Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1208/07 #1Usnesení ÚS ze dne 08.01.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkopravný prostředek - řádný
Obnova řízení
EcliECLI:CZ:US:2008:4.US.1208.07.1
Datum podání14.05.2007
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 148 odst.1 písm.c, § 277


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1208/07 ze dne 8. 1. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. V. K., právně zastoupeného JUDr. Josefem Monsportem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 2, V Tůních 10, směřující proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2007, č.j. Nt 225/2006-288, a Vrchního soudu v Praze ze dne 20. března 2007, č.j. 7 To 29/2007-309, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť měl za to, že jím byla narušena jeho ústavně zaručená práva podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Shora označeným usnesením Městského soudu v Praze byl zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 56 T 23/2000. Stížnost, kterou stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal, Vrchní soud v Praze napadeným usnesením zamítl.

Stěžovatel ve svém podání uvedl, že proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podal nejprve blanketní stížnost, a to podáními ze dne 9. února 2007, 22. a 23. února 2007, s tím, že po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí bude stížnost odůvodněna. Po doručení rozhodnutí Městského soudu v Praze právnímu zástupci stěžovatele dne 20. února 2007, zpracoval obhájce obsáhlé odůvodnění, které odeslal společně se žádostí o protokol z jednání Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2007. K poštovní přepravě podal tuto zásilku dne 6. března 2007.

Dne 24. dubna 2007 bylo obhájci stěžovatele doručeno v ústavní stížnosti napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20. března 2007, sp. zn. 7 To 29/2007, jímž byla stížnost stěžovatele zamítnuta.

V předmětném usnesení se konstatuje, že stěžovatelem podaná blanketní stížnost nebyla do doby rozhodování Vrchního soudu v Praze odůvodněna. S ohledem na skutečnost, že proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze není žádný opravný prostředek, podal stěžovatel v zájmu o nápravu ústavní stížnost.

Stěžovatel má za to, že byl zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces, neboť soudu zaslané odůvodnění jeho stížnosti nedošlo svého cíle, ať proto, že se ztratilo či bylo zašantročeno, přičemž na současně podanou žádost o zaslání protokolu z jednání Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2007 Městský soud v Praze reagoval a protokol obhájci stěžovatele zaslal.

Závěrem stěžovatel odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. ÚS 148/1999, v němž je uvedeno, že k principům spravedlivého procesu náleží mimo jiné i nutnost reakce soudu na uplatněné námitky.

S ohledem na uvedené okolnosti se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí soudů všech stupňů zrušil.

Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí i s obsahem spisu Městského soudu v Praze Nt 225/2006, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná z následujících důvodů.

Z procesních předpisů jednoznačně vyplývá, že užití mimořádného opravného prostředku - obnovy řízení - je rozděleno do dvou kroků. Řízení o návrhu na povolení obnovy a následně samo obnovené řízení.

První fáze řízení probíhala před Městským soudem v Praze na základě podrobného a obsáhlého návrhu stěžovatele. Na základě provedeného šetření dospěl soud k závěru, s nímž stěžovatel nebyl spokojen, a proto takové rozhodnutí napadl stížností. Vrchní soud v Praze i při absenci odůvodnění stížnosti přezkoumal rozhodnutí soudu prvého stupně podrobně a své závěry řádně odůvodnil.

Obecné soudy se tedy neztotožnily s přesvědčením stěžovatele o novosti a významu důvodů, na nichž návrh na povolení obnovy řízení založil. Pokud je však stěžovatel i nadále přesvědčen o významu a podstatě nových okolností, nic mu nebrání, aby o ně opřel případný nový návrh na povolení obnovy.

Stěžovatel prokazuje odeslání odůvodnění stížnosti kopií hromadného podacího lístku, z něhož plyne pouze to, že jeho obhájce odeslal Městskému soudu v Praze zásilku o hmotnosti 101 g. Není z něj však patrno, zda zásilka byla odeslána ke správné spisové značce a nelze tím tedy vyloučit chybu na straně odesílatele.

To, že stížnost byla doručena správně nelze jednoznačně tvrdit ani na základě toho, že obhájci stěžovatele byla zaslána kopie protokolu z jednání Městského soudu v Praze ze dne 7. února 2007, o kterou měl požádat listem přiloženým ke stížnosti.

V postupu Vrchního soudu v Praze neshledal Ústavní soud stěžovatelem tvrzené pochybení. Stížnostní soud se řádně zabýval opravným prostředkem stěžovatele, přestože nebyl odůvodněn. Přezkoumal postup Městského soudu v Praze a neshledal v něm pochybení. Takový závěr však nesvědčí o tom, že by byl stěžovatel zkrácen ve svém právu na spravedlivý proces, jak zaručuje citovaný čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Ústavní soud neshledal v postupu obecných soudů nic, co by bylo způsobilé stěžovatele zkrátit v jeho naříkaných právech. Soudy v rámci své zákonem stanovené pravomoci věc posoudily a pokud dospěly k závěru, který řádně a úplně odůvodnily, nepovažuje Ústavní soud taková rozhodnutí za vadná.

Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2008

Michaela Židlická

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru