Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1067/20 #1Usnesení ÚS ze dne 28.04.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
SOUD - OS Ústí nad Orlicí
Soudce zpravodajFilip Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
žaloba/pro zmatečnost
EcliECLI:CZ:US:2020:4.US.1067.20.1
Datum podání10.04.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

292/2013 Sb., § 133

99/1963 Sb., § 229 odst.4


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1067/20 ze dne 28. 4. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ing. Miroslava Sittkya 2. Jindry Binarové, obou zastoupených JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou, sídlem Medkova 913/48, Praha 4 - Chodov, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 27. ledna 2020 č. j. 18 Co 353/2019-202 a usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 9. srpna 2019 č. j. 20 D 484/2017-114 a ze dne 20. února 2020 č. j. 20 D 484/2017-208, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, jako účastníků řízení, a Lucie Karáskové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelé se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhají zrušení shora označených usnesení obecných soudů, neboť mají za to, že jimi došlo k porušení jejich základního práva na "spravedlivý proces" (sc. na soudní ochranu) podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") "s odkazem" na právní jistotu jako pilíře právního státu zakotveného v čl. 1 Ústavy a práva na právní pomoc podle čl. 37 odst. 2 Listiny a rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, jakož i práva dědiců na ochranu jejich vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

2. Napadeným usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (dále jen "okresní soud") č. j. 20 D 484/2017-114 byla v řízení o pozůstalosti po Jindřichu Sittkovi, jehož se účastnili stěžovatelé a vedlejší účastnice (jako dědicové), určena obvyklá cena pozůstalosti, výše jejích pasiv a předlužení (výrok I), nařízena likvidace pozůstalosti (výrok II) a věřitelé byli vyzváni k přihlášení pohledávek (výrok III).

3. Proti tomuto usnesení podali stěžovatelé odvolání, které však Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "krajský soud") shora označeným usnesením odmítl s tím, že bylo podáno osobami k němu neoprávněnými [§ 218 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.")], neboť se práva odvolání vzdali, navíc samotná stěžovatelka je podala až po uplynutí odvolací lhůty (§ 18a o. s. ř.).

4. Napadeným usnesením okresního soudu č. j. 20 D 484/2017-208 byl podle ustanovení § 6a odst. 4 a§ 10 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrácen stěžovatelům zaplacený soudní poplatek za zmíněné odvolání ve výši 2 000 Kč.

II.

Argumentace stěžovatelů

5. Stěžovatelé v obsáhlé ústavní stížnosti uvádějí, že vyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv. Dále vytýkají pochybení, kterých se měl krajský soud dopustit v řízení o jejich odvolání, a vyjadřují nesouhlas s tím, že bylo odmítnuto, současně napadají i postup okresního soudu v dědickém řízení.

6. Tato pochybení mají podle stěžovatelů spočívat v tom, že krajský soud rozhodl předčasně, pokud neposoudil, zda v souvisejícím spise předemřelé manželky Jindřicha Sittka, paní Bohumily Karáskové, v řízení vedeném pod sp. zn. 20 D 580/2016, jsou splněny zejména subjektivní procesní podmínky občanského soudního řízení, a to:

a) nezkoumal splnění podmínek řízení, ačkoliv k jejich splnění přihlíží soud kdykoliv za řízení (§ 103 o. s. ř.), a uvedený postup není vyloučen ani v řízení před odvolacím soudem, a to z důvodu, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo stěžovatelům řádně doručeno;

b) plné moci, zejména pro zastupování účastníků pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen "SJM") úmrtím předemřelé manželky a nevyřešením vypořádání zaniklého SJM úmrtím Bohumily Karáskové, kdy Jindřich Sittek nenabýval z dědictví ničeho, a tedy nemohl být v tomto řízení označen za dědice, plná moc udělená obecnému zmocněnci musí být nesporně vymezena, nestačí obecný rozsah zmocnění, tedy chybělo od počátku vypořádání zaniklého SJM, a pokud zmocněnec nepředložil originály plné moci pro dvě samostatná řízení, která nebyla zákonným způsobem spojena do jednoho, pak zde chybí povinnost soudu vyzvat účastníka k předložení řádné plné moci, a dále nemohlo být ukončeno pravomocně řízení později zemřelého Jindřicha Sittka (sp. zn. 20 D 484/2017), a to ve vztahu ke stěžovatelce, která tvrdí, že neudělila plnou moc pro zastupování po zemřelé Bohumile Karáskové;

c) pravomocné rozhodnutí v dědické věci sp. zn. 20 D 580/2016 není ničím prokázáno ani odůvodněno, neboť nebylo stěžovatelce doručeno (chybí doručenka) ani o něm nebylo zákonným způsobem rozhodnuto, a stěžovatelka nepodepsala dohodu dědiců o vypořádání zaniklého SJM Jindřicha Sittka a Bohumily Karáskové;

d) v protokole z jednání ze dne 9. 8. 2019 je pouze jeden podpis za dva účastníky, a pokud odvolací soud má za to, že se oba stěžovatelé vzdali práva odvolání, pak je sporné s ohledem na jeden podpis, který z účastníků takovýto projev vůle učinil, tedy jde o poněkud extenzivní výklad nad rámec hmotného a procesního práva;

e) není ničím prokázáno, že stěžovatelka převzala rozhodnutí ve věci sp. zn. 20 D 484/17, resp. rozhodnutí jí bylo řádně nebo kdy vůbec doručeno podle § 157 o. s. ř. ve spojení s § 50f o. s. ř., který ukládá v protokolu o jednání kromě ostatních náležitostí (§ 40 odst. 6 o. s. ř.) uvést, jaká písemnost je doručována; zákonem upravené doručení nebylo provedeno ani nenastalo, a protože rozhodnutí nebylo doručeno, až do datové schránky JUDr. Sittkové, která uplatnila v zákonem stanovené lhůtě odvolání, není a nebylo důvodné odvolání odmítnout jako opožděné, neboť k tomu, aby opomenutý účastník řízení seznal s dostatečnou jistotou obsah vydaného rozhodnutí, musí především vědět, kdy a kým bylo vydáno;

f) stěžovatelka se nemohla prostřednictvím stěžovatele vzdát legitimně práva na odvolání (to může být a je pouze domněnka), protože v protokole z jednání ze dne 9. 8. 2019 není zřejmé, za koho projev vůle se vzdáním se práva odvolání jediným podpisem stěžovatele byl učiněn, pokud měl jednat za dvě osoby, a podpis na protokole je pouze jeden;

g) pokud se soud zabýval zastupováním stěžovatelky stěžovatelem, pak neodůvodnil, proč jeden podpis za oba účastníky řízení může svědčit a prokazovat jednání nejen za sebe samého, ale i za stěžovatelku, naopak nezastupování podporuje zřejmý fakt jednoho podpisu účastníka, tj. že podpisy na protokole nejsou dva, ale stěžovatel činil v průběhu jednání pouze jediný podpis;

h) stěžovatelé uplatnili výhradu soupisu dědictví, avšak nebyl proveden soupis aktiv a pasiv podle § 175m o. s. ř., a v této fázi řízení mohou účastníci vznášet námitky proti přihlášeným pohledávkám věřitelů;

i) pokud nebyla nařízena soudní komisařkou při prvním jednání ve věci předestřená likvidace dědictví z moci úřední (pro pohledávky státu), ale k údajnému návrhu dědiců (zde chybí zmocnění stěžovatelky k takovémuto úkonu), pak s ohledem na § 175b o. s. ř. se věřitelé stávají účastníky v momentu podání návrhu na nařízení likvidace;

j) účastníci uplatnili výhradu soupisu dědictví, avšak nebyl proveden soupis aktiv a pasiv podle § 175m o. s. ř.

Tuto argumentaci dále stěžovatelé v ústavní stížnosti podrobně rozvádějí.

7. Dne 21. 4. 2020 stěžovatelé svou ústavní stížnost doplnili zejména ve vztahu k námitkám uvedený sub 5 b). Předložili Ústavnímu soudu usnesení krajského soudu ze dne 27. 2. 2020 č. j. 18 Co 352/2019-462, kterým bylo ve vztahu ke stěžovatelce rozhodnuto, že se usnesení Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 9. 8. 2019 č. j. 20 D 580//2016-294 zrušuje a věc se vrací Okresnímu soudu v Ústí nad Orlici k dalšímu řízení. Na základě tohoto rozhodnutí stěžovatelé uvádějí, že bez rozhodnutí ve věci vypořádání zaniklého SJM nejsou postavena najisto ani aktiva, ani pasiva dědictví v dědické věci sp. zn. 20 D 484/2017 po zemřelém Jindřichu Sittkovi, ani odůvodněno předlužení a likvidace dědictví, tedy ústavní stížností napadené rozhodnutí nemůže být v právní moci po právu a být vykonatelné. Stěžovatelé v tomto směru uvádějí řadu argumentů, které však s ohledem na posouzení procesních předpokladů řízení před Ústavním soudem není nutné rozvádět.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

8. Ústavní soud nejprve posoudil, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná [§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva.

9. Podle § 133 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen "z. ř. s."), žalobou pro zmatečnost může být napadeno jen pravomocné rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé nebo kterým se řízení o pozůstalosti končí před soudem prvního stupně anebo v odvolacím řízení. Pro vztah těchto dvou procesních předpisů pak platí podle § 1 odst. 3 z. ř. s., že nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád, a podle § 1 odst. 4 z. ř. s., že nevyplývá-li z povahy jednotlivých ustanovení něco jiného, použijí se ustanovení tohoto zákona vedle občanského soudního řádu.

10. Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník řízení napadnout mj. pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Z § 230 o. s. ř. pak neplyne, že by jeho použití (nepřípustnost žaloby pro zmatečnost) v posuzované věci přicházelo do úvahy.

11. Z ústavní stížnosti není patrno, že by stěžovatelé proti napadenému usnesení krajského soudu, kterým mělo být v rozporu se zákonem odmítnuto jejich odvolání proti usnesení okresního soudu o určení obvyklé ceny a nařízení likvidace pozůstalosti, podali žalobu pro zmatečnost, natož že by tento mimořádný opravný prostředek vyčerpali, tj. dosáhli rozhodnutí o něm (srov. § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). S ohledem na výše uvedenou právní úpravu je Ústavní soud názoru, že v daném případě jde o procesní prostředek, který stěžovatelé mají (či měli) k ochraně svých práv k dispozici, kdy námitky, které v ústavní stížnosti vznášejí, mohou (coby "zmatečnostní" námitky) uplatnit v řízení o žalobě pro zmatečnost.

12. Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelů odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh nepřípustný podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

13. Směřuje-li ústavní stížnost proti usnesení okresního soudu č. j. 20 D 484/2017-208, proti tomuto rozhodnutí sice nebylo odvolání přípustné, stěžovatelé se ale jeho zrušení domáhají toliko z důvodu, že jde o rozhodnutí "navazující" na napadené usnesení krajského soudu, aniž k tomu předestírají jinou ústavně relevantní argumentaci. A vzhledem k tomu, že proti napadenému usnesení krajského soudu o odvolání byla ústavní stížnost odmítnuta, dopadá tento závěr i na tento navazující (akcesorický) návrh.

14. Dodatečně předložené usnesení krajského soudu (sub 6) z tohoto hlediska nic na závěrech Ústavního soudu nemůže změnit, neboť v jeho kognici není rozhodování o věcech, ve kterých řízení ještě není pravomocně skončeno, natož pak ve věcech, ve kterých nejsou splněny procesní předpoklady řízení, tedy vyčerpání prostředků, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich tvrzených práv poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. dubna 2020

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru