Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 1003/15 #1Usnesení ÚS ze dne 08.06.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Karviná
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstříkodůvodnění
trestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2015:4.US.1003.15.1
Datum podání07.04.2015
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 160 odst.4, § 82, § 83


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 1003/15 ze dne 8. 6. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Vlasty Formánkové a Vladimíra Sládečka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Vlastimila Brože, právně zastoupeného Mgr. Markétou Tylečkovou, advokátkou se sídlem advokátní kanceláře Havířov, Svornosti 2, směřující proti příkazu Okresního soudu v Karviné ze dne 11. února 2015, č.j. 8 Nt 1910/2015-3, k domovní prohlídce, a proti provedení této domovní prohlídky dne 20. února 2015, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť jimi, a jejich realizací, došlo k narušení jeho základních práv, zakotvených v čl. 7 odstavci 1, v čl. 11 odstavci 1, v čl. 12 odstavci 1 a 2 a v čl. 36 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Na základě napadeného příkazu k domovní prohlídce provedlo Generální ředitelství cel dne 20. února 2015 prohlídku dle § 83 odstavce 1 trestního řádu.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že u něj byla provedena domovní prohlídka několik dní po vydání příslušného příkazu. Provádějící orgány však přitom měly povědomost, že stěžovatel je v té době krátkodobě mimo území republiky, a tak byla prohlídka provedena v jeho nepřítomnosti. S ohledem na tuto okolnost není stěžovateli známo, zda proběhl jakýkoliv pokus o doručení příkazu do 24 hodin od provedení prohlídky. Podle poznatků, které stěžovatel získal, bylo zájmem policejního orgánu provést prohlídku při nedodržování pravidel k tomu určených. Odůvodnění úkonu jakožto neodkladného a neopakovatelného je jen stručné; jediná konkretizace se vztahuje k předmětům, které měl policejní orgán zájem zajistit. Nebyly však uvedeny konkrétní skutečnosti, které měly vést k potřebě prohlídku vykonat. Příkazu, jakož i provedení prohlídky, vedlo sledování stěžovatele, včetně jeho telekomunikačního provozu, přesto se s ním policejní orgán nijak nepokoušel spojit. Domovní prohlídka byla provedena za přítomnosti sestry stěžovatele, té však nebyl příkaz předložen, ani není patrné, do kdy byla prohlídce přítomna. Stěžovatel dále uvedl, že mu není jasné, proč byla domovní prohlídka nařízena v takovém rozsahu, ani to, proč nebyl v příkazu specifikován orgán, který má prohlídku provést. K požadavkům na domovní prohlídku stěžovatel odkázal na judikaturu Ústavního soudu (rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 287/96 a sp. zn. I. ÚS 2787/13). S ohledem na uvedené okolnosti navrhl, aby Ústavní soud napadený příkaz zrušil, deklaroval, že jejím provedením došlo k porušení zaručených práv stěžovatele, a zakázal Generálnímu ředitelství cel pokračovat v porušování zaručených práv stěžovatele a přikázal jim obnovit stav před jejich porušením navrácením zajištěných věcí.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí a spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 8 Nt 1910/2015, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Není obecným soudem dalšího stupně, není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.

Stěžovatel nesouhlasí s prohlídkou, kterou u něj, na základě soudního příkazu, provedl policejní orgán, ve spolupráci s pracovníky Generálního ředitelství cel, jemuž označení policejní orgán, ve smyslu ustanovení § 12 odstavce 2 písmeno d) trestního řádu, rovněž svědčí.

Podle ustanovení §§ 82 a 83 trestního řádu nařídí soud domovní prohlídku, je-li důvodné podezření, že v dotčených prostorách se nachází věc důležitá pro trestní řízení. Takový příkaz musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Podle § 160 odstavce 4 trestního řádu je neodkladným úkonem takový úkon, který, vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. Příkaz musí být doručen osobě, u níž se prohlídka koná, a to při prohlídce, v případě existence překážek do 24 hodin od jejich odpadnutí. Na základě příkazu provede domovní prohlídku policejní orgán.

Jak je z ústavní stížnosti patrné, stěžovatel se v době provedení prohlídky v domě nezdržoval, byl mimo území republiky. Nijak nepolemizoval s tím, zda mu byl příkaz doručen do 24 hodin od jeho návratu, tedy odpadnutí překážky spočívající v jeho nepřítomnosti; nesprávně však namítal, že k doručení musí dojít do 24 hodin od povedení prohlídky. V tomto směru tedy porušení zákona ani nebylo namítáno, a Ústavní soud neshledal zkrácení v právu stěžovatele. Provedení prohlídky jakožto úkonu neodkladného a neopakovatelného je v příkazu zdůvodněno. Lze souhlasit se stěžovatelem, že toto jistě může být vždy podrobnější, nelze však uzavřít, že bylo toto odůvodnění nedostatečné. Pokud se týká specifikace orgánu provádějícího prohlídku, zákon praví, jak výše uvedeno, "na příkaz soudu provede domovní prohlídku policejní orgán". Z příkazu je patrné, že ve věci již policejní orgán konal úkony dříve, přičemž v návaznosti na dříve vykonané úkony bude provedena domovní prohlídka. Ani v tomto směru tedy nelze zkrácení stěžovatele konstatovat.

Jak je z protokolu o domovní prohlídce patrné, otevření domu stěžovatele, pro jeho nepřítomnost, zajistila jeho sestra, které byly okolnosti předestřeny. Sestra stěžovatele pak není osobou zúčastněnou na domovní prohlídce, a proto nebylo důvodu příkaz jí předávat; nefigurovala ani jako nezúčastněná osoba u prohlídky.

Lze tedy uzavřít, že příkaz k domovní prohlídce splňoval zákonné požadavky, a proto v něm Ústavní soud neshledal tvrzený zásah. Zákonné záruky, plynoucí z čl. 12 Listiny byly v daném případě dodrženy. Ústavní soud neshledává v postupu orgánů činných v trestním řízení pochybení, která stěžovatel v ústavní stížnosti namítal. Stěžovatelem předestřená, a k prohlídkám se vztahující judikatura Ústavního soudu, byla respektována.

Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že postupem obecných soudů v jeho věci došlo k naříkaným zásahům do jeho základních práv. Proto Ústavní soud neshledal tvrzený zásah.

Podle ustanovení § 43 odstavec 2 písmeno a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. června 2015

Tomáš Lichovník v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru