Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 959/11 #1Usnesení ÚS ze dne 26.01.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Praha
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
žaloba/pro zmatečnost
EcliECLI:CZ:US:2012:3.US.959.11.1
Datum podání01.04.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 959/11 ze dne 26. 1. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 26. ledna 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. R. H., PhD., právně zastoupené JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou AK se sídlem Nad Štolou 18, 170 00 Praha 7, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2011 č. j. 20 Co 46/2011-50, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. dubna 2011, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2011 č. j. 20 Co 46/2011-50, a to pro porušení článku 36 odst. 1 a článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 29. října 2010 č. j. 12 Nc 6137/2007-39 opravil výrok usnesení tohoto soudu ze dne 10. srpna 2007 č. j. 12 Nc 6137/2007-4 tak, že vypustil za slovy 6% úrok slova "z prodlení". Proti tomuto usnesení podala povinná (v řízení před Ústavním soudem "stěžovatelka") odvolání. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. ledna 2011 č. j. 20 Co 46/2011-50 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že Krajský soud v Praze výše uvedeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Kladně s odůvodněním, že soud prvního stupně odstranil zjevnou nesprávnost v usnesení o nařízení exekuce, kdy oprávněný omylem uvedl, že má být exekuce nařízena pro úrok z prodlení a soud tuto chybu převzal. Podle názoru stěžovatelky, jestliže soud plně vyhoví návrhu na exekuci a to včetně příslušenství, nemůže jít o zřejmou nesprávnost soudního usnesení.

II.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ze sdělení Okresního soudu v Kladně, Ústavnímu soudu doručeného dne 12. ledna 2012, Ústavní soud zjistil, že proti ústavní stížností napadenému usnesení Krajského soudu v Praze dne 28. ledna 2011 č. j. 20 Co 46/2011-50 podala stěžovatelka žalobu pro zmatečnost a v současné době u tohoto soudu probíhá řízení pro zmatečnost.

Podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Podmínkou, která musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. Filip, Holländer, Šimíček: Zákon o Ústavním soudu, komentář, C. H. Beck, 2001, str. 330; shodně rovněž např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 209/01 a sp. zn. II. ÚS 143/2000).

Jak bylo výše uvedeno, v souzené věci stěžovatelka podala proti usnesení Krajského soudu v Praze dne 28. ledna 2011 č. j. 20 Co 46/2011-50 žalobu pro zmatečnost, o které dosud nebylo soudem rozhodnuto. U okresního soudu tedy probíhá řízení pro zmatečnost a není důvodu pro to, aby Ústavní soud - v rozporu s výše popsaným principem subsidiarity, jakož i v rozporu s principem minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci (zde obecných soudů) - do doby, než toto řízení bude ukončeno, ve věci (paralelně) rozhodoval, není ani důvodu pro to, aby Ústavní soud vyčkával se svým rozhodnutím až do vydání rozhodnutí orgánu, jenž o daném mimořádném opravném prostředku rozhodoval, neboť stěžovatelka nebyla nucena podávat ústavní stížnost a může tak učinit až po doručení rozhodnutí o daném opravném prostředku. Podmínkou je pouze to, aby tento mimořádný opravný prostředek stěžovatelka uplatnila řádně.

V souladu s ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. ledna 2012

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru