Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 914/06 #1Nález ÚS ze dne 14.08.2008K právu obviněného být slyšen před tím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení o dalším trvání vazby

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 1
Soudce zpravodajMucha Jiří
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo být slyšen, vyjádřit se k věci
Věcný rejstříkzasedání/veřejné
vazba/propuštění z vazby
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 142/50 SbNU 255
EcliECLI:CZ:US:2008:3.US.914.06.1
Datum vyhlášení22.08.2008
Datum podání18.12.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 5 odst.4

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 242 odst.2


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Obviněný má podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod právo být slyšen v případě, že obecný soud rozhoduje o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele J. Č. zrušil III. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 14. srpna 2008 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2006 sp. zn. 43 Nt 2921/2006.

Narativní část

Napadeným usnesením byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti rozhodnutí státního zástupce ze dne 21. září 2006 o ponechání stěžovatele ve vazbě. Obvodní soud rozhodl o stížnosti bez přítomnosti stěžovatele a jeho slyšení tak, že ji jako nedůvodnou zamítl.

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud poukázal na svůj nález ze dne 22. března 2005 sp. zn. Pl. ÚS 45/04, N 60/36 SbNU 647, 239/2005 Sb., kterým došlo ke zrušení § 242 odst. 2 trestního řádu. Napadené ustanovení vylučovalo slyšení obviněného před tím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby. Uvedená úprava byla v rozporu s právem obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby, podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedený závěr dopadá i na věc stěžovatele. Tím, že obvodní soud rozhodl o stížnosti stěžovatele proti usnesení státního zástupce o ponechání ve vazbě bez přítomnosti stěžovatele a jeho slyšení, porušil jeho základní práva podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy a čl. 8 odst. 2 Listiny.

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Jiří Mucha. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

III.ÚS 914/06 ze dne 14. 8. 2008

N 142/50 SbNU 255

K právu obviněného být slyšen před tím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení o dalším trvání vazby

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Jana Musila a Vladimíra Kůrky - ze dne 14. srpna 2008 sp. zn. III. ÚS 914/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Č. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 10. 2006 sp. zn. 43 Nt 2921/2006, kterým byla zamítnuta stěžovatelova stížnost proti rozhodnutí státního zástupce ze dne 21. 9. 2006 o ponechání stěžovatele ve vazbě.

Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 10. 2006 sp. zn. 43 Nt 2921/2006 se ruší.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. 10. 2006 sp. zn. 43 Nt 2921/2006, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti rozhodnutí státního zástupce ze dne 21. 9. 2006 o ponechání stěžovatele ve vazbě. Stěžovatel uvedl, že soud před rozhodnutím neprovedl jeho osobní slyšení, a došlo tak k porušení čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") - právo na obhajobu, porušení zásady rovnosti. Stěžovatel dále odkázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva - A. B. proti Slovensku a nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 45/04 (viz dále).

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 43 Nt 2921/2006, ze kterého zjistil, že státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 rozhodl dne 21. 9. 2006 pod sp. zn. 2 ZT 313/2006 podle § 71 odst. 3 trestního řádu o ponechání stěžovatele ve vazbě. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí stížnost, kterou Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podáním ze dne 9. 10. 2006 postoupilo spolu s vyšetřovacím spisem Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 rozhodl o stížnosti usnesením ze dne 10. 10. 2006 sp. zn. 43 Nt 2921/2006 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodnou zamítl. Při rozhodování vycházel z "žádostí obviněného" a z vyšetřovacího spisu.

K ústavní stížnosti se vyjádřil soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 tak, že stížnost stěžovatele byla natolik konkrétní, že nebylo třeba stěžovatele znovu vyslechnout.

Soudce souhlasil s upuštěním od ústního jednání před Ústavním soudem.

K výzvě Ústavního soudu také stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce sdělil, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Dne 20. 3. 2007 byla Ústavnímu soudu doručena urgence stěžovatele na vyřízení jeho ústavní stížnosti. Stěžovatel současně sdělil, že byl v dané trestní věci již odsouzen.

Ústavní soud dne 23. 4. 2007 telefonicky zjistil u Obvodního soudu pro Prahu 1, že proti stěžovateli byla v dané věci podána u tamního soudu dne 15. 11. 2006 obžaloba. Věc je vedena pod sp. zn. 8 T 161/2006. Dne 12. 12. 2006 při hlavním líčení tamní soud rozhodoval o ponechání stěžovatele ve vazbě - rozhodl usnesením ze dne 12. 12. 2006 č. j. 8 T 161/2006-693. Dále bylo zjištěno, že dne 13. 3. 2007 byl vydán ve věci sp. zn. 8 T 161/2006 odsuzující rozsudek, proti kterému se stěžovatel odvolal.

V souladu s § 44 odst. 2 zákona č. 182/1998 Sb., o Ústavním soudu, rozhodoval Ústavní soud bez nařízení ústního jednání.

Ústavní soud v daném případě posuzoval otázku, zda napadené rozhodnutí odpovídá požadavkům čl. 5 odst. 4 Úmluvy tak, jak je chápe Evropský soud pro lidská práva, závazně vykládající ustanovení Úmluvy, která má podle čl. 10 Ústavy aplikační přednost před ustanoveními běžných zákonů.

Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 45/04 ze dne 22. 3. 2005 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.) Ústavnísoud zrušil § 242 odst. 2 trestního řádu, podle kterého byly osoby odlišné od členů senátu a zapisovatele vyloučeny z účasti na neveřejném zasedání. Toto ustanovení vylučovalo slyšení obviněného před tím, než je rozhodováno o jeho stížnosti proti usnesení státního zástupce o dalším trvání vazby. Taková právní úprava, jak zdůraznil Ústavní soud v předmětném nálezu, neodpovídala čl. 5 odst. 4 Úmluvy, v jehož smyslu mezi institucionální záruky spravedlnosti řízení o pokračování omezení osobní svobody patří i právo obviněného být slyšen v kontradiktorním řízení, v němž je přezkoumávána zákonnost dalšího trvání vazby. Tyto závěry shora citovaného plenárního nálezu plně dopadají na posuzovanou věc. Ústavní soud v tomto směru pro stručnost odkazuje na jeho odůvodnění, neboť část odůvodnění nálezu obsahující výklad ústavněprávních otázek v rámci "nosných důvodů" (viz zmíněný nález Pl. ÚS 45/04) je všeobecně závazná stejně jako samotný výrok nálezu.

Jak již bylo výše uvedeno, Obvodnísoud pro Prahu 1 rozhodl o stížnosti stěžovatele proti usnesení státního zástupce o ponechání ve vazbě bez přítomnosti stěžovatele a jeho slyšení (vycházel ze "žádostí obviněného" a z vyšetřovacího spisu), a to přesto, že v době vydání napadeného usnesení byl již výše uvedený nález pléna Ústavního soudu vyhlášen ve Sbírce zákonů. Došlo tak k porušení základních práv stěžovatele podle čl. 5 odst. 4 Úmluvy a čl. 8 odst. 2 Listiny [obdobně také nález sp. zn. I. ÚS 589/05 ze dne 2. 11. 2006 (N 203/43 SbNU 273), nález sp. zn. I. ÚS 177/06 ze dne 4. 10. 2006 (N 179/43 SbNU 47) a nález sp. zn. II. ÚS 96/04 ze dne 11. 5. 2005 (N 104/37 SbNU 389)].

Z uvedených důvodů Ústavnísoud postupoval podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu a napadené usnesení zrušil.

Ústavnísoud podotýká, že si je vědom toho, že věc je již projednávána soudními orgány a soud prvního stupně dne 12. 12. 2006 rozhodoval o dalším trvání vazby; chybí tu již bezprostřední zásah způsobený napadeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, který by mohl mít vliv na situaci stěžovatele. Tato skutečnost však nemůže být v daném případě překážkou konstatování neústavnosti napadeného usnesení, neboť k zásahu do stěžovatelových ústavně zaručených práv fakticky (v minulosti) došlo a je třeba, aby byl stěžovateli de lege lata umožněn přístup k odškodnění za nezákonné rozhodnutí. Příslušný orgán trestního řízení proto v tomto případě vezme rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení napadeného usnesení toliko na vědomí. Ústavní soud v tomto směru odkazuje i na přijaté stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 25/08 ze dne 6. 5. 2008 (ST 25/49 SbNU 673).

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru