Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 72/11 #1Usnesení ÚS ze dne 08.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - VS Olomouc
SOUD - KS Ostrava
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
právo na soudní a jinou právní ochranu /soudní... více
Věcný rejstříkDokazování
dovolání/přípustnost
dovolání/otázka zásadního právního významu
EcliECLI:CZ:US:2011:3.US.72.11.1
Datum podání07.01.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 132, § 237 odst.1 písm.c


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 72/11 ze dne 8. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatelky D. K., zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Ostrava, Josefa Skupy 1639/21, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. 10. 2010 sp. zn. 23 Cdo 178/2010, rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 2009 sp. zn. 8 Cmo 429/2008 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 37 Cm 128/2006, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí, kterými dle jejího přesvědčením byla porušena práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázala na svá předcházející ústní podání a důkazní návrhy učiněné v prvoinstančním, odvolacím i dovolacím řízení, na průběh jednání soudů a uvedla, že všechny navrhované výslechy svědků, jakož i navrhované listinné důkazy provedeny soudy nebyly, čímž se proto cítí dotčena v právu na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního a jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů 93.

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práva, které stěžovatelka v podání označila, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud dovolání, v němž žalobkyně, nyní stěžovatelka, namítala nesprávné hodnocení smlouvy o dílo (uzavřené se žalovanými), když tuto i odvolací soud považoval za neplatnou, opodstatněně odmítl jako nepřípustné. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč má závěry soudu při hodnocení smlouvy o dílo, o kterou stěžovatelka opírala svou žalobu, za správné, i proč dospěl k rozhodnutí o nepřípustnosti dovolání, opírajícího se o domněnku a tvrzení, že napadené rozhodnutí má dle § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu po právní stránce zásadní význam. Na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu, jakož i rozsudku Vrchního osudu v Olomouci, kterým byl potvrzen výrok soudu I. stupně o zamítnutí žaloby stěžovatelky a žalobce K. V. na uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobcům částku 692.126,- Kč, lze v dalším odkázat. K tvrzení o nedostatečném dokazování v předmětném řízení nutno dodat, že v postupu soudů nerespektování obsahu § 132 občanského soudního řádu shledáno nebylo.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2011

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru