Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 715/10 #1Usnesení ÚS ze dne 19.05.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Chrudim
SOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkExekuce
pohledávka
EcliECLI:CZ:US:2010:3.US.715.10.1
Datum podání11.03.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 44 odst.10, § 36

99/1963 Sb., § 132


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 715/10 ze dne 19. 5. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 19. května 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele F. P., zastoupeného Mgr. Kateřinou Beranovou, nám. Přemysla Otakara II. č. 186/I, 566 01 Vysoké Mýto, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Chrudimi ze dne 19. června 2009 č. j. 29 Nc 1021/2009-37, ve znění usnesení ze dne 5. srpna 2009 č. j. 29 Nc 1021/2009-53, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 29. října 2009 č. j. 18 Co 436/2009-96, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 10, čl. 11, čl. 12 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

Na podporu tohoto závěru uvedl, že Okresní soud v Chrudimi nařídil exekuci, ačkoliv měl již před jejím nařízením prokázáno, že pohledávka, pro kterou měla být exekuce nařízena, neexistuje. Vycházel toliko z toho, že pro nařízení exekuce je rozhodné splnění zákonných podmínek, což je věcná legitimace a vykonatelný exekuční titul. Nezkoumá při nařízení exekuce, zda povinný již splnil svou povinnost a nezabývá se jeho tvrzením o zániku vymáhané pohledávky, neboť jde o přísně formální řízení. V tomto ohledu byl stěžovatel odkázán na řízení o zastavení exekuce, kde může své námitky uplatnit. Jeho tvrzení o porušení základních lidských práv potom odvolací soud označil za extrémní. Stěžovatel uvedl, že je však omezen v dispozici s majetkem, nařízením exekuce vzniklo exekutorovi oprávnění vstupovat do bytu, sídla a jiných místností stěžovatele a v důsledku napadených rozhodnutí byl poškozen rovněž na svém dobrém jménu, osobní cti a dobré pověsti, jakož i v soukromém a rodinném životě. Proto se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Za účelem posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Chrudimi sp. zn. 29 Nc 1021/2009.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak Ústavní soud ustáleně judikuje, není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy, přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. nálezy sp. zn. III. ÚS 126/04, III. ÚS 303/04, II. ÚS 539/02, IV. ÚS 221/04 a další).

Takový projev výkonu soudní moci Ústavní soud neshledal. Interpretace relevantního právního rámce (§ 36 - § 44 zákona č. 120/2001, ve znění pro posouzení věci rozhodném) provedená obecnými soudy není výrazem svévole, je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (srov. kupř. nálezy sp. zn. III. ÚS 303/04, III. ÚS 677/07, IV. ÚS 1181/07), přičemž ani není v daném případě projevem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06).

V důsledku toho byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. května 2010

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru