Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 688/02Usnesení ÚS ze dne 17.12.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na příznivé životní prostředí
Věcný rejstříkStavba
životní prostředí
EcliECLI:CZ:US:2002:3.US.688.02
Datum podání05.11.2002
Napadený akt

rozhodnutí správní

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 35

50/1976 Sb., § 61


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 688/02 ze dne 17. 12. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

III. ÚS 688/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů Mgr. J. K., V. S., E. S., V. K., V. K., Ing. J. K., V. K. a H. T., všech zastoupených JUDr. P. B., advokátem, proti rozhodnutí Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení ze dne

10. srpna 1999, čj. ÚPaSŘ/764/99/ing.Lv, a rozhodnutí Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení, stavební úřad, ze dne 28. ledna 2002, čj. ÚPaSŘ/2750/01/Ing.Lv, mimo ústní jednání dne 17. prosince 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 5. listopadu 2002 se stěžovatelé domáhali zrušení územního rozhodnutí Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení ze dne 10. srpna 1999 (ÚPaSŘ/764/99/ing.Lv) a stavebního povolení Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení, stavební úřad, ze dne 28. ledna 2002 (ÚPaSŘ/2750/01/Ing.Lv), stavby pod názvem "Restaurace a rychlé občerstvení", a tvrdili - stručně shrnuto - že všechna rozhodnutí orgánů státní moci v této věci vydaná jsou zatížena nesprávným právním posouzením, spočívajícím na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, a takto porušují čl. 11 odst. 3, čl. 35 odst. 1, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelé ústavní stížností brojili proti napadeným rozhodnutím o umístění stavby označené jako "Restaurace a rychlé občerstvení" na blíže označených parcelách v katastrálním území K. - město v bezprostřední blízkosti jejich obytného domu, a to proto, že zařazení stavby tohoto typu občanské vybavenosti do obytné zóny bylo v rozporu s otázkou struktury a požadavků obytných zón, a tím došlo k razantnímu zásahu do zákonem garantované zásady zdravého bydlení a k narušení životního prostředí. Stěžovatelé po obsáhlé polemice s rozhodovacími důvody orgánů státní moci, kdy vznesli řadu námitek (změna územního plánu proti stavu při koupi bytů, nesprávné doručování rozhodnutí vyvěšením na úřední desce, neobjektivnost a podjatost pracovníků atd.), navrhli, aby Ústavní soud všechna rozhodnutí v jejich věci vydaná, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.

Předmětem řízení před Ústavním soudem byla rozhodnutí prvostupňových orgánů státní správy výše označených. Proti rozhodnutí o umístění stavby (ÚpaSŘ/764/99/ing.LV ze dne 10. srpna 1999) stěžovatelé podali odvolání, které bylo nadřízeným orgánem Okresním úřadem K., referátem regionálního rozvoje, přezkoumáno v plném rozsahu a rozhodnutím ze dne 26. října 1999 (RRR-2484/99-Sk) zamítnuto, neboť v něm neshledal věcné ani procesní vady, jež by odůvodňovaly jeho zrušení nebo změnu. Následně se podnětem stěžovatelů zabývalo Ministerstvo pro místní rozvoj, regionální pracoviště pro ostravskou oblast, které neshledalo, že by rozhodnutí o odvolání bylo vydáno v rozporu se zákonem, a tudíž nebyl shledán důvod pro jeho změnu nebo zrušení (sdělení ze dne

19. května 2000, čj. 447/00-339/Sn).

Stěžovatelé podali obsahově shodný podnět, doplněný o námitku podjatosti [§ 9 až

§ 13 zák. č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád)], k přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení dle ustanovení § 65 správního řádu. Referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Karviná se zabýval podnětem na přezkoumání rozhodnutí odboru územního plánování a stavebního řízení Městského úřadu Karviná (ÚPaSŘ /764/99/ing.Lv) a neshledal podmínky pro užití mimořádného opravného prostředku, a proto byl podnět sdělením ze dne 26. září 2002 (RRR-1979/2002-Sk) odložen.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ve smyslu § 35 a § 75 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona, Ústavní soud nejdříve posoudil, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně ústavně zaručeného práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zákona), a není-li takového prostředku, dnem kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Napadeným rozhodnutím v posuzované věci je územní rozhodnutí Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení, stavební úřad, ze dne

10. srpna 1999 [ÚPaSŘ/764/99/ing.Lv nabylo právní moci dne 8. listopadu 1999] a stavební povolení Městského úřadu Karviná - odbor územního plánování a stavebního řízení, stavební úřad, ze dne 28. ledna 2002 (ÚPaSŘ/2750/01/Ing.Lv), a proto lhůta k podání ústavní stížnosti počala běžet dnem právní moci rozhodnutí, tj. 29. května 2002 (§ 72 odst. 2 al. 1 zákona). Byla-li však ústavní stížnost podána dne 1. listopadu 2002 (svěřením zásilky k poštovní přepravě), je zřejmé, že zákonem stanovená lhůta nebyla zachována a že takto podaná ústavní stížnost je opožděná.

Nepřípustnost ústavní stížnosti je dána i tím, že stěžovatelé před jejím podáním nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje

(§ 75 odst. 1 zákona). Pokud se stěžovatelé cítili napadenými rozhodnutími zkráceni na svých právech, nic jim nebránilo v tom, aby o ochranu svých práv usilovali způsobem zákonem předvídaným, správní žalobou dle části páté občanského soudního řádu (ust. § 244 a

násl. o. s. ř.). Stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky na ochranu jejich práv a z hlediska zákona o Ústavním soudu (č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nutno procesními prostředky k ochraně práva rozumět nejen prostředky opravné, ale také (všechny) ty, které jsou způsobilé ochranu práva v příslušných řízeních přivodit.

Za této procesní situace je zřejmé, že projednání ústavní stížnosti brání nedostatek zákonných podmínek [§ 72 odst. 2, § 75 odst.1 zákona]. Z důvodů takto rozvedených bylo

o procesně vadně podané ústavní stížnosti stěžovatelů rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. b), písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je zřejmé.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. prosince 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru