Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

III. ÚS 68/98 #1Usnesení ÚS ze dne 09.04.1998Poslední prostředek k ochraně práva dle zákona o Ústavním soudu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajŠevčík Vlastimil
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
základní práva a svobody/zákaz nucených prací nebo služeb
Věcný rejstříkakt/správní
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 29/10 SbNU 445
EcliECLI:CZ:US:1998:3.US.68.98.1
Datum podání12.02.1998
Napadený akt

rozhodnutí správní

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 72 odst.2


přidejte vlastní popisek

III.ÚS 68/98 ze dne 9. 4. 1998

U 29/10 SbNU 445

Poslední prostředek k ochraně práva dle zákona o Ústavním soudu

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. E.P., zastoupeného advokátem JUDr. J.B., proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, ze dne 16. 10. 1997, čj. DOP-R4/21493/97-Kr-Sá, a rozhodnutí O.ú. Mč.P., ze dne 15. 8. 1997, čj. OZOP/R 701/97, mimo ústní jednání dne 9. dubna 1998 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. února 1998, brojí stěžovatel proti pravomocnému rozhodnutí O.ú. Mč.p., ze dne 15. 8. 1997 (čj. OZOP/R 701/97), ve znění rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 16. 10. 1997 (čj. DOP-R4/21493/97-Kr-Sá), a tvrdí, že oběma rozhodnutími orgánů veřejné moci byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva daná jak Ústavou republiky (čl. 2 odst. 4 úst. zák. č. 1/1993 Sb.), tak Listinou základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 a čl. 9 odst. 2); podle dalšího tvrzení ústavní stížnosti shora označená rozhodnutí se stala pravomocná dnem 30. října 1997.

Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem.

Ústavní stížnost, jako návrh na zahájení řízení před Ústavnímsoudem, lze podat ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.); tímto posledním prostředkem ve stěžovatelově věci bylo odvolání, o němž odvolací orgán, s účinky právní moci ke dni 30. října 1997, rozhodl dne 16. října 1997; jestliže tedy ústavní stížnost byla předložena Ústavnímu soudu až dne 12. února 1998, je očividné, že zákonem stanovená lhůta nebyla dodržena.

O opožděné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.], jak ze znělky tohoto rozhodnutí je zřejmé; na zjištění, že jde o ústavní stížnost podanou po lhůtě stanovené zákonem nic nemění skutečnost, že stěžovatel se pokusil dosíci změny vydaných rozhodnutí cestou návrhu na jejich přezkum mimo odvolací řízení, neboť takovýto návrh, obdobně jako je tomu v trestních věcech stran podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona (k tomu srov. Pl. ÚS 28/94 in Ústavnísoud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 2, vydání 1. Praha, 1995), není posledním řádným prostředkem k ochraně práva ve smyslu zákona o Ústavním soudu (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).

V Brně dne 9. dubna 1998

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru